8 min

Závodní víkend F1 u McLarenu: Týden práce pro pár hodin na trati

Sdílet

Dennívýzva

Nedělní večer v paddocku formule 1 neznamená konec, ale začátek další náročné fáze. Zatímco diváci odcházejí, týmy jako McLaren balí své garáže po týdnu tvrdé práce, která stojí za několika hodinami na trati. Jak vypadá zákulisí závodního víkendu a proč jsou právě lidé tím nejdůležitějším faktorem úspěchu?

Jak to probíhá v paddocku u McLarenu během závodního víkendu?

Zdroj: SvětFormule.cz

Nedělní večery jsou v paddocku zajímavým obdobím. Je to dlouhý den na konci ještě delšího týdne. V neděli večer už diváci odcházejí domů a cirkus se balí. Pro tým, který je pravděpodobně na místě už od úterý a možná i několik týdnů mimo domov, je to těžká fyzická práce v reflexních oděvech.

Závodní vozy formule 1 nahradily vysokozdvižné vozíky, ale metaforickou těžkou práci odvádějí lidé na konci dlouhé směny. A přesto po dobrém výsledku může být atmosféra veselá, hudba, protože ta je nutná, je živější a vtipy vtipnější. Únava je pryč, letecké bedny a nákladní krabice se zdají nakládat rychleji a všichni odcházejí s pozitivním naladěním. Po obtížném výsledku to může být těžší zážitek, ale právě v tom spočívá největší hodnota, protože společně to hodíte za hlavu a všichni se navzájem povzbuzují.

Formule 1 je nepochybně podnik řízený daty, ale i když čísla hrají důležitou roli, jsou to lidé, kteří dělají ten rozdíl. Pozitivní atmosféra v garáži, podobně jako silná šatna u fotbalového týmu, je jedním ze základních kamenů úspěchu. Neexistuje metrika, podle které by se to dalo měřit.

Jaký je paddock během závodního víkendu pro ty, kteří na závodech pracují? Je to část sportu, která nepřitahuje tolik pozornosti jako to, co se děje na trati, v boxové uličce nebo dokonce v mediálním prostoru. Je to místo s vlastními pravidly a zvyklostmi. Současní i bývalí členové závodního týmu McLaren vyprávěli, jaké je to ve skutečnosti v garáži.

Hon za dokonalostí

„Velmi dobře si pamatuji svůj první víkend v garáži týmu McLaren, zapůsobilo to na mě jako mimořádně precizní, intenzivní a profesionální prostředí s rytmickým proudem dokonalosti,“ prozradil Jonny Rickett, manažer pro podporu vozů a infrastrukturu. „Bylo to v Bahrajnu v roce 2015 a uvědomil jsem si, že toto místo se neúnavně snaží o dokonalost a že jako jeho součást se ode mě nyní očekává, že k tomu budu přispívat. “

Podpora vozů je jednou z těch neznámých funkcí, které jsou pro provoz garáže nezbytné. V minulosti byl pracovní název mechanik často zneužíván diváky jako obecný termín pro kohokoli, kdo pracuje kolem vozu, ale ve skutečnosti jsou mechanici jen malou částí týmu, konkrétně ti, kteří pracují přímo na vozech.

Kolem nich je armáda techniků, kteří staví a udržují karoserie, převodovky, pohonné jednotky, IT systémy a samotné garáže. Podpora vozů zasahuje do mnoha oblastí, s týmem garážových techniků zodpovědných za vše od připojení garáže k okruhovému napájení a vzduchu až po stavbu a údržbu portálového jeřábu v boxech. V doslovném i metaforickém smyslu jsou to lidé, kteří udržují světla zapnutá.

A je to dlouhý týden, protože mechanici samozřejmě nemohou začít stavět vůz, dokud není k dispozici garáž, ve které by ho mohli postavit. První členové podpůrného týmu mohou dorazit na okruh v sobotu nebo v neděli před závodem, aby začali s vybalováním nákladu, instalací služeb a stavbou „podkovy“ – té části garáže s boxy pro vozy, kterou vidíme v televizi.

Během závodního víkendu se v boxech odehrává spousta práce.

Garážový ninja

Moderní závodní kalendář je nastaven tak, že zaměstnanci, kteří přicházejí jako poslední, se s těmi, kteří přišli jako první, ani nesetkají, protože ti už odešli připravovat se na další závod. „Jsem pryč, než dorazí, přijdu a odejdu, než mě někdo zahlédne, jako garážový ninja!“ přiznal Tom Briggs, vedoucí přepravních operací.

Tom začal v McLarenu v roce 2008, kde pracoval v podpůrném týmu testovacího týmu, než v roce 2010 přešel do závodního týmu. V roce 2015 strávil rok u Mercedesu, než se vrátil do McLarenu jako vedoucí podpůrného týmu, kde zůstal až do konce roku 2022, kdy převzal více tovární roli manažera námořní přepravy a infrastruktury.

Občas se vrací do garáže na závodní víkend, aby v rámci rotace někoho zastoupil, nebo prostě pomohl, když je na programu složitý balicí proces, například v Monaku, což je hotová noční můra.

„Moje práce je klidem před bouří, a přesto je svým způsobem intenzivní,“ řekl Tom. „Loni jsem měl na starosti závod v Kataru, kde jsem se postaral o přípravu, jak to dělám obvykle, ale pak jsem zůstal, abych vedl závodní víkend. Příprava je mnohem fyzicky náročnější, zvedáte, přesouváte a připravujete celou garáž, aby závodní tým mohl prostě přijít a začít pracovat.“

Při práci v garáži během závodního víkendu je cítit to vzrušení. „Energie je obrovská. Obrovská. Nejvíc to pocítíte během kvalifikace. Během kvalifikace se nastavení vozu moc nemění, jde jen o palivo a pneumatiky. Dřív jsem se staral o pneumatiky a je to náročné. Sundat, nasadit, nahustit tohle, znovu zabalit tamto, je to hodina jako v mlze, a když skončíte, srdce vám opravdu buší.“

Musí být i zábava

Práce v garáži má dvě stránky. Bere se velmi vážně, ale zároveň by měla být i zábavou. Existují dva typy zábavy, vysvětluje Tom a tvrdí, že práce během závodního víkendu rozhodně patří k tomu druhému.

„Zábava prvního typu je jednoduchá, jít do hospody nebo se podívat na film. Zábava druhého typu je, když běžíte maraton nebo skáčete z letadla. Když to právě děláte, říkáte si, proč to děláte. A pak si řeknete, jak to bylo skvělé a vzpomínáte.“

Krok po kroku

Andrew Salt strávil celou svou kariéru u McLarenu, kde začínal jako učeň a poté absolvoval osm kompletních sezón jako mechanik v garáži. Nyní je zpět v továrně jako manažer pro montáž vozů a hydrauliku.

Jako většina lidí si vypracoval cestu nahoru přes různé pozice. Jako učeň se pohyboval mezi jednotlivými odděleními továrny, kde se učil různé role a celkový způsob práce v McLarenu. Poté přešel k podpoře na okruhu, kde měl na starosti péči o garáž a zvykání si na prostředí, sledování toho, jak vše funguje a jaká jsou očekávání. Po skončení učení se stal mechanikem číslo dvě, dva roky pracoval na voze Jensona Buttona, následně dva roky na voze Fernanda Alonsa, než byl povýšen na mechanika číslo jedna.

V televizi poznáte mechanika číslo jedna jako toho, který stojí před vozem, dává signál k nastartování, odbalení přikrývek a opatrnému spuštění vozu ze zvedáků, a poté couvá do boxové uličky a vyprovází z ní piloty. Je v tom trochu symboliky, vůz neopustí garáž, dokud mechanik číslo jedna neřekne, že je připraven k odjezdu, a jeho slovo je konečné. Salty tuto práci vykonával dva roky u Carlose Sainze a poté další dva roky u Daniela Ricciarda.

„Všechno se odehrává podle stanovených termínů, celý závodní týden je organizován kolem řady večerních uzávěrek. Vůz se staví ve středu a ve čtvrtek, motory a převodovky se montují do středečního večera, takže když ve čtvrtek dorazíme, můžeme vůz nastartovat, nastavit a projít všemi nezbytnými technickými kontrolami.“

„Proces je velmi strukturovaný. Pracujete na základě opakování, hledáte nejúčinnější způsob, jak věci udělat, a získáváte si tak určitou rezervu pro případ, že narazíte na problémy. Když k tomu dojde, máte čas se vrátit o pár kroků zpět a problém vyřešit, takže je vůz připraven vyjet na první trénink v pátek ráno bez jakýchkoli připomínek.“

Časový tlak nezmizí, jakmile se tým dostane do hlavní části víkendu. Je to zvláště patrné u sprintových víkendů, kdy tým potřebuje maximálně využít jedinou tréninkovou jízdu, ale platí to pro každý víkend, začnete-li víkend s nevýhodou, můžete přijít o čas na trati, který už nikdy nedoženete.

„Vždy pracujete proti času, ale ten tlak jsem si užíval, vždycky jsem zjistil, že je to prostředí, ve kterém se mi daří,“ řekl Salty. „Jste v neustálém stavu hodnocení, přemýšlíte, jak byste mohli stejné úkoly v příštím závodě zvládnout o něco lépe, být o něco efektivnější, možná provést změnu nastavení rychleji a dostat vůz zpět na trať o minutu dříve, čímž zajistíte pilotovi další kolo před šachovnicovou vlajkou.“

Pod tlakem

V garáži se mísí různé věkové skupiny, ale průměrný věk je nižší než v celém týmu McLaren, protože mnoho nejdéle sloužících členů týmu nyní působí v továrně, poté co dříve dlouhou dobu sloužili jako součást závodního týmu přímo na okruhu. Pro většinu z nich byl rok 2024 první zkušeností s bojem o titul.

Před finále sezóny v Abú Zabí byla situace poměrně klidná, ale když byl Oscar Piastri sražen v první zatáčce, což způsobilo jeho propad v pořadí, vyvinulo to na tým další tlak, protože to znamenalo, že měli pouze jeden vůz, který mohl reálně zajistit dostatek bodů k zisku titulu. Lando Norris to tehdy dokázal.

„Obecně je to prostředí s velkým tlakem každý týden, ale občas se ten tlak ještě zvýší,“ řekl Jonny Rickett. „Pro mě byl nejvýraznějším momentem závod v Abú Zabí. Bylo na vážkách, zda vyhrajeme mistrovství světa, nebo ne. Lando odjel úžasný závod, ale stále jsme bojovali s oběma vozy Ferrari. Kdyby se něco pokazilo nebo kdybychom nezvládli zastávku v boxech, mohlo být po všem.“

„Pamatuji si, jak Lando přijel do boxů na ten rozhodující pit stop, a bylo to neskutečné. Byl jsem plně soustředěný na to, co jsem měl udělat. Hluk vozu a všeho, co se kolem dělo, ustalo, připadalo mi, jako by nastalo naprosté ticho a všechno se odehrávalo ve zpomaleném filmu. Zvládli jsme zastávku, jakou jsme potřebovali, a ten pocit při návratu do garáže byl skvělý. Byl to jeden z těch momentů, kdy musíte jako tým podat maximální výkon a my jsme to zvládli.“

Důležitá odolnost

Desetiměsíční sezóna si vybírá svou daň, a to jak fyzickou, tak emocionální. V minulosti, když se sezóna chýlila ke konci, bývala energie na bodu mrazu. Tomu se nedá zabránit, ale existují způsoby, jak zmírnit dopad, které tým nyní zavádí jako prioritu. Lepší předsezónní trénink, regenerační protokoly, určitá rotace členů týmu a lepší zdravotní péče v boxech.

Formálně má tým k dispozici odborníky na fyzické i duševní zdraví přímo na místě, zatímco mnoho členů týmu je vyškoleno jako první pomocníci v oblasti duševního zdraví, se seznamy kontaktů vyvěšenými na viditelných místech po celé garáži, ale všichni se spoléhají jeden na druhého.

„Vztahy, které máme v týmu, jsou něco, na co jsme hrdí,“ vysvětluje Jonny Rickett. „Je tu spousta podpory, spousta důvěry a pocit solidarity. Je tu tlak, ale velmi málo konfliktů. Jsme semknutý tým a spoléháme jeden na druhého. Máme možnost sdílet nápady, ale také přiznat chyby, když věci nešly úplně podle plánu. Vždy si upřímně vyhodnocujeme situaci a myslím, že komunikace v rámci závodního týmu je opravdu otevřená a jasná.“

Zdroje článku:

https://www.mclaren.com/racing/formula-1/2026/paddock-life-working-a-formula-1-grand-prix/

Reklama

Další články z SvětFormule.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů SvětFormule.cz

Web přináší aktuální informace, analýzy a komentáře z prostředí Formule 1, doplněné o novinky z dalších motoristických disciplín. Čtenáři zde najdou zprávy z paddocku, přehled výsledků, rozhovory s jezdci i pohledy do zákulisí týmů a závodní techniky. Články kombinují aktuální dění s...

Závodní víkend F1 u McLarenu: Týden práce pro pár hodin na trati

„Kokain chudých“ místo žoldu. Přeživší wagnerovci našli nový zdroj peněz

Po sporné fotce si Strakatý a Klempíř sedli k jednomu stolu. Padla slova o podrazu i omluva

Do Irska autem se třemi psy. Začínáme cestu, která prověří nás i naši obytnou dodávku

Roztomilé video, které může zabíjet. TikTok mění ohrožené druhy v módní mazlíčky

Obyčejné sousto ji může zabít. Smrtící reakci pozná její pes dřív než ona sama