Při sběru dat byly nejprve zkoumány a analyzovány pobytové znaky, jako jsou otisky tlap, trus, srst nebo zbytky kořisti usmrcené vlky. Další informace o tom, kde se vlci vyskytují, jak využívají sledované území a kolik mají mláďat, poskytly fotopasti. „Po třech letech výzkumu máme spolehlivé údaje o chování, prostorovém rozšíření a rozmnožování těchto zvířat. Získané výsledky nám umožňují vnést do současné diskuse věcnost,“ uvedla Ursula Schuster, ředitelka Národního parku Bavorský les.
„Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky jedenácti vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači,“ vysvětlil postup Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Ve vlčím roce 2024/2025 byl na sledovaném území o rozloze přibližně 2000 kilometrů čtverečních zjištěn výskyt minimálně 43 vlků. Celkem 38 jedinců bylo v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících vlků nebylo možné přiřadit k žádné smečce. „Vlk přes den odpočívá co nejdále od sídel a silnic. Data ukazují, že se vlci setkáním s lidmi pokud možno vyhýbají,“ uvedl Aleš Vorel.
Protože jeleni evropští tvoří převážnou část potravy sledovaných vlků, byla vysílači vybavena i některá z těchto zvířat. „Jejich pohyb nám ukázal, že přítomnost vlků ovlivňuje chování jejich kořisti,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava.
Jeleni se v průběhu dne méně pohybují, využívají menší domovské okrsky a přes den se častěji zdržují na otevřených plochách, zatímco v noci se pohybují blíže k sídlům. Počet jelenů, kteří v chladném období roku vyhledávají přezimovací obůrky, v posledních letech klesl kvůli mírnějším zimám, zejména na české straně.
V rámci projektu se nezkoumalo jen chování vlků a jelenů evropských, ale také obnova lesa. „V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží,“ uvedl Marco Heurich, který za projekt odpovídá v Národním parku Bavorský les.
Celkový okus v Národním parku Šumava je vyšší než na bavorské straně v Národním parku Bavorský les. Při porovnání jednotlivých druhů dřevin se však mezi oběma chráněnými územími ukazují i další rozdíly. Zatímco v Národním parku Šumava byl v roce 2024 zaznamenán menší okus jeřábu, buku, jedle a smrku než v roce 2018, v Národním parku Bavorský les to platí pouze pro jedli. U buku byl zjištěn vyšší okus, u smrku a jeřábu se situace nezměnila.
Vlci chovatelům napadají stáda ovcí
Podle výsledků průzkumu se mají vlci držet co nejdále od sídel a silnic a setkáním s lidmi se pokud možno vyhýbají. Minulý týden v pátek v noci ale čtyřčlenná vlčí smečka vnikla na oplocenou pastvinu u Javorné nedaleko Železné Rudy a roztrhala tam deset ovcí. Ze stáda 13 kusů přežily útok jen tři ovce. Podle slov majitelky stáda se jednalo o samici, která učila lovit své mladé potomky. Podobných vlčích útoků na stáda chovatelů ovcí a telat byla v oblasti už celá řada.
„Vlci už se vůbec nebojí. Každou chvíli máme nějakou takovou návštěvu. Máme za chalupou stáj pro koně. Byla jsem tam krmit. Přímo u stáje byla za bílého dne vlčice se dvěma mladými. Vůbec jí nevadilo, že tam mluvím a hrálo tam i rádio. Když je tady v létě více turistů, tak tady vlci moc nejsou. Ale jak po prázdninách lidé začínají ubývat, tak se sem vlci stahují,“ řekla pro Plzeňskou Drbnu chovatelka Marcela Garguláková, majitelka napadeného stáda ovcí.
Čtěte také: Vlci na Šumavě při útoku zlikvidovali stádo ovcí. Ze třinácti zůstaly chovatelce tři