4 min

Československé lisované sklo se stalo ceněnou součástí domácího i evropského designu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vázy, mísy a tácy ze socialistických domácností dnes procházejí muzejními sbírkami i aukčními síněmi. Klíčem k jejich hodnotě není stáří, ale autorství.

Československé lisované sklo se stalo ceněnou součástí domácího i evropského designu

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

Žardiniéra z roku 1962, lisovaná v Dubí u Teplic podle návrhu Františka Víznera, leží ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze jako doklad techniky, která desítky let platila za chudší příbuznou broušeného skla. Jenže totéž jméno, Vízner, najdete i v katalogu Corning Museum of Glass v New Yorku a v Metropolitním muzeu umění na Manhattanu. Předmět, který kdysi stál na kredenci v paneláku, se dnes čte jako autorský poválečný design. A to mění pravidla hry pro každého, kdo takový kus vlastní, hledá nebo prodává.

Od levné náhražky k exportnímu artiklu

Lisování skla je v principu jednoduché: roztavená hmota se tlakem vtlačí do kovové formy. Výsledek má silnější stěny, výrazný reliéf a optické efekty, které broušené sklo nedokáže nabídnout, ale po celé 19. století a ještě dlouho poté platilo lisované sklo za masovou, cenově dostupnou alternativu. Československé sklárny tento handicap proměnily v přednost. Návrháři jako František Pečený, Jiří Zejmon, Rudolf Jurnikl, Vladislav Urban nebo Adolf Matura začali s formou pracovat jako s designérským nástrojem, ne jako s kompromisem.

Výsledky se ukázaly na mezinárodních výstavách: milánský veletrh v roce 1960, Expo 67 v Montrealu, Expo 70 v Ósace. Československé lisované sklo tam vystupovalo vedle ateliérové tvorby jako plnohodnotná součást národní designové prezentace. Národní galerie v Praze tento příběh zpětně rámuje výstavou České sklo 1945–1980, kde poválečnou sklářskou produkci označuje za mezinárodně významný obor, nikoli za kuriozitu plánovaného hospodářství.

Druhé čtení: proč právě teď

První vlna uznání proběhla už za socialismu, prostřednictvím exportu a světových výstav. Dnešní zájem je druhé čtení téhož fenoménu, posílené třemi souběžnými proudy.

Za prvé, instituce se k lisovanému sklu vracejí systematicky. UPM věnovalo Adolfu Maturovi samostatnou výstavu (25. 9. 2025 až 25. 1. 2026), která jeho lisované soubory Praha, Perlička nebo Daisy představila jako plnohodnotný autorský design. V květnu 2026 proběhlo Mezinárodní trienále skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, největší nekomerční přehlídka současného skla a bižuterie v Česku.

Za druhé, vintage interiérový design zažívá globální boom. Podle průzkumu platformy 1stDibs z roku 2024 nakupovalo vintage nábytek a dekor z let 1920–1990 celých 81 % oslovených designérů. Zájem o skleněná vintage svítidla pro rok 2025 vykázalo 27 % respondentů. Československé lisované sklo do tohoto proudu zapadá přirozeně, má jasnou vizuální identitu, je dostupné a má příběh.

Za třetí, digitalizace sbírek umožňuje to, co dříve vyžadovalo návštěvu depozitáře. Moravská galerie v Brně eviduje online desítky Maturových děl, UPM zpřístupňuje Víznerovy položky a specializovaný web Sklo Union pracuje s kolekcí 313 váz roztříděných podle autorů i skláren. Identifikace kusu, která dříve vyžadovala specialistu, je dnes otázkou fotky a trpělivého porovnávání.

Co říká trh: stovky, tisíce, a občas nic

Romantická představa, že každá stará váza z pozůstalosti má vysokou cenu, naráží na realitu českých aukcí v letech 2025–2026. Trh rozlišuje ostře, a právě v tom je pointa.

Víznerovy čiré ručně lisované vázy se v Prague Auctions prodaly za 1 300 a 2 200 Kč. Maturův čirý tác Perlička změnil majitele na Aukru v květnu 2026 za 170 Kč. Naproti tomu Maturův figurální svícen (model č. 5159, s původní nálepkou prodejce) zůstal v březnu 2026 na Livebidu neprodaný při vyvolávací ceně 3 000 Kč. Kompletní sedmidílný nápojový soubor Praha od téhož autora nenašel v Prague Auctions kupce vůbec. Jednotlivý pohár z téže řady se na Aukru neprodal ani za 299 Kč.

Z těchto dat vyplývá několik pravidel:

Autorství je základ. Přesně určený model s doloženým návrhářem má vyšší šanci na prodej i cenu než anonymní „retro váza“.
Kompletnost pomáhá, ale nezaručuje odbyt. Celé sady přežily méně často, takže mají vyšší sběratelský potenciál, ovšem jen pokud je o konkrétní řadu zájem.
Barva není automatický příplatek. V dostupných aukčních datech se nepodařilo doložit, že by barevné varianty systematicky překonávaly čiré provedení téhož modelu.
Cenové rozpětí je široké. Od desítek korun za běžné kusy přes nižší tisíce za autorované modely. Statisícové částky se v otevřených českých aukcích 2025–2026 u lisovaného skla nedoložily.

Jak zjistit, co máte doma

Největší chybou je prodat „starou vázu“ bez pokusu o identifikaci. Postup, který funguje:

Nečistit agresivně. Drobné oťuky a patina jsou součástí historie kusu. Původní nálepky, i poškozené, mohou být klíčovým identifikačním prvkem.
Nafotit celek, dno, detail hran. Právě dno a okraje nesou stopy po formě, které pomáhají určit sklárnu.
Změřit přesně. Výška a šířka na milimetry, katalogové záznamy pracují s konkrétními rozměry.
Porovnat s databázemi. UPM sbírky online pro Víznera, Moravská galerie pro Maturu, web Sklo Union pro širší vizuální porovnání. Autorský web matura-sklo.cz pomáhá s orientací v Maturových produktových řadách.
Oslovit odborníky až s podklady. Prague Auctions, aukce přes Livebid/Interantix nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, to jsou místa, kde s československým sklem pracují profesionálně.

Víc než nostalgie

Příběh československého lisovaného skla není o tom, že všechno staré má cenu. Je o tom, že část předmětů z běžných socialistických domácností se po desetiletích čte se stejnou vážností jako jiný poválečný evropský design: skandinávský nábytek, italská svítidla, německá keramika. Rozdíl mezi „starým sklem“ a „autorským designem“ přitom často spočívá v jediném kroku: v ochotě kus identifikovat dřív, než ho člověk prodá za stokorunu nebo odnese do kontejneru.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Plovoucí město má pojmout 80 tisíc lidí. Největší loď světa připomíná sci-fi

Měl ji doma každý za 40 Kčs, dnes má cenu tisíců: Legendární československá výbava obýváku je sběratelským hitem

Stolní lampa Napako typ 0513, přezdívaná „Jeptiška“, se na českých aukcích prodává za stovky až tisíce...

Na odstranění chyby měli skoro rok. Přesto nakonec sonda za miliardy korun skončila v plamenech

11. prosince 1998 odstartovala z mysu Canaveral sonda Mars Climate Orbiter. Měla zkoumat marťanskou...

Český přírodní útvar zaujal svět. Brzy by mohl získat titul nového divu světa. UNESCO je ale proti

Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě, se dostala mezi 77 nejlepších přírodních míst...

V Braníku se na necelých deseti hektarech dá přečíst přes 40 milionů let historie. Stěny jsou plné zkamenělin, stačí se natáhnout

Kdo si pod Prahou 4 představí panelákové sídliště a nákupní zóny, ten nejspíš netuší, že mezi branickým...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Československé lisované sklo se stalo ceněnou součástí domácího i evropského designu

Ekonomický zázrak skončil. Tygr je bez drápů, země se zmítá v politické krizi

"Čekal jsem na to 24 let." Senzační Salač vyhrál Grand Prix v Silverstonu

81 lidí zahynulo nad Tyrhénským mořem. Dodnes není jasné, kdo nebo co zničilo let Itavia 870

Lídr nové strany prozradil, která velká města chce dobýt. Promluvil i o vyšším cíli

Jak bezpečně sledovat zatmění Slunce. Hvězdář radí, jakých chyb se vyvarovat