Foto: magnific
Přibližně 64 světelných let od Země se nachází mladá hvězda Beta Pictoris, kterou obklopuje rozsáhlý disk prachu, ledu a drobných kosmických těles. Astronomové nyní pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba zjistili, že část zdejšího vodního ledu pravděpodobně vznikla ještě před zformováním samotné hvězdy. Objev zveřejněný v časopise Science přináší nové poznatky o tom, odkud pochází voda potřebná ke vzniku planet.
Beta Pictoris je stará přibližně 20 až 23 milionů let, což je ve srovnání s naším Sluncem velmi málo. Přesto kolem ní astronomové již objevili tři obří planety. Nejnovější z nich, Beta Pictoris d, byla potvrzena letos v červenci. Celá soustava proto představuje mimořádnou příležitost sledovat prostředí, ve kterém vznikají a vyvíjejí se planetární systémy.
Nový výzkum vedla astronomka Sarah Betti ze Space Telescope Science Institute v americkém Baltimoru. Její tým analyzoval infračervená pozorování pořízená 7. prosince 2023 přístrojem NIRSpec. Ten dokáže rozložit světlo na jednotlivé vlnové délky a odhalit charakteristické chemické stopy různých látek.
Ve spektru prachového disku astronomové identifikovali vodní led a zmrzlý oxid uhličitý. Právě způsob, jakým jsou obě látky promíchané, přinesl nejzajímavější zjištění.
Ledová planeta Foto: Magnific
Led, který se chová jinak, než vědci očekávali Na Zemi se běžně setkáváme s krystalickým ledem, jehož molekuly vytvářejí pravidelnou strukturu. V okolí Beta Pictoris však převládá takzvaný amorfní led. Jeho molekuly nejsou uspořádané do běžné krystalové mřížky, ale vytvářejí nepravidelnou strukturu připomínající sklo.
Podle nové studie představuje krystalická složka méně než sedm procent zjištěného vodního ledu. To je překvapivé, protože dosavadní modely předpokládaly, že led v podobných discích bude převážně krystalický.
Amorfní led totiž vzniká za mimořádně nízkých teplot. Aby si svou strukturu dlouhodobě uchoval, musí zpravidla zůstávat chladnější než přibližně minus 173 stupňů Celsia. Jeho strukturu ovšem může ovlivňovat také vysokoenergetické záření.
Vědci proto předpokládají, že pozorovaný materiál mohl původně vzniknout v chladném mezihvězdném prostředí, ze kterého se později zformovala samotná hvězda a její planetární soustava.
Zajímavé je rovněž složení ledu. Na přibližně deset molekul vody připadá jedna molekula oxidu uhličitého. Obě látky jsou přitom vzájemně promíchané, nikoliv pouze uložené vedle sebe v samostatných zrnech. Podobné poměry astronomové znají také z komet naší Sluneční soustavy.
Proč se led nerozpadne pod hvězdným zářením? Objev zároveň pomáhá objasnit dlouholetou záhadu. Beta Pictoris vyzařuje intenzivní ultrafialové záření, které dokáže drobná ledová zrna poměrně rychle ničit. Přesto vědci zjistili, že je led v prachovém disku rozložen překvapivě rovnoměrně.
Vysvětlení podle výzkumného týmu spočívá v neustálých srážkách menších kosmických těles. Komety a planetesimály, tedy stavební bloky budoucích planet, při vzájemných kolizích uvolňují nový materiál. Led, který byl do té doby ukrytý hluboko uvnitř těchto těles, se dostává do okolního prostoru a doplňuje zásoby postupně ničené zářením.
Takový mechanismus také pomáhá vysvětlit přítomnost oxidu uhelnatého v okolním disku. Tato molekula se působením ultrafialového záření rozpadá poměrně rychle, a proto musí být její zásoby průběžně obnovovány.
Výsledky ale mají ještě širší význam. Pokud mohou ledová zrna přežít vznik hvězdy a následně se stát součástí komet, planetesimál a planet, nemusí veškerá voda v nově vznikajících planetárních systémech pocházet až z období po zrození jejich hvězd.
Podobné procesy mohly probíhat také před miliardami let v našem vlastním planetárním systému. Neznamená to, že astronomové u Beta Pictoris objevili obyvatelnou planetu nebo kapalnou vodu na jejím povrchu. Získali však další důkaz, že ledový materiál potřebný pro vznik světů bohatých na vodu může mít mnohem starší původ, než se na první pohled zdá.
Studie současně nedokáže přesně určit stáří jednotlivých ledových zrn. Jejich mezihvězdný původ je vědeckou interpretací chemického složení a fyzikální struktury. Právě další pozorování mohou ukázat, jak často podobný materiál přežívá vznik nových hvězd a jak významnou roli následně hraje při formování planet.
Zdroj:
https://doi.org/10.1126/science.adw7770
https://arstechnica.com/science/2026/11/james-webb-telescope-finds-ice-older-than-the-star-it-orbits
https://science.nasa.gov/missions/webb/nasas-webb-discovers-hidden-planet-in-famous-star-system/