Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Slunce astronomové zkoumají už staletí, přesto jeho atmosféra stále skrývá řadu tajemství. Nyní vědci poprvé zachytili jev, který by mohl objasnit, jak vznikají sluneční erupce. Podívejte se na pozorování mezinárodního týmu pomocí jednoho z nejpokročilejších slunečních teleskopů světa.

Snímek povrchu Slunce (fotosféry) s dosud nejvyšším rozlišením, který kdy byl pořízen. Byl zachycen slunečním teleskopem Inouye při vlnové délce 416 nanometrů.

Zdroj: Budějcká Drbna | Zprávy z Č. Budějovic a jižních Čech

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 06.08.2026 10:25

Objev se podařil díky datům z teleskopu Daniela K. Inouyeho, který provozuje americká Národní sluneční observatoř (National Solar Observatory, NSO). Přístroj s hlavním zrcadlem o průměru čtyř metrů dokáže sledovat povrch Slunce s dosud nevídaným rozlišením. Právě díky tomu vědci poprvé odhalili drobné vírové útvary na povrchu, které byly dosud předpovídány hlavně teorií.

„Abychom pochopili dynamické kosmické počasí, které ovlivňuje Zemi, musíme vidět i drobné procesy, které ho pohánějí. Po celá desetiletí zůstávalo zachycení těchto vírů v tak malém měřítku mimo naše možnosti,“ uvedla Jacqueline Keane, programová ředitelka z NSO.

Tyto miniaturní „sluneční víry“ vznikají na hranicích oblastí se silným magnetickým polem a představují první jednoznačný důkaz takzvané Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, kterou vidíme na povrchu Slunce.

Malé víry mohou spouštět velké události

Kelvinova–Helmholtzova nestabilita není nový jev. Poprvé ji popsali fyzikové Lord Kelvin a Hermann von Helmholtz už v 19. století. Vzniká tam, kde se dvě vrstvy plynu nebo kapaliny pohybují rozdílnou rychlostí. Na jejich rozhraní se začnou tvořit vlny a postupně i víry.

U Slunce nebylo jejich zachycení dlouho možné, jelikož jsou mimořádně malé a rychle se mění. Nová pozorování však ukázala, že se na slunečním povrchu objevují desítky těchto vírových útvarů. Vědci je našli především na okrajích magnetických oblastí, kde se neustále pohybuje a promíchává horké plazma.

Útvary mohou hrát důležitou roli v tom, jak Slunce uvolňuje obrovské množství energie. Vědci se domnívají, že podobné pohyby plazmatu mohou postupně zamotávat magnetické pole Slunce. To se dostává do napjatého stavu a ukládá se v něm energie. Jakmile je napětí příliš velké, magnetické siločáry se mohou náhle přeskupit a uvolnit nahromaděnou energii.

Sluneční teleskop, který na havajském ostrově Maui vybudovala a provozuje Národní sluneční observatoř.

Právě tento mechanismus může přispívat ke vzniku erupcí, při kterých Slunce vyvrhne do vesmíru miliardy tun horkého plazmatu. Tyto události pak ovlivňují takzvané kosmické počasí a mohou narušit fungování družic, navigace GPS, rádiového spojení nebo elektrických sítí na Zemi.

Objev může pomoci také při řešení jedné z největších záhad sluneční fyziky. Vnější atmosféra Slunce, tedy koróna, má teplotu přesahující milion stupňů Celsia, přestože samotný povrch Slunce je mnohem chladnější. „Kelvinova–Helmholtzova nestabilita je pravděpodobně jedním z mechanismů, které přispívají k ohřívání vnější atmosféry Slunce, a může být součástí řešení dlouhodobé záhady, proč mají hvězdy korónu s teplotou kolem milionu stupňů Kelvina,“ doplnil Thomas Rimmele, hlavní technolog z NSO.

Počítačové modely potvrdily skutečnost

Samotné snímky ze slunečního teleskopu by ale nestačily. Výzkumníci proto porovnali pozorování s detailními počítačovými simulacemi sluneční atmosféry vytvořenými pomocí fyzikálních modelů. Výsledek vědce překvapil svou přesností. Vírové struktury se objevily jak na skutečných záběrech, tak v počítačových modelech.

Výzkumný tým nyní plánuje využít algoritmy, které budou schopné v obrovském množství dat vyhledávat další podobné struktury. Vědci tak chtějí zjistit, jak často víry vznikají, kolik energie dokážou přenášet a jak velkou roli skutečně hrají při vzniku sluneční aktivity.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Sucho odhalilo tuny odpadků na březích přehrad. Uklízí se na Orlíku i na Slapech

Nicolas Markovič ovládl Evropu. Třináctiletého zápasníka podpořil i Jiří Procházka

Nicolas Markovič uspěl na šampionátu v Paříži, kde v kategorii do 60 kilogramů porazil soupeře z Dánska....

Žena spadla ze skály a uvízla na plotně. Z nepřístupného terénu ji zachraňoval vrtulník

Pád z výšky několika metrů do těžko přístupného zalesněného terénu si vyžádal náročný zásah pozemních i...

Sokolák projde obnovou. Trávník dostane potřebnou péči, na jaře přibude i nové hřiště

Trávník na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích čeká rekultivace. Oblíbené místo pro odpočinek i...

Stovky dokladů pod drobnohledem. Policisté vyrazili na D3 s novým přístrojem

Policisté opět kontrolovali řidiče na D3. Spolu s rakouskými kolegy zastavili zhruba 90 cizinců a prošli...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Kdo letos získal státní vyznamenání? Podívejte se na přehled všech oceněných

Vstala a šla? Monika Babišová na Hradě překvapila nezvykle ledabylým dojmem

Vochoč přelstil nacisty a zachránil tisíce lidí. Pavel vyznamenal zapomenutého hrdinu

Eva Pavlová na Hradě doslova zářila. První dáma předvedla noblesu a eleganci, s prezidentem tvoří reprezentativní pár

V Třeboni padl téměř 300letý dub. Nejstarší české stromy ale pamatují i dobu před Karlem IV.