Magneticky řízené nanoroboty, které mají ve vesmíru likvidovat odolné bakteriální povlaky, připravují vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava. Experiment CONREX (Czech Orbital Nanorobotic Experiment) by se měl ve druhé polovině roku 2027 dostat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně s českým astronautem Alešem Svobodou. Jeho cílem bude ověřit, zda lze nanoroboty přesně ovládat magnetickým polem také v podmínkách mikrogravitace.
Nanoroboti o velikosti přibližně jednoho viru mají mechanicky narušovat takzvané biofilmy, tedy odolná společenství bakterií, která se přichycují na površích a vytvářejí ochrannou vrstvu. Ta výrazně zvyšuje jejich odolnost vůči antibiotikům i dezinfekci. Problém představují například ve zdravotnických implantátech nebo filtračních systémech. Ostravský tým vedený profesorem Martinem Pumerou již v pozemských laboratorních podmínkách prokázal schopnost magnetických mikrorobotů narušovat biofilmy bakterie E. coli.
Samotný experiment bude probíhat v malém automatizovaném laboratorním modulu. Vědci připravují patnáct mikrokanálků s objemem pouhého jednoho mikrolitru, ve kterých budou bakterie v různých fázích růstu společně s nanoroboty. Jejich pohyb budou řídit elektromagnetické cívky, zatímco průběh pokusu zaznamená mikroskop a kamera. Testování má trvat dva až deset dnů.
CONREX je jedním z několika kosmických projektů fakulty. Dalším je například chytré tričko ISS T-shirt pro sledování fyziologického stavu astronautů. VŠB-TUO se podílí také na družicových projektech CEVROSAT II a MORAVA, které se zaměří mimo jiné na měření vesmírného počasí a radiace.
Dalším příkladem je projekt ISS T-shirt, zaměřený na vývoj nositelné elektroniky pro sledování fyziologického stavu a zátěže astronautů. Významným projektem je také CEVROSAT II – největší multisatelitní mise v historii ČR a SR, kde se FEI bude podílet na vědeckém payloadu zkoumajícím vesmírné počasí, magnetické pole Země a vliv radiace na elektroniku. Čtvrtým připravovaným projektem je MORAVA, který se zaměří na měření radiace, gama záblesků a vesmírného počasí v hlubokém vesmíru.
Fakulta rozvíjí také pozemní segment pro vesmírný výzkum a již nyní přijímá data z několika družic. Připravuje rovněž výstavbu několika parabolických antén, které mají umožnit příjem dat i z hlubokého vesmíru. Zpracování a vizualizace získaných dat i řízení misí se soustředí do připravovaného Space Control Roomu, jehož otevření je plánováno na začátek roku 2027 v nové budově CPIT TL4.
Zástupci Kosmické agentury ČR se seznámili také s výzkumným zázemím fakulty a technologiemi vyvíjenými v oblasti kosmické elektroniky, komunikačních systémů, nanorobotiky a umělé inteligence. Součástí prezentace byly mimo jiné laboratoře v novém výzkumném centru CPIT TL4. Představen byl také vývoj automatizovaného řízení automobilů pro pilotní projekty robotaxi a shuttle servis v rámci městské hromadné dopravy a vývoj vzdáleného a automatizovaného řízení nákladních automobilů TATRA, včetně unikátního testovacího polygonu pro autonomní vozidla.
Vedle konkrétních projektů představila fakulta také své dlouhodobé vize v oblasti orbitálního výzkumu, využití umělé inteligence a zpracování dat z kosmických misí. Diskuse se zaměřila na současné trendy a strategické cíle, možnosti dalšího rozvoje výzkumných kapacit, mezinárodní spolupráce a širšího zapojení VŠB-TUO do českých, evropských a světových kosmických aktivit.
Petr Dvořák
zdroj: VŠB-TU