HlídacíPes.org6. 8. 2025, 14:00

Investor Brůna: Proč restaurace odmítající platby kartou škodí samy sobě

Sdílet

KOMENTÁŘ. Zaplatit platební kartou je pro zákazníky samozřejmostí a přináší to i větší tržby a zisky pro podnikatele. Navíc je to pro obě strany mnohem jednodušší. Přesto ale pořád existují podniky, které přijímají pouze hotovost. Majitelé restaurací často argumentují tím, že za užívání terminálu platí vysoké poplatky. Z platby kartou je to dnes 0,8–1,0 procenta.

profimedia-0253477205

Zdroj: Ilustrační foto: Profimedia

KOMENTÁŘ. Zaplatit platební kartou je pro zákazníky samozřejmostí a přináší to i větší tržby a zisky pro podnikatele. Navíc je to pro obě strany mnohem jednodušší. Přesto ale pořád existují podniky, které přijímají pouze hotovost.

Majitelé restaurací často argumentují tím, že za užívání terminálu platí vysoké poplatky. Z platby kartou je to dnes 0,8–1,0 procenta. Pokud někdo platí více, měl by určitě výši poplatku přejednat nebo přejít tam, kde nebudou požadovat více než jedno procento. Poplatek jedno procento není zásadní, majitelé restauraci ztrácí více, když platbu kartou odmítají.

Jak vzešlo z průzkumu společnosti Dotykačka, restaurace přijímající platební karty mají v průměru o 30 procent vyšší návštěvnost než podniky pouze s platbou hotovostí.

Pětina Čechů u sebe už vůbec nenosí hotovost. Nepřijímat platbu kartou je pro restaurace dlouhodobě neudržitelné. Je pouhá výmluva, že platební terminály jsou složité, technicky to jde i na odlehlých místech mimo civilizaci.

Třeba majitel legendárního bufetu Maringotka na Hřebečné v Krušných horách Vašek Zápotočný má jasno déle než osm let: „Karty beru od počátku své hostinské činnosti a jsem přesvědčený, že se mi to vyplácí.“
Hotovost je nákladná a riziková
Ochrana hotovosti a její skladování s sebou nese nemalé náklady a rizika. Kromě trezoru je to hlavně čas. Pokud vezmu mzdový náklad zaměstnance, tak počítání velkého množství hotovosti a převážení peněz do banky se nevyplatí a radši zaplatím do jednoho procenta poplatek za to, že tuto starost nemám.

Já sám provozuji areál v Perninku v Krušných horách, kde máme vedle bistra a pokladny na skipasy ještě platební terminály v lyžařské škole, půjčovně lyží a půjčovně elektrokol.

Nejraději bych byl, kdyby veškeré transakce proběhly bezhotovostně. Návštěvníci jsou ale zvyklí vozit na hory hotovost, protože někteří provozovatelé nepřijímají platby kartou.

Nemyslím si, že to dělají jen proto, aby krátili stát na daních, i když Jan Adámek ze společnosti Jan Hospitality, který se pohybuje v oboru hotelnictví a gastronomie 22 let, říká:

„Platby v hotovosti lze snadno zatajit. Zejména, pokud ani hostovi nedáte účet. Ale i když mu ho dáte, dá se s tím pracovat. Restaurace umí nechat účet v jejich pokladně zázračně zmizet. Host se o tom nedoví.“

Podle něj je matematika jasná: Pokud majitel restaurace nepřizná tržbu, neplatí daně ve výši zhruba 21,2 %. Průměrná DPH v restauracích je cca 17 %. K tomu majitel neplatí daň z příjmu (průměrně 4,2 %), při průměrné optimální marži 20 % v restauraci by firemní daň z příjmu činila 21 % z té marže 20 %, tedy 4,2 %). Tedy oproti konkurenci ušetří 21,2 %.
K čemu se hodí hotovost
Některé podniky stále vyplácejí zaměstnance takzvaně bokem. Bohužel dost lidí pracujících v gastru je v exekucích, proto by ani jinak, než za hotovost vyplacenou denně, nepracovali.

Někdy majitelé restaurací vyplácí částečně na pásku, zbytek v hotovosti – bez odvodů. Zaměstnanec dostane více peněz, majitel zaplatí méně, než kdyby bylo vše oficiálně.

Platbami pouze v hotovosti a nepřiznáváním části příjmů vzniká restauracím a barům nekalá konkurence. Jan Adámek dodává: „Podnik, který neodvádí daně, má nižší náklady a může nabídnout nižší ceny nebo vyšší mzdy. Poctivé podniky nemají šanci konkurovat.“

Co by se stalo, kdyby restaurace musely akceptovat platbu kartou? Řada podniků by zkrachovala ve chvíli, kdy by přiznávala všechny nebo většinu tržeb. Přibylo by číšníků, servírek a kuchařů na trhu.

Investor Brůna: Proč restaurace odmítající platby kartou škodí samy sobě

Rusko se ocitlo v pasti, píše prestižní list. V „zóně smrti“ nejde přežít věčně

CENTRUM o páté: Úder na Írán, věda o přežití a čtvrté místo, které bolí

Pohádkovou chaloupku Jana Wericha potkal smutný osud: Po dlouhých letech byste ji téměř nepoznali

Dům, kde bydlí jen vítr a papuchalci. Příběh „nejosamělejšího domu světa“ je jiný, než si myslíte

Přerušovaná soulož jak nejspornější antikoncepce pod lupou. Co ukázal nejnovější výzkum?