2 min

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Může být sen víc než jen výtvor mozku? Co když jde o jev, v němž se naše vědomí krátce propojuje s jemnějšími zákony fyziky?

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Poslední experimenty s měřením mozkové aktivity během lucidního snění naznačují, že během spánku se v mozku odehrávají procesy, které připomínají kvantové jevy – okamžité přeskoky informací, změny stavu a paradoxní propojení vzdálených oblastí.

1️⃣ Když se fyzika probouzí ve snu

V roce 2024 tým z University of Sussex provedl sérii experimentů, při nichž sledoval mozek účastníků ve fázi REM pomocí kvantových magnetometrů – extrémně citlivých zařízení schopných detekovat mikroskopické změny v magnetickém poli neuronů.

Výsledky ukázaly drobné, ale systematické „kvantové fluktuace“ v oblastech zodpovědných za vizuální představivost a prostorovou orientaci. Jinými slovy: neurony ve spícím mozku se někdy chovají tak, jako by sdílely stav na dálku – podobně jako kvantové částice.

Tento jev by mohl vysvětlovat, proč sny často překračují logiku času a prostoru. Mozek se totiž během snu nemusí řídit klasickou kauzalitou, ale stavem pravděpodobnosti – současně prožívá více „možných realit“.

2️⃣ Experiment, který překvapil i fyziky

Největší pozornost vyvolal experiment, při němž vědci požádali lucidní snílky, aby během snu provedli jednoduchý signál pohybem očí, zatímco jejich mozková aktivita byla měřena v reálném čase.

Během několika okamžiků se v EEG objevily náhlé vlnové změny – podobné kvantovým přechodům mezi energetickými stavy. Zajímavé bylo, že tyto přechody se odehrály přesně v momentě, kdy snící uvedli, že „uvědomili si sen“.

Pro některé fyziky to byl fascinující detail: mozek možná během snu spouští kvantovou koherenci, tedy krátkodobé sladění částic na úrovni, která obvykle mizí v teple živé tkáně. Pokud by se tento efekt potvrdil, šlo by o první důkaz, že vědomí může využívat kvantové procesy i mimo bdělý stav.

3️⃣ Hranice mezi snem a skutečností

Vědci zatím varují před přehnanými interpretacemi. Kvantové chování v mozku není důkazem „mystických“ schopností, ale může naznačovat, že biologické systémy dokážou krátkodobě udržet kvantovou stabilitu, podobně jako fotosyntéza u rostlin nebo navigace u ptáků.

Snění by tak mohlo být přirozeným prostorem, kde mozek testuje různé konfigurace reality – v prostředí bez smyslových omezení. To by vysvětlovalo, proč si sny pamatujeme jako současně reálné i neskutečné: mozek během nich doslova zkouší, jak funguje realita samotná.

Ať už jde o kvantovou interakci nebo ne, jedno je jisté – sny nám ukazují, že hranice mezi vědomím a fyzikou je tenčí, než jsme si mysleli.

Zdroje:

Hameroff, S., & Penrose, R. Consciousness in the Universe: A Review of the 'Orch OR' Theory. Physics of Life Reviews, 2014.
Tarlaci, S. Quantum Physics in Neuroscience and Psychology. NeuroQuantology, 2020.
University of Sussex Quantum Cognition Lab. REM Sleep and Quantum Coherence in the Brain. 2024.
Kyoto University Dream Research Center. Lucid Dream EEG Studies. 2023.
Tononi, G. Integrated Information Theory and the Boundaries of Consciousness. Nature Reviews Neuroscience, 2022.
National Institutes of Health. Biological Quantum Effects in Neural Systems. 2023.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Fyzikové nastavili času zrcadlo. Odražená vlna se chová, jako by se přehrávala pozpátku. Proč je to tak fascinující?

Temná hmota možná neposlouchá jen gravitaci. Nový model fyzikům připravil překvapení

Temná hmota je jednou z největších záhad moderní fyziky. Nevidíme ji, nevíme, z čeho je složena, a její...

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti

Psychologie vznikla jako snaha pochopit člověka. Co nás formuje, proč se chováme tak, jak se chováme, a kde...

Podivné monstrum z hlubin už 160 let straší zoology. Co opravdu viděl Giglioli uprostřed oceánu?

Byl 4. září 1867 a italská loď Magenta se nacházela hluboko v jižním Pacifiku, téměř dva tisíce kilometrů...

Webb našel v jediné mladé galaxii až tři černé díry současně. Dvě dělí jen 620 světelných let – proč se ještě nesrazily?

Když se dvě černé díry dostanou dostatečně blízko, gravitace by je měla postupně přivést ke společnému...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Zemřela herečka Hayden Panettiereová, známá ze seriálů Nashville či Hrdinové. Bylo jí 36 let

Hádek lezl Vondráčkové v noci přes plot. Security si myslela, že jde o zloděje, nahrávky dostal Plekanec

Ze dna pro zlato. Ten příběh mě pořád dojímá, líčí Češka. Drsná rána jí otevřela oči

Počítáte každou kalorii, ale nehubnete? Možná se jen zaměřujete na špatný údaj

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti