V Karlovarském kraji vyměnilo kotel za nízkoemisní 2453 žadatelů o dotaci

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Téměř 306 milionů korun se investovalo v Karlovarském kraji do výměny kotlů v domácnostech za nízkoemisní nebo bezemisní. Takzvané kotlíkové dotace využilo v kraji 2453 majitelů nemovitostí.

Ilustrační foto. Foto: pixabay.com

Zdroj: Karlovarská Drbna - zprávy z Karlových Varů a Karlovarského kraje

Od roku 2016 Karlovarský kraj zprostředkoval tři vlny kotlíkových dotací pro veřejnost a od roku 2022 realizuje čtvrtou vlnu zaměřenou na nízkopříjmové domácnosti. V současné době kraj žádosti o nové výměny kotlů nepřijímá, pouze se stará o vyplácení peněz ve čtvrté vlně dotací. Případní zájemci o podporu výměny nevyhovujících kotlů se nyní musejí obrátit na program Nová zelená úsporám.

„Nejvyšší zájem byl o tepelná čerpadla, například ve třetí vlně dosahoval i šedesáti procent. Na druhém místě se umístil plynový kondenzační kotel těsně následovaný kotli na biomasu. Biomasa je naopak velmi oblíbená u poslední výzvy pro nízkopříjmové domácnosti,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Čmoková.

Kraj v terénu přímo neměřil přínosy pro ovzduší, nicméně v rámci každé vlny provádí tabulkový výpočet účinnosti srovnáním emisí původních zdrojů tepla s emisemi nových zdrojů a dlouhodobě dosahují výsledky zlepšení ovzduší přes 95 procent. Například kotlíkové dotace III měly dopad na účinnost zdrojů až 96,62 procenta, uvedl kraj. „Zlepšení ovzduší potvrzují i občané v městech, kdy dle zpětné vazby po výměnách již nejsou v zimním či inverzním období zatěžováni emisemi z lokálních topidel,“ sdělila mluvčí krajského úřadu.

Ovzduší se zlepšilo

Lokální zdroje se na emisním zatížení podílejí hlavně emisemi tuhých částic nebo oxidu uhelnatého. V kraji s relativně řídkým osídlením se ale i tyto škodlivé látky rozptylují. V roce 2016 bylo v Karlovarském kraji zaznamenáno překročení limitů některých škodlivin v ovzduší mimo ozonu na 0,3 procentech území, šlo o velká města, Cheb, Sokolov, Karlovy Vary ale i Nejdek. V roce 2022, kdy vyšla poslední Zpráva o stavu životního prostředí v Karlovarském kraji, se limity nepřekročily už nikde.

I měření stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukazují například u pevných částic mezi lety 2016 a 2024 pokles. V Karlových Varech byl ještě v roce 2016 roční průměr koncentrace pevných části PM10 16,3 mikrogramu na krychlový metr vzduchu, v roce 2024 ale 12,8, to je zlepšení zhruba o čtvrtinu. Podobný pokles z 17,2 na 12,8 mikrogramů v krychlovém metru byl zaznamenán v Chebu nebo ze 16,7 mikrogramů na 12,6 mikrogramů v Sokolově.

„Hodnotíme kotlíkové dotace jakožto úspěšný projekt, který současně významně přispěl k přechodu řady domácností na bezemisní způsob vytápění a výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. U zbylých podpořených domácností přispěl k významnému snížení vypouštěných emisí do ovzduší, neboť zdroje tepla čtvrté a páté emisní třídy dosahují vysoké účinnosti spalování oproti nahrazovaným zdrojům,“ shrnul krajský úřad Karlovarského kraje.

Reklama

Další články z Karlovarská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Karlovarská Drbna

Karlovarský kraj má svá specifika – a Karlovarská Drbna o nich píše jazykem, který je srozumitelný, živý a věcný. Nejen lázně a festivaly, ale i každodenní realita místních – od uzavírek, rozhodnutí radnice, přes problémy s infrastrukturou až po regionální příběhy, které by jinak zůstaly...

V Karlovarském kraji vyměnilo kotel za nízkoemisní 2453 žadatelů o dotaci

Tohle meteorologové nečekali. Už mají předpověď na srpen a Čechům to vyrazilo dech

Šokující záběry z polské Vratislavi: tři muži brutálně napadli ukrajinskou dvojici

Alkohol, léčebna i rozhovory s duchy: Smutný osud Jany Šulcové

Štěpán Benoni má novou lásku. Krásku po jeho boku fanoušci velmi dobře znají

Myslíte si, že byste přežili jeden den ve středověku? Pokud vás nezabije zub, může to zkusit večeře, zima nebo soud