Představte si, že vás každý měsíc přepadá tak silná bolest, že nemůžete do práce ani do školy. Jdete k lékaři, ale slyšíte, že bolestivá menstruace je normální. Jdete znovu, a pak ještě jednou. Podle jedné ze studií mluvily některé ženy o svých potížích s lékaři víc než dvacetkrát, než se dozvěděly, co jim je (Fryer et al., 2024).
Endometrióza postihuje zhruba 190 milionů žen a lidí, kterým bylo při narození přiřazeno ženské pohlaví (Horne & Missmer, 2022). Od prvních příznaků po diagnózu uplyne podle souhrnu desítek studií v průměru 6,8 roku, v některých studiích přes 11 let (Fryer et al., 2024). V letech 2019 až 2023 přitom šlo na výzkum nemocí, které se týkají jen žen, méně než 1 % peněz určených na zdravotnický výzkum a vývoj (Tosun, 2026).
Co to je endometrióza
Endometrióza je dlouhodobé zánětlivé onemocnění. Tkáň podobná děložní sliznici při něm roste i mimo dělohu (Horne & Missmer, 2022). U mnoha pacientek způsobuje velmi silnou bolest, která výrazně omezuje běžný život.
Co o ní ví věda
Proč endometrióza vzniká, zatím přesně nevíme. Podle odborníků se na ní podílejí geny, hormony i imunitní systém (Horne & Missmer, 2022). Nové studie přinášejí další kousky skládačky. Vědci z Bernu podrobně zmapovali jednotlivé buňky děložní sliznice u 60 žen. Zjistili, že u žen s endometriózou fungují jinak procesy spojené se zánětem, růstem buněk a tvorbou cév. Počítačový model pak dokázal podle aktivity pouhých 11 genů odhadnout, jak závažná nemoc je (Duempelmann et al., 2026).
Další objev přišel z Edinburghu. Ženy s endometriózou mají v krvi jiné hladiny některých hormonů, konkrétně zvýšené mužské hormony (androgeny) z nadledvin. Na tomto základě by v budoucnu mohl vzniknout krevní test. V první studii odhalil endometriózu s velkou přesností (Gibson et al., 2026). Zatím ale jde o výzkum, ne o test, který by lékaři mohli běžně používat.
Jak se projevuje
Mezi nejčastější příznaky patří velmi bolestivá a silná menstruace, dlouhodobá bolest v oblasti pánve, nadýmání, nevolnost a potíže otěhotnět (Tosun, 2026). Častá je také únava a bolest na více místech těla (Horne & Missmer, 2022). Endometrióza se tedy netýká jen dělohy, ale celého těla. Odborníci ji proto popisují jako nemoc, která zasahuje více tělesných systémů (Horne & Missmer, 2022).
V čem je nebezpečná
Kromě bolesti zvyšuje endometrióza riziko neplodnosti (Horne & Missmer, 2022). Ženy s endometriózou mají také téměř třikrát vyšší riziko syndromu dráždivého tračníku a o 23 % vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Více než dvakrát častěji trpí depresí, úzkostí a poruchami příjmu potravy (Tosun, 2026).
Jak je podceňována
Dlouhé čekání na diagnózu má víc příčin. Bolest žen se často považuje za normální součást menstruace a ženy mají pocit, že ji okolí nebere vážně (Fryer et al., 2024). Ve vztahu s lékařem dochází k nepochopení. Někteří lékaři si myslí, že pacientky, které přicházejí opakovaně, mají potíže „spíš psychické“. Pacientky přitom říkají, že chodí znovu, protože je nikdo neposlouchá (Fryer et al., 2024). Dospělé ženy navštíví před stanovením diagnózy v průměru čtyři různé lékaře (Fryer et al., 2024).
Hraje roli i zdravotní systém. Ve veřejném zdravotnictví čekaly ženy na diagnózu v průměru 8,3 roku, v soukromém 5,5 roku (Fryer et al., 2024). Přehled 17 studií z různých zemí došel k závěru, že prodleva diagnózy stále trvá a že ji způsobují hlavně lékaři, ne pacientky (De Corte et al., 2025).
Jak se léčí
Endometrióza zatím nemá lék, který by ji úplně vyléčil. Používá se chirurgická léčba, léky a také postupy bez léků. Příznaky ale často přetrvávají i přes léčbu (Horne & Missmer, 2022). Odborníci proto doporučují léčbu „na míru“, která kombinuje více přístupů a na které spolupracují lékaři různých oborů (Horne & Missmer, 2022).
Výzkum nových léků pokračuje. Například v jedné nedávné studii hormonální lék linzagolix ve vyšší dávce, podávaný spolu s doplňkovou hormonální léčbou, zmírnil bolestivou menstruaci po roce užívání u 91 % žen. Hustota kostí přitom zůstala zachovaná (Donnez et al., 2026).
Co by se mělo změnit
Vědci se v mnohém shodují. Lékaři i veřejnost by o endometrióze měli vědět víc a nemoc by se měla brát jako onemocnění celého těla. Potřebujeme jednoduché testy, které nebudou vyžadovat operaci, a státy by měly mít vlastní plány, jak endometriózu řešit (Tosun, 2026). Takový samostatný národní plán zatím mají jen Austrálie a Francie (Tosun, 2026). Autorky přehledu o prodlevě diagnózy dodávají, že je potřeba lépe vzdělávat zdravotníky a sledovat cestu pacientek k diagnóze ve zdravotní dokumentaci (Fryer et al., 2024). Do budoucna by podle odborníků pomohlo také rozdělit endometriózu na podtypy, podle kterých by šlo lépe vybrat vhodnou léčbu (Horne & Missmer, 2022).
Endometrióza tedy není „jen bolestivá menstruace“. Je to častá a vážná nemoc, která si zaslouží víc pozornosti, peněz na výzkum a hlavně to, aby lékaři ženám naslouchali.
Zdroje
De Corte, P., Klinghardt, M., von Stockum, S., & Heinemann, K. (2025). Time to diagnose endometriosis: Current status, challenges and regional characteristics—A systematic literature review. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology, 132(2), 118–130. https://doi.org/10.1111/1471-0528.17973
Donnez, J., Becker, C. M., Petraglia, F., Horne, A. W., Becker, S., Renner, S. P., Carmona Herrera, F., Taylor, H. S., Paszkowski, M., Bestel, E., Hori, S., & Dolmans, M.-M. (2026). Linzagolix, with and without add-back therapy, in women with endometriosis-associated pain: Results from EDELWEISS 6, a double-blind randomized extension and withdrawal study. Human Reproduction Open, 2026(2), Article hoag030. https://doi.org/10.1093/hropen/hoag030
Duempelmann, L., Sheppard, S., McKinnon, B., Duo, A., Skrabalova, J., Andrieu, T., Lusby, R., Solass, W., Goehlsdorf, D., Muzumdar, S., Donato, C., Bösmüller, H., Carl, S., Nestorov, P., & Mueller, M. D. (2026). Endometriosis-related alterations in the endometrium revealed by integrated single-cell and AI-powered approaches. Nature Communications, 17, Article 6688. https://doi.org/10.1038/s41467-026-73020-4
Fryer, J., Mason-Jones, A. J., & Woodward, A. (2024). Understanding diagnostic delay for endometriosis: A scoping review using the social-ecological framework. Health Care for Women International, 46(3), 335–351. https://doi.org/10.1080/07399332.2024.2413056
Horne, A. W., & Missmer, S. A. (2022). Pathophysiology, diagnosis, and management of endometriosis. BMJ, 379, Article e070750. https://doi.org/10.1136/bmj-2022-070750
Simitsidellis, I., Ainslie, R. J., Taylor, A. E., Gilligan, L. C., Shaheen, F., Blanke, S., Anderson, C., Hapangama, D., Arlt, W., Horne, A. W., Saunders, P. T. K., & Gibson, D. A. (2026). Steroid hormone profiling reveals altered adrenal androgen production in endometriosis. European Journal of Endocrinology, 195(1), 22–34. https://doi.org/10.1093/ejendo/lvag109
Tosun, A. (2026). From pain to policy: Improving endometriosis awareness, diagnosis, and treatment [Editorial]. PLOS Medicine, 23(3), Article e1004981. https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1004981