Současný muzikál zrozený z vášně a krve

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Legendární osudová láska se vrací v nové podobě do Městského divadla Brno. Příběh o dívce, pro niž je svoboda nejvyšší hodnotou, oslovuje čtenáře a…

Carmen, příběh z New Yorku_vizuál

Doba čtení 5 min

Článek byl publikován 13.10.2026 05:12

Legendární osudová láska se vrací v nové podobě do Městského divadla Brno. Příběh o dívce, pro niž je svoboda nejvyšší hodnotou, oslovuje čtenáře a diváky již více než 200 let. Carmen je silná sebevědomá žena, která je odhodlaná hájit vlastní nezávislost i za nejvyšší cenu. Touha po volnosti, vášeň a láska hraničící s posedlostí jsou spojovány právě s příběhem Carmen, s příběhem ženy, pro kterou jsou muži ochotní udělat cokoli. V novém muzikálu Carmen, příběh z New Yorku, který bude mít v našem divadle světovou premiéru, se původně nespoutaná cikánka z konce 19. století promění v současnou hispánskou přistěhovalkyni v New Yorku. Carmen zde pracuje v baru s ostatními děvčaty, která hledají v Americe štěstí a novou identitu, a mužem, který propadne jejímu kouzlu, je policista Joey. I on je původem z Mexika a doufá, že v novém světě si dokáže vybudovat takové postavení, aby konečně cítil, že někam doopravdy patří. Propadne však Carmeninu kouzlu a ze zodpovědného mladého muže se stává zločinec. Půdorys známého příběhu tedy zůstává stejný, jako tomu bylo v novele francouzského spisovatele Prospera Mérimého (1803–1870). Ten vydal Carmen v roce 1845 a vycházel v ní ze svého až antropologického putování po tehdejším Španělsku. Díky hlubokému zájmu o historii a společnost nasbíral materiál, který proměnil v příběh o cikánské dívce Carmen. Ve své novele popisuje kulturu a život španělských Romů až dokumentárním způsobem, hlavní postavou je zde bývalý voják Don José, který se kvůli tajemné Carmen stává pašerákem a svůj příběh vypráví ve vězeňské cele. Nevelkou roli má v tomto příběhu toreador Lucas, který je pouze jedním z mužů, kteří Carmen podléhají. Z této vedlejší postavy udělal Georges Bizet ve slavné opeře z roku 1875 skutečného protivníka Dona Josého, toreador Escamillo se stává neodmyslitelnou součástí příběhu a Toreadorova píseň je jednou z nejslavnějších operních melodií vůbec. Toreadoři byli skutečnými superstar své doby, měli veřejný obdiv a vyzařovala z nich odvaha, tedy protipól toho, co znamenal život na hraně zobrazovaný láskou posedlým Donem José. Současní španělští autoři – skladatel a klavírista Iván Macías a spisovatel a dramatik Félix Amador – využili tento dramatický potenciál i pro svou variantu známého příběhu. Oponentem Joeymu, který je v novém muzikálu zahnán ke zločineckému chování, je zdesvětoznámá operní hvězda Camillo, který si užívá všeobecného věhlasu. I s ním si ovšem Carmen pohrává jako kočka s myší, což ovšem nebrání Joeymu v zoufalém žárlení. Obraz toreadora a býka se tak zhmotňuje hned v několika variantách. Kdo je ovšem v našem příběhu býkem jdoucím si pro smrt a kdo zkušeným matadorem, který se postaví svobodnému zvířeti? Ani Mérimée ovšem nevytvořil romantickou pohádku. Jeho novela je temnou, syrovou a překvapivě moderní psychologickou studií posedlosti, násilí a střetu dvou neslučitelných představ o životě. Nový muzikál vychází jak z původního prozaického textu, tak z operního libreta, z nějž si například vedle zmiňovaného toreadora bere i postavu Micaely, nešťastně zamilované dívky do Dona Josého/Joeyho. Autory muzikálu zná naše publikum díky úspěšnému muzikálu Medicus. Ten byl u nás uveden záhy poté, co měl svou premiéru v Madridu. A díky předchozí zkušenosti autoři pro své nové dílo oslovili přímo režiséra Stanislava Mošu a stejný realizační tým jako v případě Medica, aby v Brně uvedl světovou premiéru. Režisér ve spolupráci se scénografem Christophem Weyersem, kostýmní designerkou Andreou Kučerovou, překladatelkou Zuzanou Čtveráčkovou a autorem hudebního nastudování a dirigentem Danem Kalouskem tak měl možnost podílet se na zrodu nového titulu a Hudební scéna se může těšit na další světovou premiéru. Carmen se opakovaně stala inspirací pro další generace umělců. V roce 1943 vznikl například broadwayský muzikál Carmen Jones Oscara Hammersteina, který přesunul děj do prostředí afroamerické komunity během druhé světové války. Hammerstein upravil libreto Bizetovy opery, hudební složku ovšem ponechal původní. Dorothy Dandridgeová, která hrála Carmen ve filmové verzi z roku 1954, se dokonce stala první afroamerickou herečkou nominovanou na Oscara. Výjimečné místo v historii mnoha adaptací Carmen zaujímá Česká republika. Brněnský muzikál Carmen, příběh z New Yorku nebude totiž první světovou premiérou, která na českém území proběhne. Americký skladatel Frank Wildhorn (autor např. muzikálu Jekyll a Hyde) vytvořil v roce 2008 vlastní muzikálovou verzi přímo inspirovanou Mérimého novelou. Její světová premiéra proběhla v pražském Hudebním divadle Karlín a stala se jedním z nejvýznamnějších mezinárodních projektů české muzikálové historie. Wildhorn napsal titulní roli pro Lucii Bílou a jejího partnera Josého hrál Robert Jícha. Také ve filmové historiografii lze najít celou řadu zpracování Carmen, za všechny zmiňme alespoň výjimečnou hip-hoperu z roku 2001, kde titulní roli hraje Beyoncé, nebo kompletní přepracování Carmen Benjamina Millepiedeho z roku 2022, který vypráví příběh prostřednictvím experimentální snové krajiny s originální hudbou a písněmi a hlavní role hrají Melissa Barrera a Paul Mescal. V titulní roli nového muzikálu se diváci mohou těšit na Kristýnu Daňhelovou nebo Lesanu Krauskovou, kterým osudově podlehnou Libor Matouš nebo Marco Salvadori (Joey). V dalších rolích se představí Lukáš Janota nebo Aleš Slanina (Camillo), Esther Mertová nebo Irena Freudenschussová (Micaela), Jana Musilová nebo Ivana Vaňková (Mamá Lupe), Jáchym Šíma nebo Rastislav Širila (Frasquita), Andrea Zelová nebo Romana Horáková (Mercedes), Tereza Navrátilová nebo Veronika Varšová (Xiomara), Milan Němec nebo Kristian Pekar (Zúñiga), Robert Jícha nebo Daniel Rymeš (Morales), Jiří Mach nebo Tomáš Vaněk (Lucas) a další. Světová premiéra proběhne 24. a 25. října 2026 na Hudební scéně. Carmen není jen žena. Je symbolem svobody. A otázka, kterou si kladl už Prosper Mérimée před více než dvěma sty lety, je stále aktuální: Lze skutečně milovat člověka, aniž bychom ho chtěli vlastnit? Právě proto Carmen nepřestává fascinovat diváky po celém světě. A právě proto její příběh znovu ožívá – tentokrát v New Yorku, tentokrát v Brně. Zdroj: Tisková zpráva

Reklama

Další články z Náš REGION

Elektronická náplast brněnských vědců na listech stromů odhalí nemoc nebo nedostatek vody

Záchrana škeblí na Slapech pokračuje, dobrovolníci jich zachránili přes 95 tisíc

Hladina Slapské přehrady dál klesá a na obnažených březích zůstávají uvězněny tisíce mlžů. Ochránci přírody...

Starostka Majetína trestný čin nespáchala. Čtyři miliony zmizely kvůli podvodníkům vydávajícím se za policisty

Prověřování starostky obce Majetín na Olomoucku Miroslavy Zavadilové je uzavřeno. Policie případ odložila s...

Kraj chce přeměnit opuštěný školní areál v Opočně na novou městskou čtvrť

Královéhradecký kraj hledá nový smysl pro rozsáhlý areál bývalé zemědělské školy v Opočně na Rychnovsku....

Zemědělec z Pardubicka si odpyká 20 let za objednávku vraždy manželky

Zemědělec z Pardubicka stráví ve vězení dvacet let za to, že si u svého zaměstnance objednal vraždu...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Současný muzikál zrozený z vášně a krve

Britové se znovu vylodili na Falklandech, aby vyhnali Argentince. Jako v roce 1982

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Atlantidu hledali ve Středomoří i u Ameriky. Nová hypotéza ji umisťuje pod dnešní Perský záliv

Tragický konec Petra Sepešiho (†25): Kolem jeho smrti jsou dodnes otázky. Objevila se další svědectví

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt