Ještě před pár desítkami let patřila k výbavě téměř každé domácnosti, dnes se po ní shánějí milovníci retro předmětů. Řeč je o staré sifonové láhvi, tedy skleněné baňce v kovovém opletu, ve které si lidé připravovali vlastní perlivou vodu. Velká část kusů teď leží bez povšimnutí v garážích, na půdách nebo mezi harampádím. Přitom některé z nich mají u sběratelů cenu, o jaké se majitelům ani nesní.
Běžný kus koupíte za stovky, vzácný za tisíce Kdo dnes zabrousí na inzertní portály, narazí na desítky nabídek. Obyčejné, dobře dochované sifony tam mění majitele spíš levně, nejčastěji za částky od 150 do 1 000 korun, mnohdy i s krabičkou bombiček v ceně. Takových kousků je pořád dost a sběratele nijak zvlášť neberou.
Cena ale citelně roste u skleněných lahví, jimž zůstalo drátěné opletení celé a bez poškození. U těch se běžně dostáváme na tisícikoruny. Vrcholem jsou pak mimořádně zachovalé a vzácné kousky, za které se v dražbě vyšplhá i přes pět tisíc korun. Předmět, který kdysi patřil k naprosto všední kuchyňské výbavě, se tak proměnil ve vyhledávané sběratelské zboží.
Přečtěte si také: Tenhle kuchyňský kousek stál za socialismu pár korun. Dnes je z něj sběratelský poklad za 6 000 Kč
Skleněná v koši, nebo hliníková. Kdo je u nás vyráběl Na československém trhu se potkávala dvě provedení. Klasiku představovala skleněná baňka se silnou stěnou schovaná v kovovém pletivu, kterou dodával děčínský podnik Kovočas. Kdo chtěl něco odolnějšího, sáhl po hliníkové verzi s eloxovaným povrchem z produkce podniku Sandrik, jehož provoz sídlil v Moravské Třebové. Obě podoby dobře zná každý, jehož dětství spadá do časů před rokem 1989.
Drátěné opletení kolem baňky nemělo jen ozdobnou funkci. Uvnitř láhve panoval přetlak oxidu uhličitého a pletivo mělo zabránit tomu, aby při případném prasknutí skla vylétly ostré střepy do místnosti. Leckterý pamětník proto dodnes rád vypráví, jak mu takový sifon jednou povolil a postříkal půlku kuchyně.
Jak vlastně fungoval a proč stál skoro v každé kuchyni Fungovalo to jednoduše. Do láhve naplněné studenou vodou se v hlavici usadil malý náboj se stlačeným oxidem uhličitým, a jakmile člověk stiskl páčku, ze sklenice tekla perlivá voda. Se špetkou sirupu z ní byla za chvíli domácí limonáda, a to rychleji, než by pro ni kdo doběhl do obchodu. Krabičky s deseticí bombiček přitom patřily k běžnému sortimentu drogerií i smíšeného zboží.
Přečtěte si také: Ani máslo, ani olej: bramborová kaše bude nadýchaná díky 1 věci, kterou máte v lednici
Stlačený oxid uhličitý z bombičky proměnil obyčejnou vodu v perlivou během několika vteřin. Ilustrační foto. Zdroj: cottonbro studio / Pexels. Právě tahle jednoduchost a dostupnost udělaly ze sifonu skoro povinnou výbavu panelákových kuchyní. Tuzemská výroba u nás doběhla v roce 2005, takže co se dnes v obchodech objeví, přichází nejčastěji ze zahraničí. Původních opletených kousků proto rok od roku ubývá, protože velká část z nich se dávno rozbila nebo putovala do popelnice.
Podle čeho sběratel pozná ten pravý kus Který kus má skutečnou hodnotu, prozradí až bližší ohledání. Nejdůležitější je stav opletení a uzávěru. Kupci chtějí koš celý a hlavici, která pořád spolehlivě těsní a není prožraná rzí. Amatérské opravy nebo pozdější přelakování cenu naopak srazí, protože sběratelé stojí o původní podobu.
Hodně napoví také výrobní značka nebo ražba na spodní části a na uzávěru. Podle nich se dá dohledat, z jaké dílny láhev pochází i kolik jí zhruba je, a produkce proslulého děčínského Kovočasu bývá žádanější. Čím silnější a do zelena zbarvené sklo, tím starší kus obvykle držíte, a nejvíc táhnou netypická barevná provedení. Naopak přehnané leštění je chyba, protože přirozené stopy času patří ke kouzlu věci a láhev vydrhnutá do zrcadlového lesku o kus hodnoty přichází.
Přečtěte si také: Vejce se při vaření nepopraskají. Stačí do hrnce přidat 1 věc, kterou má doma každý
Z filmových komedií zpátky na kuchyňskou linku Také čeští filmaři si sifon oblíbili. V komediích posloužil hlavně ve chvílích, kdy měl někoho nečekaně postříkat. Milovníci Postřižin nebo Pelíšků si nejspíš sami vzpomenou, jak z takové láhve stříkala voda přímo do děje.
Současný zájem pohání zčásti nostalgie, zčásti chuť po věcech s delší životností. Mezi samým plastem najednou sklo s kovem na lince vypadá skoro nóbl. Jestli tedy někde takovou láhev máte, nespěchejte s jejím vyhozením. Bezplatné ocenění nabízí spousta antikvářů i dražebních domů a obratem se dozvíte, jestli jde o milou památku, nebo o kousek, po kterém je mezi sběrateli reálná poptávka.
Zdroje: https://www.tiscali.cz/tenhle-skleneny-sifon-na-sodovku-mela-v-cssr-kazda-druha-kuchyne-dnes-za-nej-sberatele-zaplati-klidne-i-5-000-kc-703813, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonov%C3%A1_l%C3%A1hev, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://ostatni.bazos.cz/inzeraty/sifonova-lahev/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/retro-sifony-hodnota-sberatele