Nové absolutní maximum teploty vzduchu má letos už 132 ze 171 dlouhodobě měřících stanic v Česku, tedy 77 procent z nich. Český hydrometeorologický ústav tím potvrzuje, že letošní vedra nejsou jen sérií horkých dnů, ale mimořádným zásahem do teplotních statistik. Údaje se týkají stanic, které měří teplotu vzduchu alespoň 30 let. Právě u nich má porovnání s minulostí největší váhu, protože nejde o krátkou nebo nově vzniklou řadu měření. Na tak velké části sítě se absolutní rekordy běžně nepřepisují během jedné sezony.
Rekordy se lámaly ve dvou hlavních vlnách
Letošní maxima se soustředila především do dvou výrazných vln veder. První přišla na konci června, druhá na začátku srpna. Červnová epizoda zasáhla hlavně Čechy a zapsala se i do celostátních tabulek. Dne 28. června naměřila stanice v Doksanech na Litoměřicku 41,9 stupně Celsia, což je nový absolutní rekord pro celé Česko.
Tato hodnota překonala dosavadní celorepublikové maximum 40,4 stupně Celsia, které pocházelo z 20. srpna 2012 z Dobřichovic u Prahy. Rozdíl 1,5 stupně je u absolutních teplotních rekordů výrazný, protože nejvyšší hodnoty se obvykle posouvají jen po menších krocích.
Nejvíce stanic si však své dosavadní maximum přepsalo až během srpnové vlny. Podle meteorologů připadá 62 aktuálních staničních rekordů na 4. srpen a dalších 26 na 5. srpen. Tři stanice mají nové maximum z 29. června a 41 stanic z 28. června. Na části míst se navíc rekord neudržel dlouho, protože byl překonán znovu hned v některém z následujících dnů.
Vedro postupovalo územím nerovnoměrně
Z teplotních údajů je patrné, že se nejvyšší hodnoty nepřepisovaly všude ve stejný den. Rekordy z 28. června se soustředily hlavně do západní části země. Hodnoty ze 4. srpna se vážou především k centrální části Česka a maxima z 5. srpna se objevovala více na východě území.
Právě 5. srpen byl nejvýraznější pro Moravu a Slezsko. Ve Strážnici naměřili rovných 41 stupňů Celsia, což je nový absolutní teplotní rekord pro Moravu a Slezsko. Podle dostupných údajů se moravské maximum v daném týdnu posouvalo opakovaně, než se ustálilo právě na této hodnotě.
Pro čtenáře je dobré rozlišovat dvě věci, které se v informacích o vedrech často mísí. Jedna hodnota může být rekordem konkrétní stanice, jiná rekordem celé republiky nebo větší oblasti, například Moravy a Slezska. Letošní mimořádnost spočívá v tom, že se neobjevil jen jeden extrémní údaj na jednom místě, ale rekordy se přepisovaly napříč velkou částí dlouhodobě měřící sítě.
Teploty nad 40 stupňů už nejsou jen ojedinělý zápis
Nejvýraznějším měřítkem letošního horka je četnost teplot 40 stupňů Celsia a vyšších. Od roku 1961, kdy se na území Česka vedou systematická měření, byly takové hodnoty v minulosti spolehlivě zaznamenány pouze ve třech dnech: 27. července 1983, 20. srpna 2012 a 8. srpna 2015.
Letos se hranice 40 stupňů objevila už v pěti dnech. Dvakrát během června, jednou na konci července a dvakrát v průběhu srpnové vlny veder. Právě opakovaný výskyt takto vysokých teplot dělá z letošní sezony mimořádnou událost v rámci dostupné historie měření.
Samotné číslo 77 procent tak neukazuje jen na statistickou kuriozitu. Znamená, že většina dlouhodobě sledovaných míst v Česku letos zažila nejvyšší teplotu za celou dobu svého měření. Při hodnocení léta proto nejde pouze o pocit z několika horkých dnů, ale o rozsah, který se propsal do oficiálních teplotních řad.