Mapa času: vědci vytvářejí obraz minulosti pomocí světla starého 13 miliard let

| 2 min

Sdílet

Co kdybychom se na minulost nemuseli jen dívat v učebnicích, ale mohli ji skutečně vidět – jako obraz zaznamenaný ve vesmíru? Moderní astrofyzika se k tomuto cíli překvapivě přiblížila.

Mapa času: vědci vytvářejí obraz minulosti pomocí světla starého 13 miliard let

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Pomocí teleskopů citlivých na nejstarší světlo ve vesmíru dnes vědci vytvářejí mapu času – vizuální stopu událostí, které se odehrály miliardy let před naším narozením.

1️⃣ Když světlo nese vzpomínku

Každý paprsek světla je cestovatel v čase. Foton, který dopadne na naši sítnici, mohl opustit hvězdu před desítkami tisíc nebo miliony let. Vesmír je tak plný zpožděných obrazů, které stále putují prostorem.

Astrofyzici proto říkají, že když se díváme dalekohledem do hlubin vesmíru, díváme se do minulosti. Teleskop James Webb například zachytil galaxie vzniklé pouhých 300 milionů let po Velkém třesku – tedy obrazy staré více než 13 miliard let. Každý nový záběr je doslova kousek času zachycený ve světle.

2️⃣ Mapa, která nevznikla na papíře

V roce 2024 publikoval tým z University of Chicago první „časovou mapu“ kosmu, vytvořenou z kombinace dat z teleskopů Webb, Planck a Atacama Cosmology Telescope.

Pomocí spektrální analýzy nejstaršího mikrovlnného záření – takzvaného kosmického reliktního záření – dokázali zobrazit nejen prostor, ale i vývoj vesmíru v čase. Výsledkem je trojrozměrná mapa, která ukazuje, jak se hmota shlukovala, chladla a formovala do prvních hvězd.

Je to vůbec poprvé, co lidstvo vytvořilo časoprostorový portrét vlastního původu.

3️⃣ Jak světlo odhaluje i naši minulost

Princip „mapy času“ se dnes neuplatňuje jen v kosmologii. Fyzici experimentují s využitím fotonů z kvantových experimentů, které uchovávají informaci o svém stavu i po interakci s prostředím. Tyto mikroskopické „světlé záznamy“ umožňují zpětně rekonstruovat děje, které už neprobíhají – podobně jako když se na zrcadle ještě chvíli drží odraz po zhasnutí světla.

Teoretici proto hovoří o konceptu optické paměti vesmíru – o možnosti, že světlo v sobě nese strukturu minulosti nejen v astronomickém, ale i kvantovém měřítku. Pokud by se podařilo tento „časový otisk“ dekódovat, mohli bychom jednoho dne skutečně nahlédnout do dějin reality.

Mapa času: vědci vytvářejí obraz minulosti pomocí světla starého 13 miliard let

Slzy v očích Markéty Pekarové Adamové a odchod z politiky za velkého potlesku

Omluvenka za 100 tisíc korun. Ivana Gottová poslala na oslavu Showtimu symbolické překvapení

„Jsem Češka jako poleno.“ Nová Miss Earth Puškinová čelí kvůli příjmení kritice

Jan Antonín Duchoslav alias Viki Cabadaj má historickou vilu v nejdražší pražské čtvrti. Bydlel tu i Václav Havel

Ve smrtící žlutozelené pasti: pět dní, tisíce obětí a Londýn sražený na kolena