Na první pohled to vypadá jako obyčejný obchod se suvenýry. Na policích stojí řecké vázy, vedle nich se vyjímají lahvičky s olivovým olejem, keramické talíře, hromada magnetek s modro-bílými domky nebo oslíky a přívěsky s typickým modrým okem. Pak ale váš pohled sklouzne o něco níž. Z háčků visí pestrobarevné dřevěné penisy a některé z nich mají dokonce praktický otvírák na pivo.
Nejde přitom o žádnou raritu, kterou byste našli v jednom zapadlém obchůdku. Při svých cestách po Řecku jsem si všimla, že tyhle suvenýry jsou prakticky všude. Narazila jsem na ně na ostrůvku Skiathosu, ale i na Krétě, Kosu či Rhodosu, které jsem navštívila v rámci press tripů s CK Blue Style poslední rok. Ať už jsem vešla do menšího krámku nebo velkého obchodu se suvenýry, téměř vždycky na mě odněkud vykukoval (někdy doslova, protože měl na sobě modro-bílé očičko) dřevěný penis. A některé byly dokonce vyrobené jako mýdlo. Proč se ale právě tento předmět stal tak výraznou součástí turistického sortimentu? Odpověď je potřeba hledat daleko za hranicemi současného cestovního ruchu.

Foto: Marta Kratochvílová
Pro starověké Řeky nebyl penis jen symbolem sexuality
Zatímco dnes může vystavený dřevěný penis vyvolat rozpaky nebo pobavený úsměv, ve starověkém Řecku měl falus mnohem hlubší význam. Představoval především plodnost, životní sílu a schopnost přírody obnovovat se. Nešlo přitom pouze o lidskou reprodukci. Plodnost byla zásadní také pro zemědělství, úrodu, množení hospodářských zvířat a celkovou prosperitu společnosti.
Jak vysvětluje americké J. Paul Getty Museum, falické symboly sloužily nejen k podpoře plodnosti, ale také k ochraně hranic, odvracení zla a v neposlední řadě jako prostředek humoru.
Jedním z bohů, s nimiž se tento symbol spojoval, byl Dionýsos, bůh vína, divadla a bujarých oslav. Během některých slavností na jeho počest procházela městy procesí, jejichž účastníci nesli obrovské falické symboly. Při těchto oslavách se pilo víno, zpívalo a nechyběly ani lechtivé vtipy. Falus tak nebyl jen vážným náboženským symbolem, ale i součástí veselí a společenské zábavy.
Bůh s obrovským penisem měl chránit zahrady i úrodu
Dionýsos ale není zdaleka jediným bohem spojovaným s penisem. Zvláštní místo v řecké mytologii zaujímal Priapos. Tento bůh plodnosti byl zobrazován s nepřirozeně velkým ztopořeným údem, který představoval jeho schopnost zajistit hojnost a rozmnožování. Byl spojován především se zahradami, ovocem, rostlinami a hospodářskými zvířaty. Jeho podobizny měly také odrazovat zloděje. Soška s výrazným penisem tedy nemusela být ve starověku erotickou dekorací. Mohla fungovat jako symbol ochrany majetku a přání bohaté úrody.

Priapos / Foto: Profimedia
Ochrannou funkci měly také takzvané hermovky. Šlo o kamenné pilíře s hlavou boha, nejčastěji Herma, na jejichž přední straně byla vyobrazena mužská genitálie. Stávaly u vchodů do domů, na cestách a na hranicích pozemků. Že se tyto symboly braly vážně, ukazuje událost z roku 415 před naším letopočtem. Když někdo v Athénách během jediné noci poškodil velké množství hermovek, vyvolalo to náboženské i politické pobouření. Událost byla vnímána jako neblahé znamení před připravovanou vojenskou výpravou na Sicílii.

Hermovky / Foto: I, QuartierLatin1968, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons / Zde, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Penis s modrým okem? I to má své vysvětlení
V obchodech se suvenýry můžete dodnes vidět přívěsky, na kterých je penis doplněn modrým okem. Kombinace, která se může zdát poněkud absurdní, ve skutečnosti propojuje dva ochranné symboly. Takzvané modré oko, v Řecku známé jako mati, je tradičním amuletem proti uhranutí a závistivým pohledům. Podobnou schopnost odvracet zlo lidé ve starověku přisuzovali také falickým vyobrazením. Věřili, že mohou člověka ochránit před nepříznivými silami.
Podle newyorského Metropolitního muzea umění tuto symboliku dobře dokládá například římský bronzový falický amulet z 1. století našeho letopočtu, jehož jednotlivé motivy měly chránit před uhranutím. Podobné ochranné představy přitom existovaly již v řeckém prostředí.

Bronzový falický amulet / Foto: Metropolitní muzeum umění v New Yorku
Dnešní kombinace dřevěného penisu a modrého oka tak nemusí být jen náhodným výmyslem výrobců suvenýrů. Propojuje motivy, které se v řecké kulturní tradici pojí s ochranou a štěstím. To ovšem neznamená, že každý současný turistický přívěsek vzniká jako skutečný ochranný talisman. Jde především o vtipný výrobek, který si lidé přivezou z dovolené.

Foto: Marta Kratochvílová
Na Rhodosu vyráběli penisy už před 2500 lety a ukládali do nich vonné oleje
Jedna z nejzajímavějších historických souvislostí spojených s falusy se týká Rhodosu. V Metropolitním muzeu umění v New Yorku se nachází starověká keramická nádoba ve tvaru falusu, která vznikla přibližně mezi lety 550 a 500 před naším letopočtem. Podle muzea pochází z východořecké dílny, pravděpodobně právě z Rhodosu. Podobné nádoby sloužily k uchovávání vonných olejů, které mohly mít erotické nebo léčebné využití. Muzeum zároveň upozorňuje, že tento typ keramiky odráží hravost, jež se v řeckém umění opakovaně objevovala.
Pokud tedy dnes na Rhodosu narazíte na barevný penis v podobě otvíráku na lahve, můžete si vzpomenout, že místní řemeslníci vyráběli předměty podobného tvaru už před dvěma a půl tisíci lety, avšak za jiným účelem.

Terakotová váza ve tvaru falusu / Foto: Metropolitní muzeum umění v New Yorku
Ve městě Tyrnavos mají penisy dokonce vlastní slavnost
A kdo si myslí, že falická symbolika zůstala pouze na stránkách učebnic dějepisu, měl by někdy navštívit město Tyrnavos v řecké Thessálii. Každoročně se zde na Čisté pondělí, které zahajuje pravoslavné postní období, koná slavnost Bourani. Její součástí jsou provokativní žerty, písně, tance a především nepřehlédnutelné falické symboly.
Penisy se vyrábějí ze dřeva či hlíny, pečou se z těsta a objevují se dokonce v podobě lízátek. Zkrátka to vypadá dost podobně jako na slavném japonském festivale penisů, o kterém jste někdy možná už četli. Slavnost v Tyrnavosu souvisí s příchodem jara, obnovou přírody a plodností. Její tradice bývá spojována se starověkými dionýskými rituály, ačkoli přesný historický původ dnešní podoby slavnosti není jednoznačně doložen.
Od posvátného symbolu k otvíráku na pivo
Jak se tedy ze symbolu plodnosti, ochrany a životní síly stal jeden z nejbizarnějších suvenýrů současného Řecka? Dnešní turistický průmysl využívá motiv, který má v řecké historii skutečně hluboké kořeny. Zároveň ale reaguje na jednoduchou poptávku. Turisté zkrátka rádi kupují předměty, které jsou nápadné, vtipné a dokážou pobavit přátele doma. Barevný penis s otvírákem tak není přímým pokračováním starověkého náboženského rituálu. Je spíše moderním turistickým zbožím, v němž se historická symbolika potkává s komerčním humorem. Nelze ani automaticky předpokládat, že každý takový výrobek vznikl v Řecku nebo jde o tradiční ruční práci. Vězte, že většina z nich bude vyrobena někde v Číně.
Až příště při dovolené mezi magnetkami, olivovými oleji a řeckou keramikou narazíte na celou kolekci nejrůzněji barevných dřevěných penisů, možná už se na ně budete dívat trochu jinak. To, co dnes slouží především jako suvenýr pro pobavení, mělo totiž kdysi chránit domy před zlem, zajistit bohatou úrodu a přinášet štěstí. A pokud si jeden takový otvírák přivezete domů, budete mít kromě praktického pomocníka také co vyprávět při příštím otevírání lahve. Ale že by vám přinesl tenhle suvenýr štěstí, na to bych moc nespoléhala.

Foto: Marta Kratochvílová
Zdroje: Press trip s CK Blue Style, J. Paul Getty Museum, Leonhard Schmitz: Dionysia – Dictionary of Greek and Roman Antiquities (1875), LacusCurtius, University of Chicago, Metropolitním muzeu umění v New Yorku, Visit Thesally, Carnival Tirnavos, Josephine Crawley Quinn: Herms, Kouroi and the Political Anatomy of Athens, Greece & Rome, Cambridge University Press (2007), L. Rempelakos, C. Tsiamis, E. Poulakou-Rebelakou: Penile Representations in Ancient Greek Art, Archivos Españoles de Urología (2013), PubMed, Maria G. Spathi, Maria Chidiroglou, Jenny Wallensten (eds.): Apotropaia and Phylakteria: Confronting Evil in Ancient Greece, Archaeopress Publishing (2024), George Kavvadias: An “Unconventional” Judgement of Paris, National Archaeological Museum, Athény (2018)
Související články