3 min

Země, která se vaří bez lávy: Proč v Gobustanu bublá bláto místo ohně

Sdílet

Na první pohled to vypadá jako miniaturní sopka. Kužel, kráter, ze kterého cosi uniká. Jenže místo ohnivé lávy vytéká šedé, studené bláto. A místo žhavého výbuchu slyšíte tiché bublání plynu.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

V ázerbájdžánském Gobustanu existuje krajina, která působí jako jiná planeta – ale její síla není vulkanická. Je sedimentární. A plynná.

Co je Gobustan – a proč právě tam

Gobustan leží jihozápadně od Baku u pobřeží Kaspického moře. Oblast je známá nejen pravěkými petroglyfy, ale i něčím, co nemá ve světě obdoby: mimořádnou koncentrací bahenních sopek.

Ázerbájdžán hostí přibližně polovinu všech známých bahenních sopek na světě. A právě Gobustan je jejich nejdramatičtější koncentrací. Nejde o klasický vulkanismus. Neprobíhá zde tavení hornin. Nevystupuje magma. To, co tu „vybuchuje“, je tlak plynu.

Bahenní sopka není sopka

Bahenní sopky vznikají v oblastech bohatých na jemnozrnné sedimenty, vodou nasycené jíly a především zemní plyn (hlavně metan).

V hlubších vrstvách sedimentárních pánví se hromadí organická hmota. Pod tlakem a teplotou se mění na uhlovodíky – ropu a plyn. Pokud se plyn nemůže snadno rozptýlit, začne si hledat cestu vzhůru. A když ji najde? Nevystříkne láva. Vystoupá směs vody, jílu a plynu. Země doslova „vaří“ tlakem.

Gobustan_mud_volcanoes_

Proč to bublá?

Metan unikající z podloží prochází vodou nasycenými sedimenty. Jakmile dosáhne povrchu, vytváří bubliny – přesně jako vařící hrnec. Teplota bahna je obvykle nízká. Většinou jde o chladný proces, i když existují případy, kdy výron doprovází vznícení plynu.

V některých historických případech došlo k explozivním erupcím, kdy tlak plynu prudce protrhl povrch. Výsledkem byl krátkodobý ohnivý výbuch – nikoli kvůli magmatu, ale kvůli zapálenému metanu. Gobustan je tak místem, kde je hranice mezi geologií a energetikou velmi tenká.

Proč právě Ázerbájdžán?

Kaspická pánev je jednou z nejbohatších ropných a plynových oblastí světa. Silné vrstvy sedimentů, aktivní tektonika a vysoký tlak vytvářejí ideální podmínky. Bahenní sopky jsou vlastně přirozeným ventilem této hluboké energetické infrastruktury. Jsou to geologické „odfukovací ventily“ planety.

A právě proto jsou pro vědce cenné – poskytují informace o tom, co se děje hluboko pod povrchem, bez nutnosti vrtů.

Miniverze Marsu na Zemi

Bahenní sopky nejsou jen estetická kuriozita. Jsou studovány i v kontextu astrobiologie.

Podobné struktury byly pozorovány na Marsu. Pokud tam skutečně existují sedimentární bahenní výrony, mohly by naznačovat přítomnost podzemního plynu nebo tekutin v minulosti. Gobustan tak není jen exotická krajina. Je to model jiných světů.

Je to nebezpečné?

Většina bahenních sopek je klidná. Pomalu vytvářejí kužely z vysychajícího jílu. Ale některé erupce mohou být dramatické.

V roce 2001 došlo v Ázerbájdžánu k bahenní erupci, při níž vyšlehly plameny do výšky několika set metrů. Hořel plyn, ne magma. Rozdíl je zásadní – ale vizuálně je efekt téměř apokalyptický.

Země, která dýchá

Gobustan ukazuje, že planeta není jen pevná skořápka s občasným ohnivým výbuchem. Je to dynamický systém tlaků, plynů a tekutin. Někdy neexploduje ohněm. Někdy jen tiše syčí.

A možná právě to je fascinující. Ne každá sopka musí být žhavá, aby byla dramatická. Někdy stačí metan, jíl a dostatečný tlak pod povrchem.

Země, která se vaří bez lávy: Proč v Gobustanu bublá bláto místo ohně

Prachařova partnerka Sarah Haváčová v tichosti zmizela z divadla, které vede Rybová

Muž se „dvěma těly“: Příběh Jeana Libbery a doby, která z odlišnosti dělala podívanou

„Agáta neudrží tajemství, proto jsem jí to neřekla,“ ozvala se Koktová po útěku z oslavy

Kdo mu to řekne? rýpla si legenda. V Kanadě nechápou Rulíkovy výroky o sudích

Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky