Babí léto má zvláštní kouzlo. Ráno bývá rosa tak klidně tak intenzivní, že se trávník doslova třpytí, a odpoledne si ještě klidně sedneme na lavičku v tričku. Zahrada se v těchto dnech tváří, že má před sebou ještě dlouhé týdny, a nás to láká k činorodosti. Jenže právě tehdy se snadno necháme unést. Chceme ještě něco zasadit, přihnojit, seříznout, uklidit. A pak se nestačíme divit, když v zimě nebo na jaře „sklidíme“ následky. Proto stojí za to si připomenout, co během babího léta raději nedělat, i když nás to k tomu svádí.
Mnoho lidí chce mít kompost vyčištěný do zimy. Pravda ale je, že kompost potřebuje čas a v zimě se v něm dějí důležité procesy. Pokud ho rozhrabete nebo příliš brzy rozvezete, oberete půdu o cenné živiny. Lepší je vyčkat a použít kompost až na jaře. Zdroj: Unsplash Dusíkaté hnojení: Podráždění místo posílení Mnoho zahrádkářů má pocit, že rostlinám je potřeba dodat ještě poslední dávku síly, a tak sahají po dusíkatých hnojivech. Dusík skutečně podporuje růst, ale právě to je na konci sezóny problém. Rostliny se místo přípravy na zimu pustí do vytváření nové zelené hmoty, která už nestihne dozrát a při prvních mrazech se spálí. Stromy i keře se tak oslabí a mohou být citlivější vůči chorobám nebo trhlinám způsobeným mrazem. Pokud chcete podpořit svou zahradu v babím létě, dejte přednost hnojivům s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Ty posilují kořeny, zpevňují pletiva a pomáhají rostlinám lépe přezimovat. Dusíku se raději vyhněte.
VIDEO
Hluboký řez: Pokušení, které se nevyplácí S nůžkami v ruce je těžké odolat pokušení pustit se do radikálního řezu, zvlášť když si všimneme přerostlých větví nebo nehezkých tvarů. Jenže začátek podzimu není vhodné období pro hluboký zásah. Rostlina by opět reagovala bujným růstem nových výhonů, které nestihnou zdřevnatět a zmrznou. Navíc se řezné rány v chladnějším počasí hůře zacelují a mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Pokud je potřeba provést úpravy, omezte se na odstranění slabých, suchých či nemocných větví. Hlavní řez nechte na čas, kdy se rostliny probouzejí ze zimního klidu, obvykle na jaře.
Předčasné zazimování: Když spěch škodí Ještě než začne padat listí, někteří zahrádkáři spěchají s uklízením a zazimováním celé zahrady. Jenže zakrytí trvalek příliš brzy jim může spíše uškodit. Pod krytem se mohou rostliny zapařit a vytvoří se ideální prostředí pro plísně. Stejně tak není vhodné příliš brzy shrabávat listí. Některé druhy hmyzu se v něm ukrývají a zahrada tak přichází o přirozené pomocníky. Správné je nechat rostliny přirozeně dozrát a teprve s příchodem skutečných chladných dnů jim pomoci ochranným mulčem nebo chvojím. Zahrada má svůj rytmus a spěch v tomto případě nic neurychlí, naopak.
Výsadba teplomilných rostlin: Romantická, ale riskantní představa Občas nás v září nebo říjnu přepadne chuť ještě něco vysadit, třeba levanduli, rozmarýn nebo jiné teplomilné rostliny, které se nám v létě osvědčily. Problém je, že tyto druhy potřebují delší čas na zakořenění, než nastanou mrazy. Pokud je zasadíme nyní, kořeny nestihnou dostatečně zesílit a rostliny během zimy uhynou. Podzim je ideální pro výsadbu cibulovin nebo odolných keřů a stromů. Teplomilné druhy si raději nechte na jaro, kdy dostanou šanci rozvinout se postupně.
Naopak nádoby se v babím létě přes den ještě dokážou rozpálit, v noci ale rychle prochladnou. To znamená, že rostliny zažívají teplotní šoky a jejich kořeny jsou namáhané víc než v záhonu. Proto zalévejte střídmě, ale pravidelně kontrolujte stav půdy. I menší přesušení se může projevit výrazněji. Zdroj: Pixabay Přemíra zálivky: Dobré úmysly se špatným koncem Po teplém létě máme zažité pravidlo: zalévat, zalévat, zalévat. Jenže v babím létě už se podmínky mění. Dny jsou kratší, noci chladnější a půda déle drží vláhu. Nadměrná zálivka pak může vést k přemokření, zahnívání kořenů a šíření houbových chorob. Dobrým ukazatelem je stav půdy. Pokud je při dotyku stále vlhká, zálivku odložte. Zálivka v tomto období by měla být méně častá, zato důkladná, aby se voda dostala ke kořenům. Místo každodenního kropení dopřejte rostlinám jednou za čas vydatnou dodávku vody.
Úplné odstranění květin: Zahrada potřebuje úkryt Mnozí zahrádkáři mají rádi pořádek a na podzim vytrhají všechny odkvetlé rostliny až k zemi. Esteticky to sice působí čistě, ale příroda tím přichází o přirozený úkryt. Suché stonky a semeníky slouží jako zimoviště hmyzu a semena jako potrava pro ptáky. Navíc suché nadzemní části chrání kořenový systém před prudkými mrazy. Rozumný kompromis je ponechat část trvalek v přirozené podobě až do jara. Zahrada tak nejen získá zimní malebnost, ale také podpoří biodiverzitu.
Zdravé, přezrálé ovoce do kompostu klidně patří. Jen pozor na velké množství naráz. Hromada pak kvasí, páchne a přitahuje vosy. Nejlepší je promíchat ho s posekanou trávou, listím nebo jiným suchým materiálem. Napadené plody (plíseň, monilióza) je ale lepší odnést pryč. Na běžném zahradním kompostu se choroby nezničí. Zdroj: Unsplash Ignorování trávníku: Chyba, která se projeví na jaře Trávník v babím létě často odsuneme na druhou kolej. Řekneme si, že už stejně neroste tak bujně a na jaře se o něj postaráme. Jenže právě v tomto období potřebuje základní péči – posečení na vhodnou výšku, provzdušnění a podzimní hnojivo s draslíkem. Kdo tuto péči vynechá, na jaře často zjistí, že místo hustého koberce má trávník plný mechu a holých míst. Pravidlo zní: před zimou posekat, ale ne příliš nízko, a dopřát mu poslední dávku živin vhodných pro chladné období.
Zapomenutá sklizeň: Plody, které přitahují škůdce Další častou chybou je ponechání přezrálého ovoce na stromech nebo pod nimi. Kromě toho, že hnijící plody působí nevzhledně, stávají se lákadlem pro vosy, hlodavce i přenašeče chorob. Na jaře pak může být problém s moniliózou nebo jinými infekcemi. Pokud nestihnete vše zpracovat, raději plody kompostujte nebo odneste ze zahrady. Ulehčíte stromům a snížíte riziko šíření chorob.
Zdroj info: Zahradnický kalendář, Přírodní zahrady
VIDEO