3 min

Projekt Azorian: Jak CIA ukradla sovětskou ponorku K-129

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

CIA tajně vyzvedla sovětskou ponorku K-129 ze dna Tichého oceánu. Příběh operace Azorian, jedné z nejodvážnějších špionážních misí studené války.

Projekt Azorian: Jak CIA ukradla sovětskou ponorku K-129

Zdroj: Securitytech

CIA tajně vyzvedla sovětskou ponorku K-129 ze dna Tichého oceánu. Příběh projektu Azorian, jedné z nejodvážnějších špionážních misí studené války.

Jak tajně vytáhnout z hloubky téměř pěti kilometrů sovětskou balistickou ponorku, a přitom přesvědčit celý svět, že jde pouze o těžbu nerostů ze dna oceánu? Přesně to dokázala americká CIA v rámci jedné z nejdražších a technicky nejnáročnějších zpravodajských operací studené války, nazvané Projekt Azorian.

Když se 8. března 1968 v severním Pacifiku beze stopy ztratila sovětská ponorka K-129 třídy Golf II, v Moskvě nikdo netušil, že se o ponorku zajímají i Spojené státy. Americký systém podmořských hydrofonů SOSUS zachytil akustickou stopu katastrofy a americké námořnictvo následně dokázalo poměrně přesně určit místo potopení vraku přibližně 2 900 kilometrů severozápadně od Havaje. Přesnou polohu vraku následně potvrdila speciálně upravená ponorka USS Halibut, určená pro hlubinné průzkumné operace, která dokázala K-129 nejen vyhledat, ale i pořídit její detailní fotografie na mořském dně. Bez těchto snímků by CIA neměla dostatečně přesné informace o poloze a stavu vraku, nutné pro plánování samotné „záchranné“ operace.

Sovětské pátrání skončilo neúspěchem. Američané ale věděli, že na mořském dně leží mimořádně cenný zdroj zpravodajských informací. K-129 nebyla obyčejnou ponorkou. Nesla tři balistické rakety s jadernými hlavicemi, torpéda, a především šifrovací zařízení, kódové knihy a další citlivé materiály, které mohly výrazně usnadnit sledování sovětských strategických sil.

CIA proto přišla s odvážným plánem, a to vrak z hloubky téměř 5 000 metrů tajně vyzvednout. Šlo ale o technický úkol, který neměl v té době obdoby.

Projekt Azorian a Howard Hughes na scéně

Nejtěžší nebylo samotné zvednutí ponorky, ale utajení celé operace. CIA proto využila známého amerického miliardáře Howarda Hughese, jehož pověst excentrického vizionáře byla ideálním krytím. Veřejnosti bylo oznámeno, že Hughes financuje revoluční projekt hlubokomořské těžby manganových konkrecí.

Ve skutečnosti vznikla speciálně navržená loď Hughes Glomar Explorer, která ukrývala obří mechanický úchopný systém schopný pracovat několik kilometrů pod hladinou. Celá manipulace probíhala uvnitř trupu lodi, takže ani sovětské průzkumné lodě nemohly z dálky zjistit, co se skutečně odehrává.

V létě roku 1974 dorazil Glomar Explorer nad místo potopení. Po týdnech náročných operací se podařilo vrak zachytit a začít jej vytahovat. Během výstupu však došlo k mechanickému selhání obřího zařízení. Většina trupu sovětské ponorky se odtrhla a znovu klesla na dno Tichého oceánu.

CIA získala pouze přední část ponorky. Přesto šlo o mimořádný úspěch, protože Američané získali část technického vybavení a výzbroje včetně dvou jaderných torpéd, a mohli detailně analyzovat konstrukci sovětské strategické ponorky. Dodnes není zcela jasné, zda se podařilo získat i všechny šifrovací materiály, protože část dokumentace zůstává utajena.

Mrtví námořníci z K-129 a tajný pohřeb

Uvnitř vyzdvižené části vraku byly nalezeny ostatky šesti sovětských námořníků. CIA se rozhodla uspořádat vojenský pohřeb na moři. Námořníci byli pohřbeni za zvuků sovětské hymny a se všemi vojenskými poctami. Videozáznam z ceremonie byl zveřejněn až po skončení studené války a stal se jedním z lidsky nejzajímavějších momentů celé operace.

V roce 1975 začaly informace o projektu unikat do médií. CIA tehdy odmítla existenci celé operace komentovat a vytvořila formulaci, která se později stala legendou zpravodajského světa: „Nemůžeme potvrdit ani vyvrátit.“

Právě z této odpovědi vznikl známý pojem „Glomar response“, který americké úřady používají dodnes při odmítání citlivých žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA).

Zdroj: The Washington Post, CIA Museum, Time
Autor/Licence fotografie: USNS Glomar Explorer, U.S. Government – U.S. Government Photo, Volné dílo

Reklama

Další články z Securitytech

Bitevní lodě Trump: Ambiciózní plán jaderných monster ohrožuje letadlové lodě i program AUKUS

Amerika čelí nové výzvě: dochází jí rakety pro protivzdušnou obranu, protivníci sledují slabé místo

Spojené státy čelí nepříjemnému problému, který může ovlivnit jejich strategické plánování v dalších...

Nová zbraň českého průmyslu: CSG a AviaNera pohání budoucnost vojenských dronů

Skupina CSG zahájila ve Středočeském kraji budování nového technologického centra společnosti AviaNera...

Ruská jaderná ponorka K-563 Uljanovsk: 9 let stavby proti 6 letům u americké třídy Virginia

Ponorka K-563 Uljanovsk třídy Jasen-M byla spuštěna na vodu devět let po založení kýlu. Srovnání s...

Osobní kamera AXIS W111 zajistí spolehlivou ochranu zaměstnanců

Společnost Axis Communications představuje novou osobní kameru AXIS W111 určenou zaměstnancům, kteří jsou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Projekt Azorian: Jak CIA ukradla sovětskou ponorku K-129

Měla osm dětí a čekala deváté. Geislerová zažila v romské osadě scénu, kterou by si žádný scenárista nevymyslel

Expert mluví o chátrání Číny: je slabší, než se zdá. Teď má Západ historickou šanci

Další tropický týden na obzoru. Teploty dosáhnou 39 stupňů, koncem týdne přijdou bouřky

Alkohol v letadle působí jinak, než čekáte: proč po něm může být let horší

Vyhlašujeme nejlepší místa na houbaření v Česku pro rok 2026. Už tam rostou houby