Cílem prací nebylo pouze vrátit paláci jeho původní vzhled, ale zároveň vytvořit moderní výstavní prostor odpovídající nárokům 21. století. Součástí slavnostního otevření bude v příštích týdnech i doprovodný program pro širokou veřejnost zahrnující komentované prohlídky, uměleckou instalaci nebo venkovní výstavu Obnova v rukou mistrů, která ukáže práci řemeslníků a restaurátorů při záchraně památky.
Složitá obnova Průmyslového paláce začala v lednu 2022 a podílely se na ní stovky pracovníků. Celkem pak bylo do projektu zapojeno až 2 000 lidí. Vedle stavebních firem, projektantů a technických specialistů se na rekonstrukci podílela široká škála tradičních řemesel – od restaurátorů, truhlářů, malířů, kovářů a štukatérů přes pasíře a klempíře až po vitrážisty, zlatníky a hodináře.
Rekonstrukce byla náročná také z toho důvodu, že samotná stavba v sobě nesla více než 130 let postupných zásahů, přestaveb, vestaveb a technických úprav. Řada z nich nebyla dostatečně zdokumentována a skutečný stav některých konstrukcí bylo možné zjistit až po jejich odkrytí. Výraznou komplikaci představovala především Smetanova vestavba z 50. let 20. století, která zakryla původní ocelové konstrukce a na řadě míst zamezila přístup k nim. Stavbaři se museli vypořádat také s nezmapovanými inženýrskými sítěmi, neúplnou dokumentací historických zásahů nebo se špatným stavem základových konstrukcí.
Mezi nejzásadnější části obnovy se řadí dostavba vyhořelého levého křídla paláce. Jeho nová ocelová konstrukce vychází z historické konstrukce pravého křídla a respektuje její proporce i vzhled. Zároveň ale splňuje současné požadavky na zatížení, bezpečnost a provoz. Pod levým křídlem vznikl nový suterén s technickým zázemím, sklady, technologiemi, zásobováním a návštěvnickým zázemím. Součástí je také vjezd pro kamiony, který zlepší logistiku při přípravě velkých výstav a dalších akcí.
Nejnáročnější restaurátorské práce se uskutečnily ve střední hale. Ta představuje nejhonosnější část paláce a soustřeďuje se v ní množství historických prvků. Sanací se dočkala ocelová konstrukce z roku 1891. Některé části bylo možné zachovat a opravit, jiné však musely být kvůli korozi nahrazeny novými. Na své místo se vrátily také historické prvky, které v minulosti zmizely – atiky, hrotnice, dekorativní prvky, erby, části fasády nebo svatováclavská koruna na vrcholu věže. Zvláštní pozornost pak byla věnována hodinové věži, která je výrazným prvkem Průmyslového paláce. Její konstrukce dosahuje výšky přibližně 51 metrů a váží zhruba 26 tun. V průběhu rekonstrukce byla snesena, kompletně obnovena a následně osazena zpět. Renovován byl také historický hodinový mechanismus, ciferníky a ručičky.
Jedním z nejcitlivějších restaurátorských úkolů pak byla obnova malovaného dřevěného stropu střední haly. Má plochu přibližně 2 737 m² a tvoří jej 1 232 jednotlivých prken uspořádaných do 77 polí. Každé prkno bylo při demontáži označeno, aby bylo možné zachovat jeho původní pozici. Následovala restaurátorská oprava, zpevnění a opětovná montáž. Na obnově se proto potkali restaurátoři, malíři a truhláři. Cílem nebylo vytvořit nový strop podle historické fotografie, ale zachovat maximum původního materiálu a obnovit jej tradičními postupy.
Výrazným symbolem obnovy jsou také vitráže. Celý soubor tvoří 5 023 skleněných výplní o celkové ploše 2 256 m², které jsou složeny z více než 107 700 jednotlivých kusů skla. Vitráže byly demontovány a restaurovány ve specializované sklárně Kolektiv Ateliers v Novém Boru. Restaurátoři pracovali nejen se samotným sklem, ale také s olověnými osnovami, barevností a způsobem zpracování odpovídajícím historickému originálu.
Mimořádný příběh má především oválná malovaná vitráž na bočním průčelí levého křídla. Původní dílo s motivem Orba a lov, vytvořené podle předlohy Mikoláše Alše, zničil požár v roce 2008. Její návrat umožnila veřejná výzva Hledá se Mikoláš Aleš, díky níž se podařilo získat historickou fotografickou předlohu. Nová vitráž má přibližně 5,8 na 3,3 metru, malovaná plocha činí přibližně 19 m² a vznikla z přibližně 980 kusů skla. Samotná malba trvala přibližně tři měsíce.
Průmyslový palác se ale po rekonstrukci nevrací jen jako historická památka, ale jako moderní výstavní, kongresový a kulturní prostor. Palác například kombinuje hned několik způsobů vytápění a chlazení – podlahové vytápění, vzduchové vytápění a chlazení, fancoily, splity a klasická otopná tělesa. Objekt má celkem šest strojoven, čtyři v levém a dvě v pravém křídle. Střední hala je zásobována z obou stran. Součástí energetického řešení je 70 vrtů pro tepelná čerpadla, která budou sloužit jako sekundární zdroj pro vytápění i chlazení.
Při příležitosti znovuotevření Průmyslového paláce se uskuteční také doprovodný program pro širokou veřejnost, který návštěvníkům nabídne několik různých pohledů na jednu z nejvýznamnějších pražských staveb. Program propojí historii a současnost Výstaviště, architekturu, fotografii, umění i příběh náročné rekonstrukce a unikátních řemesel, která paláci vrátila jeho podobu.
Od 25. září do 11. října se konají komentované prohlídky obnoveného paláce, při nichž se návštěvníci dozvědí více o jeho historii i náročné rekonstrukci. Prohlídky jsou však aktuálně vyprodané a budou vypsány další termíny, proto je třeba sledovat web Výstaviště Praha. Už od 24. září pak čeká na zájemce venkovní výstava Obnova v rukou mistrů, která ukáže práci řemeslníků a restaurátorů, díky nimž se historická stavba vrátila ke své původní podobě.
Od 5. do 19. října ožije piazzetta před Průmyslovým palácem monumentálním uměleckým projektem Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina s názvem Jak se dotknout nebe. Uměleckou instalaci budou moci návštěvníci zhlédnout zdarma. Výstaviště zároveň připomene vlastní příběh prostřednictvím obrazové knihy Planeta Výstaviště, která ukáže areál tak, jak ho v průběhu let zachytili čeští fotografové. Publikace zachycuje Výstaviště jako místo velkých dějin, koncertů, výstav i každodenních setkání a procházek. Průmyslový palác byl slavnostně otevřen 15. května 1891 jako hlavní pavilon Jubilejní zemské výstavy. Jeho autory byli architekti Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl. Dominantou stavby se stala 51 metrů vysoká hodinová věž a trojdílná železná konstrukce, která ve své době představovala mimořádně progresivní stavební řešení. Jubilejní zemská výstava přilákala přibližně 2,5 milionu návštěvníků a Výstaviště se díky ní stalo významným místem prezentace průmyslu, techniky, kultury i společenského života. V dalších desetiletích se zde konaly Národopisná výstava českoslovanská, Výstava architektury a inženýrství, Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory nebo Pražské vzorkové veletrhy.