4 min

Proč doby ledové přicházely a odcházely – a proč už se to možná nikdy nestane

Sdílet

Dennívýzva

Doby ledové si většinou představujeme jako chaotické katastrofy minulosti. Ve skutečnosti ale přicházely a odcházely podle přesného rytmu, který neměl nic společného s počasím ani lidskými dějinami. Teprve když se na něj podíváme blíž, začne být jasné, proč dnes vyvolává tolik otázek.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Když si představíme dobu ledovou, většině lidí naskočí mamuti, led po kolena a krajina, kde přežijí jen ti nejodolnější. Jenže skutečnost je mnohem méně filmová a o to fascinující víc.

Doby ledové nejsou náhodné katastrofy ani výkyvy počasí. Jsou výsledkem pomalých, přesně popsatelných pohybů Země, které se opakují po desítkách tisíc let. A právě tyto pohyby dal do souvislostí muž, jehož jméno dnes zní překvapivě nenápadně.

Když klima řídí geometrie

Na začátku 20. století přišel s převratnou myšlenkou Milutin Milanković. Tvrdil, že klíčem k pochopení dob ledových nejsou sopky, oceány ani Slunce samotné, ale to, jak se Země pohybuje v prostoru. Jinými slovy: klima neurčuje jen atmosféra, ale i kosmická mechanika.

Milankovič popsal tři dlouhodobé cykly, které dohromady rozhodují o tom, kolik sluneční energie dopadá na jednotlivé části planety – zejména na severní polokouli, kde se historicky rodily a mizely obří ledovce.

1) Excentricita: Jak „oválná“ je dráha Země

Země neobíhá Slunce po dokonalé kružnici. Její dráha se v cyklu zhruba 100 000 let mírně protahuje a zase zkulacuje. Samo o sobě to klimatický kolaps nespustí, ale zesiluje účinky dalších dvou cyklů. Je to jako zesilovač, který rozhoduje o tom, zda drobná změna vyústí v zásadní ochlazení.

2) Obliquita: Náklon osy a síla léta

Zemská osa se nenaklání pořád stejně. V cyklu 41 000 let kolísá přibližně mezi 22,1° a 24,5°.
A tady se láme chleba:
větší náklon → výraznější léta → sníh a led se lépe rozpouštějí
menší náklon → chladnější léta → sníh se nestihne roztát → ledovce rostou

Doba ledová nezačíná krutou zimou. Začíná slabým létem.

3) Precese: Země jako káča

Třetí cyklus připomíná pomalé kývání káči. V intervalu 19–23 tisíc let se mění, kdy během roku je Země Slunci nejblíž.
Výsledek? Léto na severní polokouli může připadnout buď na období silnějšího, nebo slabšího slunečního záření. A právě severní polokoule je pro vznik dob ledových klíčová – má víc pevniny, kde se led může hromadit.

Rok, kdy slunce přestalo svítit a svět se začal rozpadat. V tomto období byste rozhodně žít nechtěli

Jak tyto cykly skutečně vytvářely doby ledové

Když se tyto tři pohyby sejdou ve „správné“ kombinaci, planeta vstoupí do ochlazování. Ne ze dne na den, ale po tisíce let. Sníh zůstává ležet o něco déle, ledovce se rozšiřují, odrážejí víc slunečního světla a chlad se sám zesiluje. Tak vznikaly glaciály – dlouhá období chladu, přerušovaná kratšími teplými fázemi.

Právě v jedné z těchto teplých přestávek žijeme dnes. A podle samotných Milankovičových cyklů bychom se v budoucnu měli znovu přiblížit ochlazování. Jenže tady se příběh láme.

Proč další doba ledová možná nikdy nepřijde

V posledních dvou stech letech se do rovnice vložil nový faktor – člověk. Současná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je vyšší než kdykoli za posledních stovky tisíc let. To znamená, že i kdyby kosmické cykly začaly Zemi pomalu tlačit k ochlazování, skleníkové plyny tento signál přebíjejí.

Podle většiny klimatických modelů:

další doba ledová je odložená minimálně o desítky tisíc let
a při dlouhodobě vysokých emisích se nemusí dostavit vůbec

Ne proto, že by Milankovičovy cykly přestaly existovat. Ale proto, že jsme jejich efekt přepsali silnějším vlivem.

Co z toho plyne (a proč je to znepokojivé i uklidňující zároveň)

Tenhle příběh není o tom, že „se nemusíme bát“. Je o tom, že Země má hluboké rytmy, které fungovaly miliony let – a my jsme se stali proměnnou, se kterou nepočítaly.

Manny, Sid ani Diego by dnes na ledové pláně možná nikdy nevyrazili. Ne proto, že by planeta zapomněla, jak se ochladit, ale proto, že jsme jí změnili vstupní podmínky.

A právě to dělá Milankovičovy cykly tak důležité: připomínají nám, že klima není chaotické. Je čitelné. A když se vymkne, není to náhoda.

Kdo byl Milutin Milanković

Milutin Milanković (1879–1958) byl srbský matematik, astronom a klimatolog, který většinu svého života strávil výpočty, jež tehdy působily téměř absurdně odtažitě od reality. V době, kdy se klima vysvětlovalo hlavně geologií a počasím, se Milanković soustředil na něco zdánlivě suchého: přesnou geometrii pohybu Země kolem Slunce.

Jeho práce vznikala často v izolaci a bez okamžitého uznání. Výpočty publikoval už ve 20. a 30. letech 20. století, ale potvrzení přišlo až o desítky let později – s rozvojem paleoklimatologie a analýz ledových jader. Teprve tehdy se ukázalo, že rytmy dob ledových skutečně odpovídají cyklům, které Milanković předpověděl téměř „od stolu“.

Dnes patří Milankovičovy cykly k základním pilířům klimatické vědy. Ne proto, že by vysvětlovaly vše, ale proto, že ukazují, že klima Země má hlubokou paměť a dlouhý rytmus, který nelze pochopit v měřítku lidského života ani jedné generace.

DALŠÍ ČLÁNKY NA TÉMA PLANETA ZEMĚ

Co by se stalo, kdyby se Země začala otáčet opačně? Věda zná odpověď – a není ani trochu uklidňující

Maledivy pomalu mizí. Ne proto, že by se potopily, ale protože se na nich přestává dát žít

Nejčistší obloha na Zemi: místa, kde noc nezapomněla být nocí

Neviditelné mořské vlny, které vznikají bez větru: proč se jich bojí i oceánografové

Zdroje: Britannica: Milutin Milankovitch [téma], Smithsonian Magazine: This World War I Prisoner of War Solved the Mystery of the Ice Ages [článek], ReserachGate: Milutin Milankovic (1879-1958) and his Contribution to the European Astronomy [článek], Harvard Univesitu: Life, scientific and professional activity of Milutin Milanković [článek]

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Proč doby ledové přicházely a odcházely – a proč už se to možná nikdy nestane

Prezident zareagoval na žádost Babiše, aby mlčel. Pavlova odpověď se mu nebude vůbec líbit

Laďka Něrgešová má za sebou vzácné okamžiky s dcerou. Pro nemocnou mámu jsou tyto milníky největší výhrou

„Kanibal“ Pogačar to někdy přehání, tvrdí Tesař. Řeči o dopingu? Všichni se modlíme

Jediný komentář pod fotkou Krainové jí obrátil život naruby. Učitelka popsala, co následovalo

Tři vyprodané Edeny a pak ticho. Farna přiznala, že po koncertech nebyla schopná fungovat jako manželka ani jako matka