Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

| 2 min

Sdílet

Může být sen víc než jen výtvor mozku? Co když jde o jev, v němž se naše vědomí krátce propojuje s jemnějšími zákony fyziky?

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Poslední experimenty s měřením mozkové aktivity během lucidního snění naznačují, že během spánku se v mozku odehrávají procesy, které připomínají kvantové jevy – okamžité přeskoky informací, změny stavu a paradoxní propojení vzdálených oblastí.

1️⃣ Když se fyzika probouzí ve snu

V roce 2024 tým z University of Sussex provedl sérii experimentů, při nichž sledoval mozek účastníků ve fázi REM pomocí kvantových magnetometrů – extrémně citlivých zařízení schopných detekovat mikroskopické změny v magnetickém poli neuronů.

Výsledky ukázaly drobné, ale systematické „kvantové fluktuace“ v oblastech zodpovědných za vizuální představivost a prostorovou orientaci. Jinými slovy: neurony ve spícím mozku se někdy chovají tak, jako by sdílely stav na dálku – podobně jako kvantové částice.

Tento jev by mohl vysvětlovat, proč sny často překračují logiku času a prostoru. Mozek se totiž během snu nemusí řídit klasickou kauzalitou, ale stavem pravděpodobnosti – současně prožívá více „možných realit“.

2️⃣ Experiment, který překvapil i fyziky

Největší pozornost vyvolal experiment, při němž vědci požádali lucidní snílky, aby během snu provedli jednoduchý signál pohybem očí, zatímco jejich mozková aktivita byla měřena v reálném čase.

Během několika okamžiků se v EEG objevily náhlé vlnové změny – podobné kvantovým přechodům mezi energetickými stavy. Zajímavé bylo, že tyto přechody se odehrály přesně v momentě, kdy snící uvedli, že „uvědomili si sen“.

Pro některé fyziky to byl fascinující detail: mozek možná během snu spouští kvantovou koherenci, tedy krátkodobé sladění částic na úrovni, která obvykle mizí v teple živé tkáně. Pokud by se tento efekt potvrdil, šlo by o první důkaz, že vědomí může využívat kvantové procesy i mimo bdělý stav.

3️⃣ Hranice mezi snem a skutečností

Vědci zatím varují před přehnanými interpretacemi. Kvantové chování v mozku není důkazem „mystických“ schopností, ale může naznačovat, že biologické systémy dokážou krátkodobě udržet kvantovou stabilitu, podobně jako fotosyntéza u rostlin nebo navigace u ptáků.

Snění by tak mohlo být přirozeným prostorem, kde mozek testuje různé konfigurace reality – v prostředí bez smyslových omezení. To by vysvětlovalo, proč si sny pamatujeme jako současně reálné i neskutečné: mozek během nich doslova zkouší, jak funguje realita samotná.

Ať už jde o kvantovou interakci nebo ne, jedno je jisté – sny nám ukazují, že hranice mezi vědomím a fyzikou je tenčí, než jsme si mysleli.

Kvantové sny: experiment, který zpochybnil hranici mezi snem a realitou

Rusové nabízí strategické zbraně Trumpovu nepříteli. "Američané můžou být překvapení"

Číst se teď vyplácí: až 300 000 Kč za pár kliknutí

Od plyšových výletů přes pivní zprávy do čela parlamentu. Cesta Tomia Okamury obrazem

Ohnivé nebe nad Kentucky. Exploze letadla UPS zachycena na dramatických záběrech

Předsedou Sněmovny se stal lídr SPD Okamura, porazil lidovce Bartoška