Rodáci z Vysočiny: Před 90 lety zemřel Ignát Hermann. Měl několik pseudonymů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V Chotěboři na Havlíčkobrodsku se v roce 1854 narodil jeden slavný rodák - spisovatel a novinář Ignát Herrmann. Tento umělec je známý nejen svým dílem, ale třeba i tím, že ve 20. letech 20. století se zapojil do kampaně proti budování pražské zoologické zahrady. Dnes si připomínáme 90 let od jeho úmrtí.

Ignát Hermann

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Český spisovatel, humorista a redaktor známý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí se narodil 12. srpna 1854 v Chotěboři na Havlíčkobrodsku, zemřel v Řevnicích 8. července 1935, tedy přesně před 90 lety. Svá díla vydával i pod několika pseudonymy - Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon.

Ignát Herrmann se narodil v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny, dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Herrmann měl ještě pět sourozenců. Ignát Herrmann se oženil s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího, jenž zemřel hned po narození, Ludmilu Wildovou, Dalibora a Vladimíra.

Přispíval do Ottova slovníku naučného

Herrmann studoval v Hradci Králové, v roce 1868 pak odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty, přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou IgHn. Následně se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění.

Řada Herrmannových povídek vyšla i cizojazyčně, konkrétně v němčině, nizozemštině, polštině, chorvatštině, slovinštině nebo ruštině. Herrmann kromě psaní svých vlastních děl pracoval coby editor díla Jana Nerudy, k vydání připravil poslední a posmrtnou Nerudovu sbírku Zpěvy páteční (1896). Od roku 1888 byl předsedou Spolku českých spisovatelů beletristů Máj.

Náměty pro film

Rodák z Chotěboře byl skutečným mistrem v barvitém popisu prostředí a charakterů svých postav, proto bylo jeho nejedno dílo použito jako námět pro filmové zpracování. Herrmann se pokoušel o drama (Manželova přítelkyně, 1890), ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly, jde o text s prvky naturalismu. Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kondelíkovi byly koncipovány jako humoristický román, do současnosti v něm zůstala živá především idylická rovina rodinného života.

Ignát Herrmann má na svém kontě úctyhodných 387 povídek, historický význam mají jeho vzpomínkové prózy - Před padesáti léty, Blednoucí obrázky, V pevnosti.

„Pražská zoo je neužitečná."

V průběhu 20. let 20. století se chotěbořský rodák zapojil do kampaně proti budování zoologické zahrady v Praze. Byl přesvědčen o její neužitečnosti a v několika povídkách snahu vybudovat zoo zesměšňoval.

Pomník Ignáta Herrmanna v Chotěboři, zdroj: pamatkovykatalog.cz

Knihovna a pomník v Chotěboři

Jméno Ignáta Herrmanna nese knihovna v jeho rodné Chotěboři. Její historie sahá až do roku 1843. Knihovna během let několikrát změnila své místo, aby nakonec „zakotvila“ na svém nynějším místě v ulici Krále Jana. V místě svého rodiště má Ignát Herrmann i svůj pomník. Ten najdeme v parčíku naproti bývalé synagoze. Pískovcovou sochu v nadživotní velikosti zhotovila v roce 1960 trojice akademických sochařů podle předlohy Karla Opatrného z Prahy. Na krychli stojí na nízkém podstamentu pískovcová plastika postavy Harmana v nadživotní velikosti s pravou nohou mírně nakročenou. V levé pokrčené ruce drží doutník a přes ruku má přehozen plášť. Pravou rukou se opírá o zavřený deštník. Oblečen je ve vestě a obleku, na hlavě má klobouk.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

Rodáci z Vysočiny: Před 90 lety zemřel Ignát Hermann. Měl několik pseudonymů

Ukrajinci přelstili ruské radary. Na Krymu napálili Rusy technikou z 18. století

„I kdybych se měl odrážet zubama.“ Češi jedou na koloběžkách přes Alpy, v testu přežili peklo

Létala pro Emirates, dnes vozí světové hvězdy. Letuška odhaluje zákulisí soukromého létání

Už žádné další hroutící se vločky. Respektující výchovu střídá nový trend „FAFO“ rodičovství

Lidské bestie: Mengele nebyl osamělý šílenec. Byl to ambiciózní lékař, kterému nacismus dovolil všechno