4 min

Ruční šlehač stál v každé socialistické kuchyni. Dnes za 1 model dají sběratelé i 5 000 Kč

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Bruneta v kuchyni

Než se v panelákových kuchyních rozběhly elektrické mixéry, patřila k základní výbavě jedna nenápadná věc z kovu. Kdo chtěl vyšlehat sníh nebo šlehačku, chytil za kličku a točil tak dlouho, dokud ho nerozbolela ruka. Dneska takový kousek většina lidí bez váhání hodí do sběru. A přitom se z něj mezitím stal artikl, po kterém sběratelé pátrají.

Jak se šlehalo, dokud nebyl v kuchyni proud

Vaření za socialismu se bez ruční síly neobešlo. Bílky na piškot, šlehačka na nedělní dort i majonéza k bramborovému salátu vznikaly pod dvěma metlami, které roztáčela klička. Modernější hospodyně sáhla po rotačním šlehači, ostatní si vystačily s drátěnou metlou a trpělivostí.

Zlom přišel na začátku šedesátých let. Do domácností tehdy dorazil první masově vyráběný elektrický mixér ETA Pragomix Special. Přístroj existoval už v padesátých letech, jenže lidé dlouho nevěděli, k čemu by jim v kuchyni byl. Teprve velká propagační kampaň z konce padesátých let z něj rázem udělala žádané zboží. Ruční šlehač s klikou tím pádem putoval do zadní zásuvky a na dlouhá desetiletí se na něj zapomnělo.

Přečtěte si také: Babička z Valašska dělala svíčkovou bez 1 ingredience, kterou tam dáváme všichni. Omáčka je 3× jemnější

Kolik dnes sběratel za starý šlehač zaplatí

Na většině ručních a klikových šlehačů nikdo nezbohatne. V bazarech a v inzerátech se běžně opotřebovaný kus prodá za 100 až 200 korun, o něco zachovalejší model se drží kolem 500 až 700 korun.

Na bazarech a v aukcích mění staré kovové kuchyňské náčiní majitele za stovky až tisíce korun. Ilustrační foto. Zdroj: Nigar Garay / Pexels.

Zajímavější je to o patro výš. Na aukcích se pěkně dochované šlehače prodávají nejčastěji za 800 až 3 000 korun. A pak jsou tu skutečné rarity. Opravdu vzácný a perfektně zachovalý mechanický kus z první poloviny dvacátého století se dokáže vyšplhat i k 5 000 korun. Nejvýš vyšplhá, když se o kus v aukci utká víc zájemců.

Proč zrovna tenhle kousek stojí tisíce

Jestli je šlehač skoro bezcenný, nebo stojí pár tisíc korun, závisí hlavně na jeho stavu. Dobře zachovalý kus poznáte podle tří znaků:

Přečtěte si také: Kdo přidává do bramborové kaše máslo jako první, dělá chybu. Šéfkuchaři přidají 1 jinou věc dřív a kaše je hedvábná

klička jde protočit lehce a bez zadrhávání,
ozubená kolečka nejsou vylámaná,
lak nebo smalt drží bez hlubokých rýh.

Hodnotu zvedne i všechno, co se ke šlehači dochovalo navíc. Nejvíc se cení původní krabice nebo návod od výrobce.

Svou váhu má také původ. Navrch mají u sběratelů kusy s vyraženým jménem známé výrobní dílny, nejčastěji německé, protože poctivé zpracování je na nich znát. A čím je šlehač starší, tím lépe. Největší zájem budí výrobky z první poloviny minulého století, kdy se věci vyráběly tak, aby vydržely i několik generací.

Přečtěte si také: Vrací se postup, který se v kuchyních nedělal od roku 1989. Lidé kvůli němu shánějí starý hrnec

Vynález, který má za sebou přes 160 let

Rotační šlehač na kliku není žádný socialistický nápad. Jeho kořeny sahají do poloviny devatenáctého století a vedou za oceán. První patent na mísicí přístroj s otáčivými částmi získal už v roce 1856 klempíř Ralph Collier z Baltimoru. O tři roky později si bratři Monroeové nechali ve Spojených státech patentovat ruční rotační šlehač na vejce tak, jak ho známe dodnes, tedy s dvojicí metel poháněných ozubeným převodem.

Právě jejich patent později skoupila firma Dover Stamping Company a její Dover beater se stal americkou klasikou. Do českých kuchyní se tenhle typ dostával pomaleji a rozšířil se tu až ve dvacátém století. Pro dnešního sběratele je každý takový kousek zhmotněná vzpomínka na dobu, kdy se v kuchyni ještě všechno dělalo rukama.

Nejčastější chyba, která cenu srazí

Paradoxně největší škodu často natropí sami majitelé. Sáhnou po nejagresivnější chemii, kterou doma mají, aby zašlý kus vyčistili. Jenže staré lakované i smaltované povrchy toho moc nevydrží. Po jednom takovém odmaštění bývá původní vzhled nenávratně poškozený a hodnota kusu jde prudce dolů.

Přečtěte si také: Italové v horku nedají dopustit na tento jednoduchý trik. Oběd udrží studený bez ledničky a téměř zadarmo

Ztmavlý povrch a jemné oděrky mají svůj odborný název, patina. Pro znalce jsou dobrou zprávou, protože dokládají, že kus reálně prošel desítkami let. U novodobé napodobeniny nic takového nenajdete. Kdo si stářím svého šlehače není jistý, radši povrch nechá být a poradí se s odborníkem.

Zdroje: Autorský text, https://en.wikipedia.org/wiki/Mixer_(appliance), https://medium.seznam.cz/clanek/jelizaveta-jelen-retro-kuchyne-nasich-babicek-jedovate-pribory-oranzova-kredenc-a-remoska-258218, https://www.eta.cz/tadyjedoma/retro/kde-se-vzal-v-cechach-mixer-tady-je-jeho-historie/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-vlastni-tento-stary-typ-rucniho-slehace-na-klicku-drzi-v-ruce-poklad-sberatele-kuchynskeho-retra-za-nej-dnes-plati-tisice, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-stary-mechanicky-slehac-s-klikou-drzi-poklad-za-az-5-000-kc-sberatele-shaneji-tenhle-model-691027

Reklama

Další články z Bruneta v kuchyni

Tento článek byl publikován ze zdrojů Bruneta v kuchyni

Web nabízí autentický pohled na mateřství, rodinu, vztahy i každodenní radosti a chaos, které k životu s dětmi patří. Najdete tu články o výchově, zdraví, jídle, domácnosti i o chvílích, kdy je potřeba na chvíli vypnout a zasmát se. Styl psaní je osobní, otevřený a blízký – bez přetvářky a...

Ruční šlehač stál v každé socialistické kuchyni. Dnes za 1 model dají sběratelé i 5 000 Kč

Stavební úřad uložil Turkovi pokuty za stavby bez povolení

KVÍZ: Největší historické pikantnosti: Jak dobře znáte tajný život slavných velikánů?

V životě nenapsal e-mail a stále používá Nokii 3310. Lábus Hollywood odmítl kvůli létu na chalupě

„Síla byla taková, že bourala stany." Čechy při unikátním výstupu překvapila lavina

Eva Perkausová ukázala formu v bikinách z Turecka. „Kam se hrabe Borhyová,“ reagují fanoušci