3 min

Ptáci, kteří dokážou klamat ostatní: strategie v ptačím světě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Schopnost klamat ostatní bývá často spojována s vysokou inteligencí. Znamená totiž pochopit, co si myslí jiný jedinec – a využít toho ve svůj prospěch. Překvapivě tuto schopnost vykazují i někteří ptáci. Výzkumy ukazují, že krkavcovití ptáci dokážou manipulovat chování ostatních členů hejna a chránit své zdroje pomocí sofistikovaných strategií.

Ptáci, kteří dokážou klamat ostatní: strategie v ptačím světě

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Někteří ptáci – zejména krkavcovití – dokážou nejen řešit složité problémy, ale také aktivně klamat své okolí. A ne náhodně, ale cíleně a strategicky.

Hra na schovávanou, ve které nejde o zábavu

Typická situace vypadá nenápadně. Havran najde potravu – například kus masa – a potřebuje ji uložit na později. Instinkt mu velí ji schovat. Jenže v přírodě nic není zadarmo.

Ostatní ptáci sledují. Pozorují každý pohyb. A jakmile mají příležitost, skrýš vykradou. A právě tady začíná něco, co bychom u ptáků nečekali.

Falešná skrýš jako strategie

Havrani někdy udělají něco zvláštního. Před zraky ostatních ptáků začnou „ukrývat“ potravu. Dělají přesně ty pohyby, které by odpovídaly reálnému schovávání.

Jenže žádné jídlo ve skutečnosti neschovají, vytvoří falešnou skrýš a skutečnou potravu ukryjí až později – mimo dohled. Tohle není náhoda. Tohle je taktika. Pták si uvědomuje, že je sledován – a přizpůsobuje tomu své chování.

Vidí do hlavy ostatním?

Tato strategie naznačuje něco mnohem hlubšího než jen chytré chování. Naznačuje, že ptáci dokážou odhadnout, co jiný jedinec vidí, co si může zapamatovat a jak na to bude reagovat.

V psychologii se této schopnosti říká teorie mysli – tedy schopnost přisuzovat ostatním vlastní mentální stavy. U lidí se rozvíjí postupně v dětství. U zvířat byla dlouho považována za vzácnou. A přesto se zdá, že někteří ptáci s ní pracují.

Paměť, která sleduje i minulost

Schopnost klamat ale není jediná. Krkavcovití ptáci si dokážou pamatovat, kdo je v minulosti okradl, kdo byl svědkem jejich chování a kde přesně se nachází jejich skrýše.

Pokud mají podezření, že je někdo sledoval, často se vracejí a potravu přesouvají jinam. Jinými slovy reagují nejen na přítomnost, ale i na minulou zkušenost. To je chování, které vyžaduje komplexní práci s informacemi.

Inteligence, která vznikla jinde než u savců

Z evolučního hlediska je na tom nejzajímavější jedna věc. Ptáci nemají mozek strukturovaný stejně jako savci. Nemají neokortex, který je u lidí spojen s vyššími kognitivními funkcemi. A přesto dosahují podobných výsledků.

To naznačuje, že inteligence může vznikat různými cestami a že „chytré chování“ není vázáno na konkrétní typ mozku. Krkavcovití ptáci tak představují jeden z nejlepších důkazů, že evoluce dokáže najít více řešení stejného problému.

Klamání jako nástroj přežití

Proč se ale tato schopnost vůbec vyvinula? Odpověď je jednoduchá. Potrava je cenná. A konkurence je neustálá. Pták, který dokáže ostatní zmást, má výhodu: udrží si své zdroje, sníží riziko krádeže a zvýší šanci na přežití. Klamání tak není „chyba systému“. Je to jeho součást.

Když se hranice mezi člověkem a zvířetem rozmazává

Představa, že pouze lidé dokážou manipulovat ostatní, se postupně rozpadá. Havrani, vrány a další krkavcovití ptáci ukazují, že plánování, strategie i určitá forma „lži“ nemusí být výsadou člověka..

Rozdíl mezi námi a nimi tak možná není v tom, zda tyto schopnosti existují. Ale v tom, jak komplexně je dokážeme využívat.

Věděli jste, že…

…někteří havrani mění své chování podle toho, jestli je sleduje jiný pták? Pokud mají pocit, že je někdo pozoruje, výrazně častěji vytvářejí falešné skrýše – jako by věděli, že jejich „publikum“ může jejich plán překazit.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Sto let nikdo nevěděl, proč mají kočky tuk v ledvinách. Odpověď možná souvisí s tím, jak po sobě nechávají své „jméno“

Denisovany jsme znali jen díky jejich DNA a několika zubům. Čínská jeskyně poprvé ukazuje, jak skutečně žili

Denisované už pomalu přestávají být lidmi, které známe hlavně z molekul. Jeskyně Bianfu nedávno vydala...

AI se po aktualizaci začala chovat jinak. Někteří lidé reagovali podobně, jako kdyby ztratili vztah

Technologická firma změní model a z jejího pohledu je to aktualizace softwaru. Pro některé uživatele ale...

Zpívající lemur používá stejný trik jako operní sopranistka. Nikdo ho přitom zpívat neučil

Když operní sopranistka míří k vysokému tónu, upraví tvar úst tak, aby její hlas lépe rezonoval a nesl se...

Proč někde volíte člověka a jinde celý seznam: Jak politické strany změnily samotný význam voleb

Volby kdysi nemusely znamenat souboj stran a jejich kandidátek. Politické skupiny vznikaly postupně a ještě...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Ptáci, kteří dokážou klamat ostatní: strategie v ptačím světě

Polský vzdušný prostor narušil ruský vojenský vrtulník, uvedla armáda

V českých barvách až do světové TOP 5 . Ukrajinka Diana dokazuje, že krása nemá věk a sny se plní

Cimický odmítl vypovídat. Vyšetřovatelka popsala jeho slova i sebevědomý postoj na začátku kauzy

Dáda vrací Felixovi úder. „Je to odporné, lže,“ zuří a zvažuje právníka

Sto let nikdo nevěděl, proč mají kočky tuk v ledvinách. Odpověď možná souvisí s tím, jak po sobě nechávají své „jméno“