3 min

Máme se ho bát? Astronomové objevili druhý Měsíc Země, který nám dělá společnost už 60 let!

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Po dlouhých 60 letech jsme si všimli, že kromě měsíce se k nám na vesmírné pouti připojil asteroid, který se chová jako tzv. kvázi-měsíc. Máme se ho obávat nebo je ve skutečnosti neškodný?

Máme se ho bát? Astronomové objevili druhý Měsíc Země, který nám dělá společnost už 60 let!

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Astronomové oznámili objev malého tělesa, které obíhá kolem Slunce na dráze velmi podobné té zemské. Jde o asteroid označený 2025 PN7. Označení kvázi-měsíc znamená, že se sice neotáčí přímo kolem Země, ale díky své oběžné dráze se k ní neustále vrací a dlouhodobě se pohybuje v její blízkosti. Zajímavé je, že tento nevelký objekt doprovází naši planetu už přibližně šedesát let – a lidstvo ho objevilo až nyní.

Jak vypadá nový kvázi-měsíc?

Na rozdíl od Měsíce, který má průměr více než 3 400 kilometrů, je 2025 PN7 opravdu drobeček. Jeho odhadovaná velikost je jen asi 19 metrů. To z něj dělá těleso srovnatelné spíše s větším autobusem než s nebeským tělesem, jak si je běžně představujeme. I tak ale dokáže svým pohybem zaujmout – a hlavně nám připomenout, že vesmír stále skrývá spoustu překvapení.

Asteroid byl poprvé zaznamenán 2. srpna 2025 observatoří Pan-STARRS1 na Havaji. Následná analýza archivních záznamů ukázala, že kolem nás krouží už celé dekády. Důvodem, proč jsme ho neodhalili dříve, je jeho malá velikost a slabý jas. Jednoduše nebyl dost nápadný na to, aby si ho teleskopy starší generace všimly.

Proč se mu říká kvázi-měsíc?

Kvázi-měsíce se liší od skutečných měsíců. Nejsou totiž gravitačně připoutané k planetě, ale sdílejí s ní stejnou oběžnou dobu kolem Slunce. V praxi to znamená, že z našeho pohledu vypadají, jako by obíhaly kolem Země, i když ve skutečnosti následují svou vlastní dráhu okolo Slunce. V případě 2025 PN7 jde o tzv. 1:1 rezonanci – každý jeho oběh kolem Slunce trvá téměř přesně stejně dlouho jako ten náš.

Podobné objekty se mohou pohybovat v různých konfiguracích – někdy připomínají koňskou podkovu, jindy opisují zvláštní smyčky. 2025 PN7 se nachází v režimu kvázi-satelitu, což znamená, že zůstává relativně blízko Země a zdánlivě ji provází na její cestě vesmírem.

Jak dlouho s námi zůstane?

Podle výpočtů astronomů zůstane tento asteroid naším tichým společníkem ještě několik desetiletí, možná i přes sto let. Poté se pravděpodobně jeho dráha naruší a těleso se vydá jiným směrem. Takové objekty tedy nejsou „věčnými družicemi“ jako náš Měsíc, ale spíše dočasnými průvodci, kteří s námi sdílejí část kosmické cesty.

Co může věda zjistit?

Objev 2025 PN7 má pro vědce velký význam. Jednak jde o příležitost lépe pochopit dynamiku tzv. co-orbitálních objektů, které se pohybují v těsné blízkosti planet, aniž by byly jejich přirozenými satelity. Tyto objekty nám ukazují, jak složitá a citlivá je hra gravitačních sil ve Sluneční soustavě.

Zároveň se nabízí otázka, odkud asteroid pochází. U některých podobných těles se spekuluje, že by mohly být fragmenty Měsíce, odtržené při dávných srážkách. Pokud by se to potvrdilo i v případě 2025 PN7, znamenalo by to, že v jeho materiálu můžeme najít stejné složení jako na naší oběžnici. To otevírá zajímavé možnosti pro budoucí výzkum.

Cíle pro budoucí mise

Kvázi-měsíce představují lákavé cíle pro kosmické mise. Na rozdíl od vzdálených asteroidů nebo planetek v pásu mezi Marsem a Jupiterem jsou relativně snadno dostupné. To znamená, že by k nim mohly směřovat sondy, které by přinesly vzorky a nové poznatky o jejich původu. Malé rozměry tělesa jako 2025 PN7 by takové mise usnadňovaly, protože přistání i odběr vzorků by byly technicky jednodušší než třeba u větších planetek.

Není jediný

2025 PN7 není prvním ani jediným kvázi-měsícem, který známe. V minulosti byly objeveny například objekty Kamoʻoalewa nebo 2016 HO3. Ty se rovněž pohybují ve zvláštních orbitálních konfiguracích, díky nimž zůstávají v těsné blízkosti Země. Všechna tato tělesa ukazují, že naše planeta nemá jen jediného stálého Měsíce, ale i dočasné a nenápadné „kosmické kolegy“.

Malý, ale důležitý objev

Přestože jde o asteroid o velikosti několika desítek metrů, jeho význam je větší, než by se mohlo zdát. Připomíná nám, že naše znalosti vesmíru jsou stále neúplné a že i v našem bezprostředním okolí mohou existovat objekty, které nám dlouhá desetiletí unikají. Objev kvázi-měsíce 2025 PN7 je důkazem toho, že i v době špičkových teleskopů a kosmických sond má vesmír stále schopnost nás překvapit.

Zdroje: Wikipedia, Live Science, Arxiv.org

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tady letový řád neřídí věž, ale oceán. Na ranveji na Barře přistanete jen za odlivu

Země, kterou svět odmítá uznat: Sealand přežil střelbu, převrat i útok žoldnéřů

Uprostřed Severního moře stojí na dvou betonových pilířích rezavějící válečná pevnost. Má vlastní vlajku,...

Vynálezy bez slávy (1.): Lidstvo vynalezlo konzervu dřív než otvírák. K sardinkám se desítky let dobývalo kladivem

Na začátku 19. století už lidé dokázali uzavřít maso, zeleninu i sardinky do kovové nádoby tak, aby...

Co se odehrává v hlavě psa, když zůstane sám

Pes sleduje, jak si obouváte boty, berete klíče a saháte po klice. Ještě jste neodešli, ale on už dávno ví,...

Bhangarh po setmění zavírá své brány. Pověst tvrdí, že uvnitř začíná vládnout kletba

Za denního světla působí Bhangarh jako působivé, ale nikoli výjimečně děsivé indické ruiny. Mezi...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Máme se ho bát? Astronomové objevili druhý Měsíc Země, který nám dělá společnost už 60 let!

Český film Volklore režisérky Viktorie Štěpánové získal studentského Oscara

Východoněmecká krasobruslařka Wittová byla sledována Stasi od sedmi let. Tajná policie zapisovala i detaily intimního života

Země, kterou svět odmítá uznat: Sealand přežil střelbu, převrat i útok žoldnéřů

Holýma rukama a dláty vytesali do skály úchvatný chrám. Stojí už 1200 let

„Chtěl jsem proskočit oknem,“ přiznal Vavřinec Hradilek. Vážnou diagnózu odhalila bolest hlavy