Proč sloni téměř nikdy nedostávají rakovinu: biologický paradox, který mate i přední vědce

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když biologové začali porovnávat výskyt rakoviny u různých druhů zvířat, narazili na něco, co nedávalo smysl. Velká zvířata mají mnohem více buněk než malá. Logicky by tedy měla častěji onemocnět rakovinou. Realita je ale úplně jiná.

Proč sloni téměř nikdy nedostávají rakovinu: biologický paradox, který mate i přední vědce

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 11.03.2026 14:15

Sloni, kteří mají přibližně stokrát více buněk než člověk, rakovinou téměř netrpí. Tento jev se stal jednou z nejzajímavějších hádanek moderní biologie.

Paradox velikosti

Na první pohled by měla být pravděpodobnost rakoviny jednoduchá matematika. Každá buňka v těle se čas od času dělí. Při každém dělení může dojít k chybě v DNA. Pokud se taková chyba nahromadí, může vzniknout nádor.

Velká zvířata mají více buněk, delší život, více buněčných dělení. Podle této logiky by měla rakovina u velkých živočichů vznikat mnohem častěji než u malých. Jenže statistiky říkají něco jiného.

Tento rozpor je známý jako Petoův paradox, pojmenovaný po britském epidemiologovi Richardu Petovi. Například: myši mají relativně vysoký výskyt nádorů, lidé střední a sloni překvapivě velmi nízký. Přestože mají těla složená z bilionů buněk navíc.

Genetická obrana slonů

Odpověď začali vědci nacházet až v posledních desetiletích, když bylo možné detailně analyzovat genom různých zvířat. Ukázalo se, že sloni mají něco, co většina ostatních savců nemá. Mají mnohonásobně více kopií genu p53.

Tento gen je někdy označován jako „strážce genomu“. Jeho úkolem je kontrolovat poškození DNA. Pokud buňka zjistí, že její genetický kód je narušen, p53 může proces dělení zastavit nebo buňku rovnou zničit.

U lidí existuje jedna hlavní funkční kopie tohoto genu. Sloni jich mají přibližně dvacet. To znamená, že jejich buňky mají mnohem silnější systém kontroly chyb.

Sloní paměť není mýtus: jak si největší suchozemská zvířata pamatují svět

Buňky, které raději zemřou

Experimenty ukázaly ještě jednu pozoruhodnou věc. Když vědci vystavili sloní buňky poškození DNA, reagovaly mnohem radikálněji než buňky lidské.

Namísto toho, aby se pokusily chybu opravit, často spustily proces zvaný apoptóza – programovanou buněčnou smrt. Jednoduše řečeno: sloní buňky mají tendenci raději se zničit, než aby riskovaly vznik nádoru.

Tato strategie je extrémně účinná. A podle některých studií mají sloni až pětkrát nižší výskyt rakoviny než lidé.

Evoluce obřích těl

Proč se takový systém vyvinul právě u slonů? Velká těla představují pro evoluci zvláštní problém. Kdyby obří zvířata neměla silnou ochranu proti rakovině, většina z nich by zemřela dříve, než by stihla předat své geny.Evoluce proto u velkých druhů postupně posilovala mechanismy, které nádorům brání.

Slon „vidí“ chobotem: Studie odhalila 1 000 senzorických chloupků s materiální inteligencí. Co všechno díky nim dokáže?

Inspirace pro medicínu

Studium těchto mechanismů dnes patří mezi velmi aktivní oblasti výzkumu. Vědci zkoumají, zda by principy ochrany, které mají sloni, mohly inspirovat nové způsoby léčby rakoviny u lidí.

Například:

posílení funkcí p53
lepší kontrola buněčného dělení
cílené spouštění apoptózy u poškozených buněk

Zvířata tak někdy fungují jako živé laboratoře evoluce, které ukazují, jak se příroda vyrovnává s biologickými problémy, které medicína teprve řeší.

Věděli jste, že…

Sloni nejsou jediná zvířata, která mají neobvyklou obranu proti rakovině. Některé druhy velryb, které mohou žít více než 200 let, mají také mimořádně stabilní mechanismy oprav DNA. Je možné, že právě studium těchto živočichů jednou pomůže vědcům pochopit, jak zpomalit stárnutí a snížit riziko rakoviny i u lidí.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Když byl jed běžnou součástí života v domácnosti: tapety, kosmetika i zmrzlina, které pomalu zabíjely

Proč medicína léčí nemoci, ale ne stárnutí: A mění se to právě teď?

Zdroj: Nature, Sciece Direct, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Pod Vietnamem existuje jeskyně tak velká, že má vlastní řeku, mraky i džungli. Člověk ji znovu našel až v roce 2009

Je to jediné moře na světě bez jediného břehu. Sargasové moře drží pohromadě proudy a vracejí se do něj úhoři z půlky planety

Nemá pobřeží, které by šlo obejít, ani čáru, kterou by člověk zakreslil podle pevniny. Přesto je Sargasové...

Do země ukryl 934 stříbrných mincí. Nejstarší byla už tehdy stará téměř tři století

Detektor nepřestával hlásit další mince ani po prvních nálezech. U Wesselingu nakonec archeologové vyzvedli...

Pod pařížskou operou je opravdu „jezero“. Co je pravda na příběhu Fantoma opery?

Maskovaný muž, temné podzemí a cesta po vodě patří k nejznámějším obrazům Fantoma opery. Jedna část tohoto...

Když rozhodne jediný hlas: Volby, které skončily remízou nebo rozdílem jednoho člověka

Milionové volební rozdíly dávají jednotlivému hlasu pocit bezvýznamnosti. V menších volbách ale skutečně...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora →

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Alpské jezero s nejvyšší známkou za čistotu a stovkou vstupů zdarma. Na Attersee jedete z Budějovic necelé dvě hodiny

Attersee v Horním Rakousku nemá davy jako Hallstatt ani slavnou fotku. Jeho čistotu ale dokládají zemská...

Proč sloni téměř nikdy nedostávají rakovinu: biologický paradox, který mate i přední vědce

Bratr zraněného miliardáře Šebora: Jsme v Maroku, s prezidentem jsme do Česka neletěli

7 věcí, které v pornu vypadají sexy. V reálné posteli jsou často hlavně logistický problém

Pavlova dovolená: pochybnosti zůstávají. Důležitý detail prozradil Macinka

Pod pařížskou operou je opravdu „jezero“. Co je pravda na příběhu Fantoma opery?

Kohák svou partnerku před světem téměř schovává. Společně přitom vychovali dva syny