Podnětem byla nehoda z Gdaňsku. Třetího září 2026 tam řidič tahače s návěsem vjel na železniční přejezd ve chvíli, kdy už svítila červená a závory klesaly. O několik dní později polský odborový svaz strojvedoucích vyzval své členy, aby přes všechny přejezdy v zemi projížděli rychlostí dvacet kilometrů v hodině. Protest proti opakovaným tragédiím, který zároveň ukazuje, jak málo nástrojů mají lidé na obou stranách kolejí k dispozici.
Všechny tři modely odpověděly správně, Grok ale kroužil kolem
ChatGPT od OpenAI, Gemini od Googlu a Grok od xAI dostaly identický prompt simulující akutní nouzi na přejezdu. Jádro odpovědi bylo u všech stejné: okamžitě pryč z kolejiště, a pokud v cestě stojí závora, prorazit ji. ChatGPT a Gemini to sdělily krátce a kategoricky. Grok mířil stejným směrem, jeho formulace ale byla opatrnější a méně naléhavá.
Opatrnost je u chatbotů obvykle ctnost, tady je to vada. Když o výsledku rozhodují vteřiny, každý řádek navíc, který musí vyděšený člověk přečíst, jde na úkor času k útěku. Za pozornost stojí spíš to, co v odpovědích nebylo: žádný z modelů neradil zůstat v autě a žádný neupřednostnil ochranu závory před opuštěním kolejiště. Odpovědi se tak shodují s doporučeními polského správce infrastruktury PKP PLK i české policie.
Pořadí kroků podle policie: ven z kolejí, teprve pak telefon
Postup, na kterém se Policie ČR a PKP PLK shodují, má jasnou posloupnost. Pokud auto jede, okamžitě pryč z kolejí, i kdyby to znamenalo prorazit spuštěnou závoru. Ty jsou konstruované tak, aby se při nárazu snadno zlomily, a PKP PLK to popisuje přímo jako záměrný bezpečnostní prvek. Pokud auto nejede, musí ven všichni cestující a co nejdál od kolejí. Až potom přichází na řadu telefon: linka 112 nebo 158 a číslo přejezdu, které je na žluté nálepce u přejezdového zabezpečovacího zařízení. Zbývá-li čas a je-li kde stát v bezpečném odstupu, přichází na řadu varování blížícího se vlaku.
Škoda na závoře je v té chvíli ta nejlevnější položka celého večera. Právně se každý případ posuzuje individuálně a institut krajní nouze chrání toho, kdo odvrací bezprostřední ohrožení života. Za vjezd na přejezd na červenou jinak hrozí pokuta 4 500 až 25 000 korun a šest trestných bodů, jenže tuhle sankci platí živý řidič.
Případ z Valhally: řidička místo útěku řešila poškozenou karoserii
Americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy NTSB popsal nehodu z Valhally, kde se po aktivaci přejezdu spustila závora na karoserii vozu. Řidičku to rozptýlilo natolik, že se začala zabývat poškozením auta místo toho, aby z kolejí ujela. Čas, který na únik měla, padl na špatný problém.
Stresová fixace na nepodstatnou věc, tedy na škodu, na pravidla nebo na sklopenou závoru, je dobře zdokumentovaný jev. Telefon s chatbotem do téhle logiky zapadá dokonale: člověk v panice udělá něco, co vypadá jako řešení, formuluje dotaz a čeká na odpověď. Přitom jediné, k čemu má v tu chvíli telefon sloužit, je vytočení tísňové linky.
27 mrtvých za rok 2024 a varování přímo od OpenAI i Googlu
Drážní inspekce eviduje za rok 2024 přes 140 střetnutí na přejezdech, při kterých zemřelo 27 lidí a 88 se jich zranilo. Samotných osobních aut se týkalo 94 případů s 8 mrtvými a 41 zraněnými. Poměr mezi celkovým počtem obětí a těmi z osobních aut ukazuje, že nejhůř dopadají střetnutí s nákladními vozidly a autobusy, ale ani osobní auto nedává řidiči šanci, na kterou spoléhá.
Provozovatelé chatbotů si omezení svých nástrojů uvědomují a píší je do dokumentace. OpenAI ve svém Help Center uvádí, že v nouzové situaci je namístě volat záchranné složky. Google u Gemini výslovně nedoporučuje používat telefonní funkci pro tísňová volání. Anthropic u Claudea deklaruje, že model má v situacích s rizikem pro lidský život odkázat na záchranné služby. Firmy, které za chatboty vybírají peníze, tedy samy říkají, že na tenhle úkol nejsou. Otázka je, jestli to ví i řidič, kterému právě klesla závora za zády.
Chatbot má v tomhle tématu smysl jako prevence, tedy jako způsob, jak si v klidu zjistit, jak přejezdy fungují a co se v jaké situaci dělá. Na kolejích zbývá plyn, klika a vytočené číslo 112.