2 min

V Ralsku budou rozhodovat o solární elektrárně

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

slunecni.solarni-elektrarna-panely

Zdroj:

Obyvatelé Ralska na Českolipsku budou mít v říjnu příležitost vyjádřit se k fotovoltaické elektrárně, kterou na bývalém vojenském letišti Hradčany připravuje Liberecký kraj. Referendum se uskuteční 9. a 10. října společně s komunálními volbami, oznámení o jeho konání se ve středu objevilo na úřední desce města.

Lidé odpoví na dvě otázky. První se ptá, zda souhlasí s výstavbou solární elektrárny na letišti Hradčany. Druhá míří dál do budoucna a zjišťuje, zda by jakýkoli obdobný projekt na pozemcích města měl být nejprve schválen v místním referendu.

Starosta Miloslav Tůma z ANO ale upozorňuje na zásadní omezení celé akce. Výsledek může zavázat pouze samotné město Ralsko, nikoli kraj jako vlastníka pozemků. Zda krajští zastupitelé výsledek referenda zohlední při svém rozhodování, záleží čistě na jejich vůli. Město přesto deklaruje, že výsledek hlasování respektovat hodlá.

Krajská společnost Energie Ralsko projekt připravuje a čeká na posudek vlivu na životní prostředí. Záměr prošel výraznou redukcí, původní studie počítala s výkonem až 104 megawattů za přibližně tři miliardy korun, jenže pro takový výkon se nepodařilo zajistit připojení do distribuční soustavy. Výsledná elektrárna bude mít instalovaný výkon až 62,5 megawattu a zabere nejvýše 60 procent plochy letiště. Kraj postaví první polovinu za zhruba 700 milionů korun, na druhou bude hledat externího investora.

V lokalitě přitom solární energetika není ničím novým. Zařízení s výkonem bezmála 56 megawattů tu stojí od roku 2010 a dnes ho provozuje skupina ČEZ, která navíc buduje další elektrárnu o výkonu 71 megawattů. Právě tato kumulace projektů místní dráždí. Na bouřlivém veřejném jednání v dubnu dávali jasně najevo, že solárních elektráren je v oblasti podle nich dost a obávají se dopadu na cennou přírodu bývalého vojenského prostoru.

Jednatel Energie Ralsko Zbyněk Miklík tehdy reagoval, že kraj nerozhoduje o záměrech jiných investorů. „Naším cílem je šetřit peníze z rozpočtu Libereckého kraje a nenakupovat elektřinu za stovky milionů korun ročně, ale vyrobit si ji výrazně levněji," vysvětlil. Projekt počítá také se zachováním přistávací plochy pro malá letadla, výstavbou turistické infrastruktury a odvodem části výnosů do fondu malých projektů pro okolní obce.

Zdroj: autorský text / ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Psychiatrická nemocnice v Opařanech zkoumá vlivu mobilů na hospitalizované děti

V pražských Holešovicích by mohlo vzniknout pontonové koupaliště s bazénem

Projekt je teprve na začátku. Radnice nyní hledá starší vyřazené pontony, z nichž by koupaliště postavila,...

Jaroměřská škola řemesel má za 46 milionů nové dílny, letos slaví 140 let

Areál truhlářských dílen Střední školy řemeslné v Jaroměři prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Královéhradecký...

Zájem o jaderné inženýrství roste, ale Česko stále potřebuje stovky až tisíce odborníků

Plány na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, ale i malých modulárních reaktorů,...

Čtenář zaparkoval před vlastní garáží. Ani vlastní vjezd mu automaticky nedává výjimku ze zákazu

Michal z jižních Čech přijel večer domů a protože věděl, že z garáže už ten den nikam nepojede, nechal auto...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

V Ralsku budou rozhodovat o solární elektrárně

„Udělám všechno, ale tohle ne.“ Nová stopa po otevření hrobu Masaryka, badatel promluvil

Komfortní Marfuša státní dluh neumořila. Skončila neslavně, rozebraná v Maďarsku

Žlutá tužka z ČSSR penálu diktuje barvu tužkám po celém světě. Za trendem stojí lakování z roku 1888, které kopíroval i Západ

Jeseník: Náš největší problém často je, že lidé nevědí, jak dobře se tady žije

Molekuly dostaly vlastní anténu na světlo. Dokážou díky ní reagovat mnohem citlivěji