Kvalitní knižní adaptace je podle mnohých těžko k nalezení, nicméně evropská kinematografie jich sama nabízí dost. Program Kreativní Evropa MEDIA například podpořil celou řadu snímků vycházejících z kvalitní předlohy, které navíc dokázaly potenciál svých knižních předobrazů patřičně naplnit. V současnosti například vzniká mysteriózní seriál Zmizení Sáry Lindertové podle románu Kateřiny Šardické, můžeme se ale zároveň podívat na deset dalších filmových pecek, jež jasně ukazují, jak má vypadat povedená knižní adaptace.
Černobílý komiks Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka posloužil jako předloha rotoskopicky animovaného filmu Tomáše Luňáka. Snímek byl natočen jako hraný film a pomocí rotoskopické techniky převeden do animované podoby. To byl náročný proces, na němž 29 profesionálů pracovalo celé dva roky. Animace jednoho pohybu spotřebovala 15 hodin práce. Rozpočet se vyšplhal na 80 milionů korun a představuje jeden z nejpozoruhodnějších českých filmů. Kombinace černé a bílé pomáhá snovému dojmu příběhu titulního výpravčího (Miroslav Krobot), jemuž se začínají splétat různé časové linie. Socialismus narušují mlhavé vzpomínky na násilný odsun i velmi konkrétní přítomnost tajemného mstitele (Karel Roden), jenž přichází vyrovnat účet za minulost.

Adaptace románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch zachycuje brutální kapitolu československých dějin, poválečný odsun německého obyvatelstva. Gerta (Milena Steinmasslová) je zahořklá starší žena osaměle sledující průběh sametové revoluce. Náhlá zdravotní příhoda ji svede dohromady s odcizenou dcerou (Lucie Štěpánková) a přiměje ji vzpomínat na turbulentní události čtyřicátých let, kdy jako mladá dívka (Barbora Váchová) a dcera Němce a Češky zažila nespravedlnost a příkoří od všech zúčastněných stran. Drsné podmínky, v nichž Gerta prochází společenským pádem i osobním peklem, ji postupně formují z otevřené dívky do tvaru zahořklé ženy, jíž je dnes.
Minisérie si přitom nebere servítky a ukazuje odsun a chování českých obyvatel z té nejhorší stránky. Přitom se vyhýbá explicitnosti právě tak, aby si divák to nejhorší spolehlivě domyslel. Série zároveň představuje tři typy příběhů složené do jednoho díla; jednak je to příběh velkých dějin a světové dynamiky, jednak osobní příběh postavy, která se postupně zatvrzuje, a nakonec rodinné drama o vzájemném porozumění. Přitom jedna linka neruší druhou, naopak společně vedou k potřebnému emočnímu jádru dvojdílného počinu. Podmanivý kousek patřící k výrazným televizním počinům podpořeným programem Kreativní Evropa MEDIA si v říjnu vychutnáte na České televizi.
Animovaný snímek Michaely Pavlátové se pyšní Césarem za nejlepší animovaný film. Jednoduchá animace a skvělý dabing umožňují postavám uvěřitelně projevovat emoce a najít si cestu k divákovi. Předlohou byl román Petry Procházkové Frišta. Jeho hrdinkou je Helena, která se z Prahy vydá za svou láskou Nazirem do Kábulu. Soužití v jiném kulturním prostředí přivede Helenu k novým vnitřním konfliktům a přehodnocování dosavadního mindsetu. Do života jí poté vstoupí malý chlapec Mad, jehož citlivost dá celé rodině novou emoční perspektivu.

Animovaný snímek pracuje s fázovou animací a vytváří zajímavý vizuální styl. Barvy kožíšků hlavních hrdinů odpovídají náladě, jakou generuje prostředí, a celý počin je ponořen do melancholické nálady. Přesto představuje dobrodružnou a akční podívanou o nepravděpodobném, ale postupně o to silnějším přátelství. Hlavními hrdiny jsou zbabělá myška Šupito a lišák Bělobřich. Původně přirození nepřátelé při své první konfrontaci zemřou a ocitnou se v posmrtném životě, kde jsou odkázáni jeden na druhého.
Jejich společné dobrodružství jim pomůže upevnit vzájemné pouto a zároveň se vyrovnat s vlastním stínem. Oba jsou v konfliktu mezi tím, co jim předurčuje jejich živočišný druh, a mezi osobnostmi, jakými by chtěli být. Odysea přízračným světem plným zvířecích duchů je ozvláštněna poutavým barevným laděním a výrazným designem postav. Původní dětská knížka Ivy Procházkové měla za cíl ukázat dětem, že není třeba mít strach ze smrti, protože za ní může být ještě jeden, minimálně stejně zajímavý svět. Počin, jenž vznikl také díky programu Kreativní Evropa MEDIA, získal Českého lva za nejlepší animovaný film.

Rovnou deset Českých lvů si na konto připsal také válečný snímek Václava Marhoula. Ve filmu se sešel poměrně úctyhodný počet hereckých hvězd světové kinematografie, každá z nich je přitom hlavním protagonistou svého vlastního příběhu. Počin sleduje putování malého chlapce (Petr Kotlár) fiktivní zemí, jíž zmítají hrůzy druhé světové války. Chlapec potkává různé figury a stává se vedlejší postavou jejich příběhů. Někdy se mu podaří je ovlivnit, někdy je jen pozorovatelem. Ne každé setkání s ním mění postavu, s níž se střetne, ale každé setkání s tou postavou trochu změní jeho. Černobílý formát a úsporné dialogy přidávají snímku na syrovosti, dlouhé záběry a pomalý střih zase umožňují filmu, aby promlouval obrazem. Vizuálně uhrančivý snímek plný násilí vznikl podle stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského.
Adaptace románu Jaroslava Rudiše umožnila Hynku Čermákovi ukázat svůj herecký talent, koneckonců byl za svůj výkon nominován na Českého lva. Představuje Vandama, muže žijícího na pražském sídlišti, jenž za sametové revoluce vykonal hrdinský čin na Národní třídě. Možná. Nyní chodí do hospody, vypráví o válkách, dělí se o své teorie a cvičí, aby byl připravený na osudovou bitvu, která je podle něho nevyhnutelná. Tragikomický příběh zachycuje nemožnost adaptace na společenské změny.

Český animovaný film podle pohádkové knížky Arnošta Goldflama, představitele jedné z hlavních rolí, byl nominován na Zlatý střevíc na Zlín Film Festivalu a vyhrál Zlatého ledňáčka za nejlepší film na Finále Plzeň. Goldflam namluvil ovdovělého dědečka, jemuž se tři malí sourozenci rozhodnou vrátit radost z vyprávění příběhů. Ve slaměném klobouku zamíchají slova a vylosují ta, z nichž se sestaví příběh. Takovou metodou jim totiž vyprávěla příběhy jejich babička. Loutkové provedení upomíná na tradiční české pohádky, zvláštní svícení také navozuje specifický pocit melancholie. Film je zasazen do soumraku či svítání, což podporuje snovou atmosféru a ladí s poetickým surrealismem vyprávěných pohádek.
Pavoučí rodina Websterových se divákům poprvé ukázala v televizním seriálu. Třebaže sledujeme rodinu arachnidů, divákům představují běžné rodinné problémy. Malá pavoučice Lili projde v celovečerním počinu lehce rozeznatelnými peripetiemi, jako je internetový podvod nebo průšvih s hlídáním jídla. Všechny epizodky jsou přitom sloučeny do jednoho dobrodružství. Podobně jako pozdější Příběhy na pavoučím vlákně tak zastřešuje několik krátkých epizod a snímek si uchovává seriálový formát.

Dvanáctiletý Ben rád vaří, ještě raději jí a úplně nejraději má spolužačku Kláru. Právě díky ní se rozhodne jít do sebe a začít žít trochu zdravěji. S jeho cílem mu pomáhá starostlivá matka i kamarádi z kapely. Komediální příběh zprostředkovává strasti dospívání, jež podává skrze nápaditou fázovou animaci loutek. Animovaný snímek se připravoval 13 let a je vidět, že tvůrci svého času opravdu využili. Design loutek dává postavám specifický výraz. Působí komicky, ale zároveň nikoli jako karikatury. Hřejivý příběh s výrazným výtvarným řešením získal dva České lvy, přičemž za své zviditelnění a následnou nominaci vděčí za svůj úspěch i podpoře programu Kreativní Evropa MEDIA. Jeho předlohu napsal Mikäel Ollivier.

Pyšná princezna patří mezi nejslavnější české pohádky a nová, navíc animovaná verze vzbudila patřičný zájem. Již druhá adaptace pohádky
Boženy Němcové Potrestaná pýcha však na původní snímek navazuje téměř beze zbytku a pomocí digitální animace se jí daří přiblížit původnímu kouzlu. Trochu se tím ztratila osobitost, nicméně je to elegantní způsob, jak kouzlo původní látky přiblížit mladšímu publiku. Film zrežírovali
David Lisý a
Radek Beran, tvůrce povedeného
Malého pána.

Podívejte se také na nejlepší animované filmy podle Kinoboxu.
Zdroj: Kinobox, Kreativní Evropa MEDIA
Program Kreativní Evropa MEDIA je grantovým programem Evropské unie zaměřeným na podporu audiovizuální tvorby. Díky podpoře tak vznikají originální, rozmanité a kvalitní filmy, které oslovují diváky nejen v Evropě, ale i po celém světě.