4 min

11. 2. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Den, který připomíná, že i ženy jsou vědkyně. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připadá letos na středu 11.2. Pojďme si to říct rovnou. Na kolik žen z minulosti si vzpomenete se spojením vědy? Jednu, dvě? Možná žádnou? Připomeňme si […] <p>The post 11. 2. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě first appeared on CzechTechnology.</p>

mezinarodni den žen ve vede

Zdroj: Freepik.com

Historie vědy

Historie vědy sahá až do antiky, kdy se oddělila od filozofie. Právě vědecká revoluce zapříčinila hlavní zlom pro vědu. Hlavním bodem rozvoje byl Platón a Aristoteles, kteří velice ovlivnili západní vědu.

První z nich Platón vycházel z pythagorejské tradice. To znamená, že rozděloval aritmetiku, geometrii plochy, geometrii těles, astronomii a harmonii. Tyto vědy poznávají neměnné trvalé poznán. Aristotelés platonskou koncepci odmítl. Tvrdil, že je nutné zkoumat každou oblast zvlášť a to pozorováním.

Ženy ve vědě

Představili jsme si nejranější historii a zmínili jsme při tom dva muže. Kde se tedy poprvé objevily ve vědě ženy?

Jestliže nebudeme přesní, je samozřejmé, že ženy o vědě věděly, pravděpodobně se o ni i zajímaly, ale do popředí se začaly dostávat mnohem později než muži. Jeden z českých výzkumů dokonce odhalil, že Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám.

Rozdělíme si vědkyně do dvou kategorií. Vědkyně světové a vědkyně české.

zdroj:freepik.com

Světové vědkyně

Marie Curie-Skłodowská patří mezi jednu z nejvýznamnějších žen ve vědě. V mnoha pohledech se také stala průkopnicí moderní vědy, a to především proto, že byla žena. Zkoumala radiační vědy, za to obdržela v roce 1903 svou první Nobelovou cenu. Ano první. V roce 1911 obdržela svou druhou Nobelovu cenu za chemii za izolaci čistého radia. Kromě toho, že získala dvě Nobelovy ceny, v mládí jako první žena složila příjímací zkoušku na fakultu fyziky a chemie v Paříži.

Rosalind Franklin se narodila v Londýně a byla biofyzičkou a chemičkou. Možná si při zmínce DNA vzpomenete na J. Watsona a Francise Cricka, ale Rosalind Franklin a její práce, byla pro výzkum DNA zásadní. Věnovala se krystalografií a tato práce pomohla odhalit strukturu DNA. Watson a Crick její objev sice publikovali, ale Franklinovou zmínili pouze okrajově.

Laura Bassi se narodila v roce 1711. I přes to, že ženy měly v té době práva velice omezené, věnovala se fyzice. Stala se první profesorkou fyziky. To že se se fyzice mohla věnovat bylo především díky tomu, že se narodila do bohaté rodiny a v mládí tak získala vzdělání. Laura Bassi sice mohla přednášet, avšak velmi omezeně. V době jejího působení se pro ženy „neslušelo“ aby vystupovaly před sály plnými chlapců.

České vědkyně

Ani v České republice ženy nezůstaly pozadu. Milada Paulová jako první v Československu získala docenturu. Stala se první ženou, která měla právo přednášet na univerzitě. Zaměřovala se především na studium historie a geografie. Každoročně se uděluje cena Milady Paulové, kterou uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s NKC – gender a věda.

Abychom nezůstávali stále v historii, zmíníme dnes i Lucii D. Audustovičovou, českou fyzičku. Objevila teoretický postup ochlazení molekul k absolutní nule a je členkou Americké fyzikální společnosti. V roce 2020 za svůj objev získala Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana pro mladé vědce.

Neuroložka Eva Kubala Havrdová se dlouhodobě věnuje výzkumu a léčbě neurologických onemocnění, především roztroušené sklerózy. Patří mezi nejvýraznější osobnosti české neurologie a její práce má významný dopad nejen na vědeckou obec, ale i na kvalitu života pacientů. Za svůj přínos vědě a medicíně získala na konci loňského roku hned několik prestižních ocenění, jako například čestnou medaili České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Medaili za zásluhy I. stupně, a také Cenu Milady Paulové udělovanou výjimečným vědkyním na ministerstvu školství.

Zajímají vás i jiná podobná témata? Přečtěte si článek co je a není feminismus.

Vzpomeňme si na vědkyně 11.2.

Příběhy žen ve vědě jasně ukazují, že zájem o poznání a objevování tu byl vždy jen k němu ženy po dlouhá staletí neměly stejný přístup jako muži. Nešlo o nedostatek schopností nebo ambicí, ale o společenská omezení, která ženám často nedovolovala studovat, publikovat ani veřejně vystupovat. Jak můžeme vidět na příkladu Rosalind Franklin, ženy stály u zásadních vědeckých objevů, přesto jim zásluhy nebyly přiznány nebo zůstaly ve stínu jejich mužských kolegů.

Věda pro všechny

Dnes se situace výrazně mění a ženy ve vědě dokazují, že jsou nepostradatelnou součástí výzkumu i inovací. Ať už jde o světové vědkyně minulosti, nebo současné české odbornice, jejich práce má reálný dopad na společnost, medicínu i technologický rozvoj. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je tak nejen připomínkou úspěchů minulých i současných vědkyň, ale také výzvou k tomu, aby věda byla skutečně otevřená všem bez ohledu na pohlaví.

Zdroje:Wikipedia, Gender a věda, Věda výzkum, edu.techmania.cz

<p>The post 11. 2. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě first appeared on CzechTechnology.</p>

Reklama

Další články z CzechTechnology

Tento článek byl publikován ze zdrojů CzechTechnology

CzechTechnology.cz osloví každého, kdo chce mít přehled o tom, kam směřují technologie v každodenním životě – od práce a vzdělávání po zdravotnictví, energetiku nebo dopravu. Nechybí ani články o startupech, vývoji v oblasti e-mobility či propojení vědy s byznysem. Články z CzechTechnology.cz...

11. 2. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Tahle akce se neměla konat, zuří Zelenskyj. „Všem jsme to říkali alespoň tisíckrát“

Šikanovali ji kvůli vzhledu, dnes ji zná celý svět. Winnie Harlow ale není bez kontroverzí

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil

Tvar stolice může napovědět, co se děje v organismu. Některé změny stojí za zvýšenou pozornost

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila