Na začátku října se v britských bulvárních denících Daily Express a Mirror objevila velmi znepokojivá zpráva týkající se předpovědi počasí. V pátek 9. října se podle zpráv měla na území Britských ostrovů dostat 551 mil (zhruba 886 km) dlouhá stěna deště a sněhu. Předpověď měly podloženou i mapovým výstupem z předpovědního modelu, takže by se mohlo zdát, že taková situace opravdu nastane. Několik dní na to, ale již musel zasahovat Britský meteorologický úřad a uvádět zprávy na pravou míru.

Obr. 1: Výstup z modelu předpovídající 551 mil dlouhou frontu, která měla na Britské ostrovy donést intenzivní déšť a sněžení (zdroj: Daily Express)
Co udělali redaktoři bulvárních deníků špatně?
Předpovědní modely jsou velice složité soubory matematických rovnic a fyzikálních výpočtů, takže se nedá očekávat, že by novináři museli nutně znát, co za výpočty stojí. Na druhou stranu je určitě dobré vědět, jak výstupy z modelů číst, a jak výsledky interpretovat, když je předáváte čtenářům.
Chyba první: Výběr extrémního, ale málo pravděpodobného scénáře
Předpovědní model nikdy nepracuje s jednou variantou vývoje počasí. Stále nejsou tak dokonalé, aby dokázaly postihnout naší Zemi v celé své složitosti, a proto žádný výsledek z modelu nikdy nebude 100% přesný. Aby se zjistil nejpravděpodobnější vývoj počasí, tak jsou modely spouštěny vícekrát s nepatrně pozměněnými podmínkami. Výsledkem jsou desítky až stovky scénářů a dá se očekávat, že v případech, kde panuje největší shoda, se jedná o pravděpodobný vývoj počasí.
Je časté, že předpovědní modely vytvoří extrémní scénář, jenže se jedná pouze o jeden z mnoha. Pravděpodobnost jeho výskytu tak je velice nízká. A právě jeden z těchto extrémních výstupů si novináři vybrali.
Chyba druhá: Dělání závěru z výsledků pro konec předpovědního období
Některé dnešní předpovědní modely umějí dělat hodinovou předpověď počasí až na dva týdny dopředu. Kvůli chaotickému chování atmosféry se je ale odhad směrem do budoucna čím dál méně přesný. Dá se říci, že zhruba na 3 dny dopředu se výstupy z modelů shodují až z 95 %. V dalších dnech se ale postupně rozptyl odhadovaných hodnot začíná rozcházet. Je tak potřeba počítat s tím, že předpovědi na tak dlouhou dobu dopředu jsou spíše orientační a nelze je brát jako definitivní. Není tak divu, že byl model schopen na týden dopředu předpovídat sněhovou kalamitu, o které již teď víme, že nenastane.

Obr. 2: Zvětšující se rozptyl předpovídaných hodnot s časem. Zde se jedná o teplotu vzduchu v 850 hPa (zdroj: ECMWF)
Chyba třetí: Vycházení z jednoho zdroje
Dnes již existují desítky předpovědních modelů ať už celosvětových nebo zaměřených na určité oblasti. Samozřejmě, čím menší oblast zabírá, tím bývá lokálně přesnější. Vždycky je tak nutné výstupy z jednotlivých modelů mezi sebou porovnat, abychom věděli, jestli právě ten náš první neukazuje vychýlené hodnoty. Je tak velkou chybou vzít pouze první výsledek, který najdu a považovat ho za objektivní pravdu.
Jaké je ponaučení?
V dnešní době je kolem nás přehršel informací a dostat se k těm pravdivým nemusí být vůbec snadné. Obzvlášť to platí u meteorologie, kde i ty nejpokročilejší modely stále pracují s určitou mírou pravděpodobnosti. Pokud narazíte na fantastické titulky o počasí, není nic lepšího než ověřit jiné zdroje nebo se sami podívat na mapy předpovědí.
Na našich stránkách najdete řadu produktů a služeb, ať už je to předpověď pro konkrétní lokality, předpovědní mapy nebo radar, které vám zaručeně pomohou se v počasí vyznat. Spolehnout se hlavně můžete na to, že veškeré výstupy jsou kontrolovány zkušenými meteorology, kteří dohlížejí na to, aby se k vám takto zavádějící informace nedostaly.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz