2 min

Proč při chůzi hledíme dopředu a jak ji ovlivňuje, když koukáme do mobilu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když se procházíme po ulici, většinou se nedíváme přímo na své nohy. Pohled máme přirozeně upřený několik metrů před sebe. Je to tak běžné, že si toho téměř nevšímáme. Vědci ale zjistili, že tento zvyk není náhodný.

Proč při chůzi hledíme dopředu a jak ji ovlivňuje, když koukáme do mobilu

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Lidský mozek při chůzi neustále plánuje budoucí kroky a potřebuje informace o prostoru před námi. To, kam se díváme, tak ve skutečnosti pomáhá řídit každý další pohyb.

Mozek plánuje kroky dopředu

Chůze se může zdát jako jednoduchá automatická činnost. Ve skutečnosti však vyžaduje neustálou koordinaci mezi zrakem, rovnovážným systémem, svaly a klouby, a také motorickými centry mozku. Když se pohybujeme vpřed, mozek nepřemýšlí jen o aktuálním kroku. Neustále plánuje několik kroků dopředu.

Výzkumy ukazují, že lidé při chůzi často sledují prostor zhruba dva až pět metrů před sebou. Tato vzdálenost poskytuje dostatek času, aby mozek mohl připravit další pohyby. Díky tomu dokážeme automaticky upravit krok například před schodem, obrubníkem, či jinou překážkou na chodníku.

Proč se nedíváme na vlastní nohy

Na první pohled by se mohlo zdát logické sledovat při chůzi přímo své nohy. Ve skutečnosti by to ale bylo nepraktické.

Pokud bychom se soustředili jen na aktuální krok, reagovali bychom na překážky příliš pozdě. Mozek potřebuje informace o prostoru ještě předtím, než k němu dorazíme. Zrak tak slouží jako systém včasného varování.

Jakmile oči zaznamenají změnu terénu, mozek začne upravovat délku kroku nebo polohu chodidla ještě dřív, než na dané místo vstoupíme.

Chůze je nejlevnější fitness. Jen musíte zapomenout na mýtus 10.000 kroků. Věda má totiž lepší návod

Evoluční výhoda

Schopnost sledovat prostor před sebou měla pravděpodobně velký význam už pro naše dávné předky. Při pohybu v přírodním prostředí bylo nutné včas rozpoznat nerovný terén, kameny nebo větve, ale i zvířata nebo jiné lidi.

Jedinci, kteří dokázali efektivně plánovat pohyb dopředu, měli menší riziko pádu nebo zranění. Tato schopnost se tak mohla postupně upevnit v lidském nervovém systému.

Co se děje, když se díváme jinam

Zajímavé je, že styl chůze se mění podle toho, kam se díváme. Pokud lidé například sledují mobilní telefon nebo hledí přímo na zem, jejich krok se často zkracuje, zpomaluje a stává se méně stabilním. Mozek totiž dostává méně informací o prostoru před tělem.

Proto se někdy lidé při chůzi s mobilem pohybují opatrněji nebo pomaleji.

Pohled jako navigace těla

Oči při chůzi neslouží jen k tomu, abychom viděli překážky. Výzkumy naznačují, že zrak pomáhá také řídit směr pohybu těla. Mozek totiž propojuje vizuální informace s motorickými centry, která kontrolují svaly nohou.

Jednoduše řečeno: tělo má tendenci následovat směr, kam se díváme. Proto se při chůzi přirozeně orientujeme podle pohledu.

Malý detail, který prozrazuje složitý systém

Chůze patří mezi nejzákladnější lidské dovednosti. Naučí se ji téměř každé dítě. Za touto zdánlivě jednoduchou činností se však skrývá velmi složitá spolupráce mozku, svalů a smyslů.

To, že při chůzi automaticky hledíme dopředu, je jen jedním z mnoha malých mechanismů, které tuto souhru umožňují. Mozek tak vlastně neustále dělá něco pozoruhodného.

Plánuje každý další krok dřív, než si to vůbec uvědomíme.

Chůze jako otisk prstu: vědci zjistili, že každý člověk má unikátní styl pohybu

Jak z chůze udělat zvyk, který vám může změnit život

Zdroje: Nature, Science Direct, Britannica, Science Daily, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Vynálezy bez slávy (1.): Lidstvo vynalezlo konzervu dřív než otvírák. K sardinkám se desítky let dobývalo kladivem

Co se odehrává v hlavě psa, když zůstane sám

Pes sleduje, jak si obouváte boty, berete klíče a saháte po klice. Ještě jste neodešli, ale on už dávno ví,...

Bhangarh po setmění zavírá své brány. Pověst tvrdí, že uvnitř začíná vládnout kletba

Za denního světla působí Bhangarh jako působivé, ale nikoli výjimečně děsivé indické ruiny. Mezi...

Přežili byste na opuštěném ostrově? První chyba by mohla přijít dřív než hlad

Moře vás vyplaví na malý tropický ostrov. Telefon je mrtvý, loď zmizela pod hladinou a na obzoru není nic...

Za co mohou geny, za co rodiče a za co už si můžeme sami?

Kdyby bylo možné lidský život rozdělit na tři barevné díly, možná bychom konečně věděli, komu připsat svou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Proč při chůzi hledíme dopředu a jak ji ovlivňuje, když koukáme do mobilu

Totálně vyschlé Česko. Podívejte se, jak dopadla vaše řeka, změna je neuvěřitelná

Problémy s grafomotorikou? Nechte děti vyplazovat jazyk a malovat po zdech

Vědci popsali, jak se ptáci spravedlivě střídají ve vedení hejna

Proměna Evy Feuereislové vyráží dech: Zhubla 12 kilo, žije s tajným cizincem a bojuje se zločineckou skupinou

Šimpanzi pravidelně pijí a dělí se s přáteli. Člověk právě přišel o autorství hospody