GLOSA / Zdeněk Hřib má jasno, kde by měl Andrej Babiš 17. listopadu stát. Jenže předseda Pirátů bude sám ve stejný den tisíce kilometrů od Prahy.
Musím přiznat, že mě česká politická ironie asi nikdy nepřestane bavit. Zdeněk Hřib vyčítá Andreji Babišovi, že nebude 17. listopadu na Národní třídě. Dokonce mu horem dolem vysvětluje, proč tam podle něj nechce. „Andrej Babiš se bojí občanské společnosti. Bojí se toho, že ho lidé na Národní třídě po právu vypískají,“ napsal na síti X. Je až s podivem, jak snadno se do kritiky pouští, když má sám na stejný den naplánovaný program ještě poněkud vzdálenější od pražských demonstrací, svíček a historické paměti. Hřib totiž míří s dalšími poslanci na Tchaj-wan.
Kdo zrovna stojí u správného mikrofonu
Dobře, obě situace nejsou úplně stejné. Babiš je premiér, Hřib opoziční politik a zahraniční cesty mají odlišný charakter. Jenže když někomu tak důrazně vysvětluji, kde má být a co jeho nepřítomnost údajně vypovídá o jeho charakteru, musím počítat s tím, že se někdo podívá i do mého kalendáře.
Babiš plánuje pracovní návštěvu Izraele od 16. do 18. listopadu. Hřib se má zúčastnit cesty opozičních poslanců na Tchaj-wan, kde jsou na 17. listopadu naplánována politická jednání. Důvody jejich nepřítomnosti se tedy liší. To ale nic nemění na tom, že Hřibova vlastní cesta dává jeho kritice poněkud ironický rozměr.
Jan Hrušínský si postěžoval na Babiše: Šílený účet za elektřinu jeho divadla je prý chyba premiéra
Sedmnáctý listopad není stranická permanentka
Nechci nikomu přikazovat, kde má 17. listopadu zrovna stát. Národní třída není povinná stranická schůze a účast na pietní akci se nedá měřit podle počtu fotografií s věncem. Jen mi vadí, když se z občanské připomínky stává další politická zbraň, kterou jeden používá proti druhému. Hřib může Babišovu nepřítomnost kritizovat, Babiš může vysvětlovat svou cestu a veřejnost si může udělat vlastní obrázek o obou. Ale tvrdit, že soupeřova absence dokazuje strach z občanů, zatímco vlastní nepřítomnost je samozřejmě pracovní povinnost, to už je trochu mimo.
Andrej Babiš se bojí občanské společnosti. Bojí se toho, že ho lidé na Národní třídě po právu vypískají. Argument, že neúčast premiéra na oslavách svátku demokracie přispěje k uklidnění situace, je k smíchu. Měli bychom mít premiéra, který bude schopen zúčastnit se pietní akce a důstojně si připomenout události roku 89. Ne takového, co bude narychlo odjíždět a ještě se vymlouvat.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) November 10, 2026
Tak nějak se nabízí popis situace pomocí rčení Zloděj křičí: chyťte zloděje. Ale v kontextu obou politiků se tímto směrem raději pouštět nechci. Nakonec mi z toho tedy vychází docela prosté poučení: 17. listopad není soutěž o to, kdo má lepší tiskové prohlášení. A jestli chceme po politicích, aby brali jeho význam vážně, mohli by začít tím, že si zametou před vlastním prahem.
Autorská glosa redaktora In-Lifestyle.cz. Richarda Touše
Tento příspěvek Hřib posílá Babiše na Národní třídu. Měl by si však nejprve zamést před vlastním prahem byl originálně publikován na webu In-lifestyle.cz.