4 min

Noční sovy mají vyšší riziko infarktu. Ne proto, že by byly nezdravé

Sdílet

Dennívýzva

Velká dlouhodobá studie sledovala stovky tisíc lidí a zjistila, že takzvané noční sovy mají vyšší riziko infarktu a mrtvice než lidé s běžnějším denním režimem. Neznamená to ale, že by pozdní aktivita byla sama o sobě škodlivá. Skutečný problém leží jinde – ve střetu biologických hodin s rytmem moderní společnosti.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Každý máme jiné vnitřní hodiny

Lidské tělo se neřídí jen budíkem a kalendářem. V jeho pozadí pracuje cirkadiánní rytmus – vnitřní biologické hodiny, které ovlivňují spánek, bdělost, hormonální rovnováhu, krevní tlak i metabolismus. Tyto hodiny nejsou u všech lidí nastavené stejně.

Někteří lidé jsou přirozeně aktivnější brzy ráno, jiní se dostávají do nejlepší mentální formy až večer. Takzvané chronotypy nejsou životním stylem ani zlozvykem. Jsou do značné míry biologicky dané a stabilní v čase. Problém nastává ve chvíli, kdy je jeden typ považován za normu – a ostatní se jí musí přizpůsobovat.

Co studie skutečně zjistila

Výzkumníci analyzovali data více než 300 000 lidí z britské databáze UK Biobank a sledovali je po dobu čtrnácti let. Účastníci byli rozděleni podle toho, zda se považují za ranní typy, noční sovy, nebo za něco mezi tím.

Výsledek ukázal, že noční sovy měly přibližně o 16 % vyšší riziko první srdeční příhody – infarktu nebo mrtvice – ve srovnání s průměrnou populací. Zároveň u nich častěji chyběly některé klíčové faktory dobrého kardiovaskulárního zdraví, jako je dostatek spánku, pravidelný pohyb nebo vyvážená strava.

To zní znepokojivě. Jenže čísla sama o sobě ještě nevysvětlují proč.

Když spíte jen pět hodin, mozek se začne rozpadat zevnitř: vědci odhalili, co se děje s pamětí i emocemi

Proč to není vina noci

Studie neukazuje, že by být vzhůru večer bylo samo o sobě nebezpečné. Klíčovým faktorem je nesoulad – takzvaný sociální jet lag. Noční sova žije v systému, který je nastavený pro ranní typy: brzké vstávání, pevná pracovní doba, společenské aktivity soustředěné do dopoledních hodin.

Výsledkem je chronický stav, kdy tělo funguje proti svým přirozeným rytmům. Člověk sice může být vzhůru, ale jeho biologické hodiny jsou stále „v noci“. Tento dlouhodobý nesoulad zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a ovlivňuje regulaci krevního tlaku i metabolismu.

Noční sova tedy nežije nezdravě proto, že je aktivní večer. Žije nezdravě proto, že musí fungovat ráno.

Když se rozpadne rytmus těla

Cirkadiánní rytmus neřídí jen spánek. Ovlivňuje také to, jak tělo zpracovává cukry, tuky a jak reaguje na fyzickou zátěž. Pokud člověk jí v době, kdy je jeho tělo biologicky nastavené na odpočinek, metabolismus pracuje méně efektivně. Totéž platí pro spánek zkracovaný nebo nepravidelný.

U nočních sov se proto častěji kumuluje několik drobných nevýhod: méně spánku ve všední dny, nepravidelné jídlo, horší regenerace. Samy o sobě by možná nevadily. Dlouhodobě ale vytvářejí prostředí, které srdci neprospívá.

Nejde o povahu, ale o prostředí

Výzkum zároveň ukazuje, že hlavními rizikovými faktory nejsou samotné biologické hodiny, ale chování, ke kterému jsou lidé v nesouladu se svým rytmem tlačeni. Vyšší výskyt kouření, horší dostupnost zdravého jídla v pozdních hodinách nebo nižší motivace k pohybu nejsou otázkou charakteru, ale kontextu.

Jinými slovy: noční sovy nejsou méně disciplinované. Jen se pohybují v prostředí, které s jejich biologií nepočítá.

Biologie pondělí: Proč vás pondělní káva nenakopne. Věda má překvapivě jednoduché vysvětlení

Dá se s tím něco dělat?

Chronotyp změnit nelze. Dá se ale snížit tření mezi biologickým a společenským časem. Studie i odborníci se shodují, že klíčová není dokonalost, ale pravidelnost. Konzistentní čas spánku, alespoň základní spánková hygiena a omezení rizikových návyků mají pro zdraví větší význam než snaha „přepnout se“ na ranní režim.

Pro noční sovy je často realističtější přijmout vlastní rytmus a hledat způsoby, jak ho chránit – než s ním celý život bojovat.

Problém není v lidech, ale v nastavení světa

Moderní společnost funguje podle ranní logiky. Noční sovy v ní proto žijí v permanentním drobném posunu, který tělo vnímá jako stres. Studie tak neříká, že bychom měli všichni chodit spát dřív. Připomíná spíš, že biologie se nedá dlouhodobě ignorovat – a že zdraví není jen otázkou osobní volby, ale i toho, jak je svět kolem nás nastavený.

Lidský mozek po půlnoci: proč se v noci probouzí temná stránka mysli

Proč úspěšní lidé vstávají tak brzy – a co to dělá s mozkem

Co se děje s tělem v dlouhodobé tmě: proč málo světla v zimě mění náš spánek, náladu i mozek

Jak lidské tělo reaguje při dlouhodobém pobytu v extrémních podmínkách

Zdroje: Journal of the American Heart Association [online], American Heart Association – cirkadiánní rytmy a zdraví srdce [téma], Brigham and Women’s Hospital – výzkum spánku [téma], Northwestern University – spánek a metabolismus [téma], img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Noční sovy mají vyšší riziko infarktu. Ne proto, že by byly nezdravé

„Nejdřív křik, pak houkačky a výstřely.“ Svědci líčí fatální útok sekerou, sdíleli video

David Hasselhoff z Pobřežní hlídky slaví 74 a je k nepoznání. Ze svalovce v červených plavkách je dědeček s chodítkem

Léčba mění Markétu Konvičkovou před očima: Nové fotografie ukázaly výraznou proměnu

Lepší vyprazdňování s humorem. Internet baví neobvyklý záchodový trend

Rozhodlo setkání s Křetínským. Součkův kapitán Bowen u Kladivářů zůstává i po sestupu