Stručně shrneme, co se na pastvině u Javorné nedaleko Železné Rudy stalo. Sedm roztrhaných ovcí zůstalo ležet v ohradě chráněné elektrickým ohradníkem po řádění vlčí smečky. Další tři těžce zraněné ovce musela chovatelka Marcela Garguláková nechat utratit. Těžce zraněné jsou i zbývající tři ovce. Podle stop se jednalo o čtyřčlennou smečku vlků. Mladí se tam učili pod vedením své matky lovit. Malé stádečko ovcí chovala rodina paní Gargulákové jen pro radost. Její desetiletou dceru baví spřádat vlnu.
Většina chovatelů v okolí kvůli vlkům své chovy už zrušila. Vlci v lokalitě na řadě dalších míst roztrhali nejen ovce, ale i telata. Podle místních obyvatel vlci ztrácejí plachost a stále častěji přicházejí až k domům v obcích. To se děje zejména v době, kdy v této části Šumavy opadne turistický ruch.
Lidé diskutující pod článkem se rozdělili na dva tábory. Jeden z nich hájil vlky, kteří se podle nich vyskytují ve svém přirozeném prostředí. Zároveň vytýkali chovatelce i ostatním chovatelům, že mají nedostatečně zajištěné pastviny před těmito predátory. A doporučovali jim pořídit si na ochranu drahé psy speciálně vycvičených pasteveckých plemen. Tito psi jsou ovšem velmi nebezpeční nejen pro vlky, ale zaútočit by mohli i na turisty, kterých se v této turistické oblasti vyskytuje velké množství. Nehledě na to, že mnozí z nich vyrážejí do přírody i se svými psy. Což je další problém.
Čtěte také: Vlci na Šumavě při útoku zlikvidovali stádo ovcí. Ze třinácti zůstaly chovatelce tři
Druhá část diskutujících zase brání chovatelku ovcí a argumentují tím, že účinně mechanicky zabezpečit pastviny proti vlkům je téměř nereálné. Málokterý drobný chovatel si podle nich může dovolit pořídit si drahé pastevecké psy. Protože budou potřebovat minimálně dva. A poukazují na to, že by takoví psi mohli být nebezpečím pro turisty i pro místní obyvatele. Mnozí lidé by chtěli regulovat počty vlků odstřelem.
Někdo brání vlky, někdo zase ovce a chovatele „Sama chovám 15 kusů ovcí. Mám řádně oploceno elektrikou v šesti řadách a do 120 cm. Pokud se ale vlk rozhodne, tak to pro něj nebude překážka, o tom si nedělám iluze. Stačí mi historky střihačů, že pro vlka ani dva metry nejsou problém. A pasteveckého psa, pokud ty ovce mám čistě jako hobby a pro ekologické vypásání? Lidi proberte se, kvalitní pastevec vyjde na desítky tisíc, to si fakt málokdo z malochovatelů může dovolit. Časem to zřejmě bude o tom, zda chceme mít v krajině ovce nebo vlky,“ napsala Zuzana .
Na její slova reagovala Jana . „Nehledě na to, že spousta chovatelů nemá schopnosti takové psy vycvičit, aby nebyli nebezpeční pro turisty, kteří lezou všude.“ „Pro turisty, kteří lezou všude, budou nebezpeční i cvičení psi. Musejí si svůj majetek chránit. A turisté tam nemají lézt,“ napsala Eva. „Když nemají chovatelé psy, tak si za to můžou sami a nem ěli by se ani stěžovat. Stačí mít dva kangaly nebo třeba slovenské čuvače a vlk by ani nepáchl k ovcím,“ píše Milan .
Ilustrační foto. Foto: Národní park Šumava Pastevecký pes ano? Nebo ne? „Jsou velice ostří pastevci. Za prvé pořídit si psa nebo rovnou dva za desítky tisíc k sedmi ovcím je prostě blbost, to nezaplatíte. Za druhé, pokud by se do takového stáda zaběhl pes nebo nedej bože dítě, tak je po něm. Fakt tohle chceme,“ ptá se Zuzana .
„Ono to také není jen o tom toho psa pořídit, ale taky se musí řádně vycvičit. A za další, jeden pes bude jen další obětí těch vlků. Musí být minimálně dva, ale až čtyři takoví psi si s vlčí smečkou poradí tak, aby tam leželi nakonec zadávení vlci a ne ovce,“ přispěl do diskuse zase Otakar. „Zabezpečit pastvinu dvěma nebo třemi pasteveckými psy a ohradník. A problém je pryč. Chovatelé vlkům nabízí večeři na zlatém podnose,“ radí Jana . „Nejlepší rady jsou od de.ilů, co žijí v klidu v paneláku ve městě,“ uvedl Václav .
„Na Slovensku je obrovské množství ovcí, pasou se tam vesele po kopcích celé léto. Trhají je tam snad vlci? Každý pastevec má vycvičeného psa nebo psy, uhlídají to. Tady se pořád někdo na něco vymlouvá,“ rozumuje Jolana . Helena se zase ptá: „A byla dodržena tři Pé chovatele ovcí? Plot? Pes? Pastevec? “ A tady je názor Petra : „Vlk patří do lesa, tam je jeho domov, tam má údajně regulovat přemnoženou zvěř. Jak likviduje hospodářská zvířata, odstřelit! “
Podle Antonína vlk do krajiny patří. „Na rozdíl od člověka a chovu. Za druhé, bez pochyby pan / paní pobírá dotace, ze kterých si zaplatí zabezpečení,“ má v problematice jasno Antonín . „Kdyby to bylo tak, že se chovatel rozhodne založit si chov v místě, kde běžně žijí vlci, pak ať si stádo ochrání. Ale u nás se stalo to, že lidé mají chovy a někdo jim úmyslně vypustil do jejich blízkosti vlka. Pak veškeré náklady na zabezpečení a škody způsobené vlkem musí jít za tím, kdo chce mít vlka v krajině a uměle ho vypouští,“ zdůraznil Vladimír .
„Není možné zafinancovat neprostupný plot zabezpečený proti podhrabávání na deseti hektarech. Ovce a skot (telata), které moji rodiče a prarodiče šlechtili po generace, jsou zlikvidovány. Končíme. Vlk a hlavně dotace na jeho podporu definitivně vyhrávají. Jednoduše končíme, sejdeme se v Kauflan du,“ dodal na závěr debaty Petr.
Na Šumavě žije osm vlčích smeček Na Šumavě se první rozmnožování vlků v novodobé historii potvrdilo v létě roku 2017. Od té doby probíhá na území národních parků Šumava a Bavorský les a také na území CHKO Šumava intenzivní monitoring. Z něj vyplývá, že aktuálně žije na Šumavě osm vlčích smeček a odborníci nevylučují, že v Boleticích, které sousedí se Šumavou, je devátá smečka.
Čtěte také: Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel problémových vlků