3 min

4 návyky, které jsou považovány za známky nízké inteligence

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Inteligence není jen číslo z testu ani diplom pověšený na zdi. Často se ukáže spíš v drobnostech – v tom, jak reagujeme na nové informace nebo co děláme ve chvíli, kdy se mýlíme.

4-n-vyky-kter-jsou-pova-ov-ny-za-zn-mky-n-zk-in-featured

Zdroj: Umíme poradit

Inteligence není jen číslo z testu ani diplom pověšený na zdi. Často se ukáže spíš v drobnostech – v tom, jak reagujeme na nové informace nebo co děláme ve chvíli, kdy se mýlíme.

Psychologové dlouhodobě upozorňují, že určité vzorce chování mohou brzdit schopnost kriticky myslet i učit se z vlastních přešlapů. Nejde o nálepkování lidí. Spíš o uvědomění si, které zvyky nám zbytečně podrážejí nohy – v práci, doma, mezi přáteli.

Čtěte také: Řezník prozradil, podle čeho poznáte opravdu kvalitní šunku. Většina Čechů se dívá na úplně špatný údaj

Dobrá zpráva? Inteligence není pevně zabetonovaná vlastnost. Ovlivňuje ji prostředí, zkušenosti i ochota přehodnotit vlastní názor. A právě tam se často rozhoduje, kdo se posune dál a kdo zůstane stát.

1. Přehnaná sebedůvěra bez odpovídajících znalostí

Už v roce 1999 popsali David Dunning a Justin Kruger z Cornell University jev, který dnes nese jejich jméno. Ukázali, že lidé s nižší úrovní dovedností mají sklon své schopnosti nadhodnocovat – a zároveň si neuvědomují, že jim něco zásadního uniká.

Čtěte také: 4 návyky, které jsou považovány za známky nízké inteligence

Nešlo o jeden izolovaný pokus. Další výzkumy naznačují podobný vzorec: čím slabší výkon, tím větší jistota, že „to mám pod kontrolou“. A když je člověk přesvědčený, že už ví dost, proč by se snažil něco měnit? Právě tady se kruh uzavírá. Bez pochybností o sobě samém totiž většinou nepřijde ani zlepšení.

2. Odmítání jiných názorů bez snahy porozumět

Schopnost unést odlišný pohled patří k základům kritického myšlení. Pokud někdo reaguje na nesouhlas okamžitým útokem, zesměšněním nebo ironii, často tím jen zakrývá vlastní nejistotu.

Studie zveřejněná v časopise Nature Human Behaviour ukázala, že lidé s horšími výsledky v testech analytického myšlení častěji věří dezinformacím a méně si ověřují zdroje. Jinými slovy – přijmou to, co zapadá do jejich přesvědčení, a zbytek vytěsní.

Čtěte také: Na zahradách se letos objeví staronový hit našich babiček. Je levný, krásný a téměř bez práce

Uzavřenost vůči novým informacím ale postupně omezuje schopnost opravovat vlastní chyby. Mozek potřebuje zátěž, jinak si zvykne na pohodlí. A pohodlí, to je někdy až příliš lákavé.

3. Impulzivní rozhodování bez práce s fakty

Jednat rychle nemusí být nutně špatně. Problém nastává tehdy, když se z impulzivity stane pravidlo a fakta jdou stranou. Rozhodování čistě podle emocí může krátkodobě ulevit, dlouhodobě ale často škodí.

Psychologové mluví o sebekontrole – schopnosti odložit okamžité uspokojení ve prospěch lepšího výsledku později. Známá dlouhodobá studie z Dunedinu na Novém Zélandu sleduje účastníky už od dětství a opakovaně ukazuje, že vyšší míra sebekontroly souvisí s lepším zdravím, stabilnějšími vztahy i finanční situací v dospělosti. Impulzivní návyky naopak přinášejí problémy, a to bez ohledu na původní IQ.

4. Neochota přiznat chybu

Přiznat si omyl není slabost. Naopak, vyžaduje to určitou dávku intelektuální pokory – tedy vědomí, že naše znalosti mají hranice a že se můžeme splést. Výzkumy z Duke University a University of Pennsylvania spojují tuto vlastnost s lepší prací s důkazy a otevřeností ke změně názoru.

Kdo chyby systematicky popírá, připravuje se o šanci něco pochopit. Mozek se učí hlavně ve chvíli, kdy musí přepsat původní předpoklad, i když je to nepříjemné. Bez toho nastává stagnace, někdy plíživá a sotva viditelná.

Zmíněné návyky nejsou rozsudkem. Dají se měnit – postupně, někdy s klopýtnutím. Pomáhá vědomá práce s informacemi, zpětná vazba od lidí kolem nás i ochota vystoupit z komfortní zóny. Pokud jste se v některém bodě poznali, berte to spíš jako impuls k zamyšlení. Inteligence není nálepka na celý život, spíš proces který se vyvíjí, někdy pomalu ale vytrvale.

Zdroje: cornell.edu, nature.com, pnas.org, apa.org

Reklama

Další články z Umíme poradit

Nečekaná kontrola ze stavebního úřadu: Lidé masivně doplácejí na černé stavby, o kterých ani netušili, že je mají

Soused vám může zakázat chovat slepice nebo králíky. Nový verdikt soudu dal stěžovatelům nečekanou zbraň do ruky

Chov slepic a králíků na zahradách je zase víc vidět než dřív. Jenže ne každý v okolí z toho má radost....

Koupili si levný domek na venkově, ale zapomněli na jednu věc. Teď nemají pitnou vodu a dojíždění je ničí

Nízká cena umí zaujmout hned, jenže u starších domů mimo město se v ní často schová problém, který na první...

Kutil chtěl ušetřit za opravu střechy a spadl z lešení. Pojišťovna mu odmítla vyplatit korunu kvůli chybějícímu zajištění

Ušetřit se někdy nevyplatí, někdy až nepříjemně. Příběh muže který se pustil do opravy střechy svépomocí to...

Kontroly na dálnicích se zaměří na přetížená auta na dovolenou. Stačí pár kufrů navíc a policie vám zakáže další jízdu

Policie letos během léta víc sleduje auta, která působí přetíženě už na první pohled. Nejde o to zastavovat...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Umíme poradit

Web funguje jako komunitní poradna, ve které lidé kladou otázky a ostatní uživatelé na ně odpovídají. Témata jsou velmi široká – od zdraví, vztahů a životního stylu, přes domácnost a finance až po techniku nebo zábavu. Obsah vzniká přímo z reálných zkušeností a názorů, takže čtenáři získají...

4 návyky, které jsou považovány za známky nízké inteligence

„Nestarejte se.“ Osud opuštěných dětí vojáky nezajímá. Exkluzivní svědectví z Ceuty

Piloti se soustředili na bouři a přehlédli jeden přepínač. Zemřela většina cestujících i nešťastný řidič automobilu

Kristýna Leichtová po utajeném porodu zveřejnila intimní snímky. Její gesto otevřelo silné zpovědi matek

Týden podle hvězd: Lvy čeká chvíle slávy, Štíry zkouška důvěry a Ryby osudové setkání

Maniok může uvolňovat kyanid a syrové fazole obsahují toxin. Jak lidé zjistili, že je lze bezpečně jíst?