3 min

Americký F-15 sestřelila nad Íránem v dubnu 2026 čínská raketa

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Securitytech

Americký stíhací bombardér F-15E Strike Eagle, který byl v dubnu sestřelen nad jihozápadním Íránem, byl pravděpodobně zasažen čínskou přenosnou protiletadlovou raketou. Tři zdroje obeznámené s věcí to sdělily stanici NBC News. Sestřel vyvolal vážné otázky ohledně rozsahu čínské vojenské podpory Teheránu v probíhajícím konfliktu.

Sestřelení letounu „Dude 44″

K incidentu došlo 3. dubna v íránské provincii Kohgiluyeh a Boyer-Ahmad. Šlo o první ztrátu amerického pilotovaného letounu v přímém boji za dlouhé desítky let. Letoun, označovaný jako „Dude 44″ 494. stíhací perutě 48. stíhacího křídla, prováděl bojové operace v oblasti Yasuj v pohoří Zagros, když vstoupil do prostoru, kde ho terén a moderní sledovací systémy vystavily vážnému ohrožení, a došlo k sestřelu letounu.

Oba členové posádky se z letadla v pořádku katapultovali. Pilot byl zachráněn do sedmi hodin, ale záchrana operátora zbraňových systémů trvala dva dny, musel se skrýval v úbočích pohoří Zagros.

Čínské MANPADS: Levná, ale účinná zbraň

Americký prezident Trump krátce po incidentu prohlásil, že letoun byl zasažen raketou odpalovanou z ramene. Tyto zbraně nazývané MANPADS (man-portable air-defense systems), jsou přibližně dva metry dlouhé, váží kolem 18 kg a poskytují levný a účinný způsob, jak sestřelit letadla letící v nízké výšce.

Íránský průmysl vyrábí systém Misagh-3, který je domácí kopií čínského QW-18. Tento pokročilý MANPADS disponuje duálním pasivním infračerveným naváděním, dostřelem pět kilometrů a bojovým dostupem až čtyři kilometry. Analytici upozorňují, že čínské systémy MANPADS, například varianty FN-6 nebo série QW se v různých konfliktních zónách již dříve objevily prostřednictvím nepřímých dodavatelských řetězců.

Radar YLC-8B: Hrozba pro americké letouny?

Paralelně s vyšetřováním střely americké zpravodajské agentury zkoumají indicie, že Írán mohl získat i čínský radar YLC-8B pro včasné varování. Systém vyvinula China Electronics Technology Group Corporation (CETC) a pracuje v pásmu UHF. Čínské průmyslové zdroje uvádějí, že je schopen detekovat letadla s nízkým radiovým odrazem na vzdálenosti přesahující 500 km.

Radar má dosah 500 až 700 km, je optimalizován pro detekci vzdušných cílů a díky nízkofrekvenčnímu pásmu UHF je schopen sledovat i stealth letouny, balistické rakety a malé objekty s nízkým radarovým odrazem. Americké úřady dosud veřejně nepotvrdily, zda byl radar během konfliktu skutečně nasazen.

Kombinace senzorů a MANPADS jako „kill chain“

Možná kombinace podobného radaru a mobilních MANPADS s infračerveným naváděním poukazuje na rostoucí vojenský trend, kdy relativně levné obranné systémy lze integrovat do vysoce účinných řetězců ničení, ohrožujících pokročilá bojová letadla v hodnotě desítek milionů dolarů. Incident z dubna 2026 tak přitahuje pozornost západních analytiků jako varování, že i vysoce odolné stroje čtvrté generace jsou zranitelné.

Čína popírá, Trump jí věří

Trumpova administrativa dříve obvinila Čínu z toho, že umožnila Íránu přístup k čínským satelitům pro zaměřování amerických sil v regionu. Ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na tři čínské satelitní společnosti, které podle něj dodávaly snímky a data pro íránské útoky. Peking obvinění odmítl.

Trump tvrdí, že věří ujišťování čínského prezidenta. Citoval příslib Si Ťin-pchinga, že Čína nebude dodávat zbraně Íránu, a dodal, že tento slib oceňuje a bere Si Ťin-pchinga za slovo. Čínská ambasáda ve Washingtonu oznámila, že Peking vždy jedná „obezřetně a zodpovědně“ při vývozu vojenského materiálu v souladu s čínskými zákony.

Čínská podpora Íránu: Dlouhodobý vzorec

Čína v 80. a 90. letech prodávala Íránu velké množství zbraní, včetně balistických raket, protilodních střel, tanků, dělostřelectva a stíhacích letounů. Po zavedení zbrojního embarga OSN vůči Íránu v roce 2006 ale od přímých velkých prodejů zbraní ustoupila a místo toho dodávala součástky a technologie s dvojím užitím. Podle Craiga Singletona, bývalého diplomata a ředitele čínského programu v nadaci Foundation for Defense of Democracies, Peking dlouhodobě poskytuje Íránu ekonomickou záchrannou síť navzdory americkým sankcím a prostřednictvím technologií s dvojím využitím pomáhá Íránu budovat jeho dohledový aparát i udržovat vojenský potenciál.

Zdroj: NBC News, Army Recognition, Times of Islamabad
Autor/Licence fotografie: F-15, CC BY-NC 2.0

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Americký F-15 sestřelila nad Íránem v dubnu 2026 čínská raketa

Peklo pod zemí trvalo 346 dní. Ukrajinský voják popsal, jak se dnes bojuje na frontě

Lidské bestie: Mengele nebyl osamělý šílenec. Byl to ambiciózní lékař, kterému nacismus dovolil všechno

Trump, kterého se nepodařilo odehnat. Internet se mu směje a vymýšlí další scény

Retinol, peptidy i šnečí sliz: co v anti-age kosmetice opravdu funguje a co je jen marketing

Ano po pěti letech! Sandeva a Prachař překvapili tajnou svatbou, nechyběla ani dcera Mia