Úplně rozumím tomu, proč se člověku v chladných dnech nechce otevírat okna. Každý stupeň něco stojí a představa, že zaplacené teplo pustíme ven, není příjemná. Při šetření bych ale hlídala také vlhkost. Když omezíme topení i větrání zároveň, můžeme v bytě nevědomky vytvořit podmínky pro plíseň.
Zpočátku přitom nemusí být nic vidět. Dál vaříme, sprchujeme se a sušíme prádlo, jen vodní pára má méně příležitostí odejít ven. Problém se může dlouho schovávat v chladném koutě nebo za nábytkem. Právě tahle nenápadnost mi připadá zrádná. První skvrny můžeme objevit až při odsunutí skříně, zatímco se celou dobu soustředíme hlavně na spotřebu tepla.
Vlhkost vzniká i při docela obyčejném dni Na celé věci mi připadá zrádné, že člověk nemusí dělat nic neobvyklého. Ráno se osprchuje, uvaří oběd, večer rozloží sušák s prádlem. K tomu připočtěme vodní páru , kterou do vzduchu dostáváme dýcháním. V bytě nemusí nikde téct voda ani být mokrá zeď. Vlhkost si vytváříme běžným provozem domácnosti.
Při snížení teploty může vzrůst relativní vlhkost vzduchu. Při šetření za topení se proto vyplatí sledovat také vlhkoměr. Foto: Magnific Když potom stáhneme topení, mění se podmínky v místnosti . Při ochlazení vzduchu roste jeho relativní vlhkost, i když jsme do něj žádnou další vodu nepřidali. Nejchladnější kouty a místa kolem oken mohou začít vlhnout dřív, než nás vůbec napadne nějaký problém hledat.
Vlhkost sledujte stejně pečlivě jako teplotu Pocit chladu poznáme snadno. S vlhkostí je to složitější, zvlášť pokud se drží za nábytkem. Při hledání úspor bych proto chtěla znát dva údaje současně: kolik je v místnosti stupňů a jakou má vzduch relativní vlhkost. Jednoduchý vlhkoměr s teploměrem poskytne alespoň základní přehled.
Odborník na kvalitu ovzduší Bohumil Kotlík v upozornění zveřejněném na webu Státního zdravotního ústavu uvedl:
„Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 – 55 % a teplota vzduchu kolem 20 – 22°C.“
Ani příznivé číslo na displeji ale neznamená, že můžeme přestat sledovat zbytek bytu. Na chladné obvodové stěně mohou být jiné podmínky než uprostřed pokoje. U nezateplených nebo špatně zateplených bytů proto doporučuji držet zimní vlhkost pod 50 % .
Za užitečné považuji také několikadenní sledování . Zapsat si teplotu a vlhkost ráno, večer a při sušení prádla, přidat poznámku o větrání a podívat se, co se opakuje. Je ložnice vlhká hlavně po noci? Zůstávají hodnoty vysoké celé odpoledne? Takový přehled pomůže při hledání souvislostí.
Nečekejte na orosená skla Chápu, proč se do větrání v zimě člověku příliš nechce. V pokoji je konečně příjemně a otevřené okno vypadá jako zbytečné plýtvání. Právě tady mi ale dává smysl rozlišovat, jak větráme. Celé dopoledne s pootevřeným oknem odvádí teplo a ochlazuje jeho okolí. Krátké otevření dokořán naopak umožní vyměnit vzduch s menším ochlazením stěn.
V topné sezoně větrejte krátce a s okny dokořán. Odvedete tak vlhkost a omezíte zbytečné prochladnutí stěn. Foto: Magnific Jiří Beranovský z ČVUT a EkoWATT napsal pro projekt Zeptej se vědce :
„Správné větrání je krátké a intenzivní, kontrolu kvality větrání je možné provádět měřičem koncentrace oxidu uhličitého nebo alespoň měřičem vlhkosti.“
Pomůže i krátký průvan přes protilehlá okna, pokud to byt umožňuje. Za mírnějšího podzimního počasí může být potřeba nechat okna otevřená déle. Záleží na venkovní teplotě , proudění vzduchu i samotném bytě.
Na jedno ranní vyvětrání bych nespoléhala, pokud se doma během dne vaří, sprchuje a suší prádlo. Potřeba další výměny vzduchu se řídí tím, co se v domácnosti děje.
Páru je nejsnazší odvést tam, kde vzniká Začněte několika drobnostmi:
Po sprše odvětrejte koupelnu . Okno nebo funkční odtah pomohou odvést páru. Zavřené dveře omezí její šíření do zbytku bytu. Při vaření zapněte odtah nebo vyvětrejte. U recirkulační digestoře je potřeba počítat s tím, že vzduch se vrací do kuchyně, a vlhkost mimo byt tak neodvede. Při sušení prádla uvnitř větrejte častěji. Pokud máte vhodnou sušárnu , stojí za to ji využít. Po sprše otřete vodu ze stěn a podlahy sprchového koutu. Méně vody na površích znamená méně následného odpařování . Při hledání zdrojů vlhkosti bych nezapomněla ani na pokojové rostliny v ložnici. Větší množství často zalévaných květin může vlhkost zvyšovat. Zeleň byt zútulní, potřebu větrání ale nevyřeší.
Podívejte se i za skříň Člověk může mít uklizeno a přesto dlouho nevědět, co se děje za nábytkem. Právě tam se vyplatí občas nahlédnout. Za skříní těsně přisunutou k chladné obvodové stěně hůře proudí vzduch a povrch se méně prohřívá. Německé ministerstvo životního prostředí u nedostatečně zateplených domů doporučuje odstup přibližně pět až deset centimetrů .
Radiátor potřebuje kolem sebe volný prostor. Polštáře, závěsy nebo nábytek před topením mohou bránit šíření tepla do místnosti. Foto: Magnific Stejnou pozornost si zaslouží radiátory . Pohovka nebo těžký závěs před nimi brání šíření tepla do pokoje. Než bych znovu přidala teplotu na termostatu, zkontrolovala bych, zda mu v cestě nestojí zařízení bytu.
Opatrná bych byla také s úplným vypínáním topení v málo používaném pokoji. Pokud ho pak ohříváme otevřenými dveřmi z vedlejší místnosti, přivádíme do něj s teplejším vzduchem také vlhkost. Ta se může srážet na studených površích. Chladnější místnost proto potřebuje vlastní přiměřené vytápění a dveře mezi výrazněji odlišně vytápěnými pokoji mají zůstávat zavřené.
Praktické otázky 1) Nestačí prostě víc zatopit? Přitopení může snížit relativní vlhkost a prohřát povrchy. Samotnou vodu ale z bytu neodvede.
2) Proč se problém objevil až po výměně oken? Těsná nová okna omezí samovolnou výměnu vzduchu původními netěsnostmi. Pokud tomu nepřizpůsobíme větrání, může se v bytě začít hromadit vlhkost.
3) Platí stejný režim větrání i pro byt s rekuperací? U správně navrženého a fungujícího větracího systému pro celý byt může většinu výměny vzduchu zajistit technika. Řiďte se nastavením a návodem systému. Samotný ventilátor v koupelně ale větrání ostatních pokojů nezajišťuje.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz , szu.gov.cz , zeptejsevedce.cz , bundesumweltministerium.de