Pole u Chýště vydalo poklad s denáry, jaké numismatika neznala. Na jednom je možná první psané české slovo

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Stříbrné mince z posledních let vlády Boleslava II. ukazují, jak raný přemyslovský stát rozšiřoval ražbu a s kým udržoval styky. Článek srovnává chýšťský nález s mnohem početnějším pokladem z Moravy a popisuje, co zákon ukládá každému, kdo v hlíně narazí na starou minci.

Pole u Chýště vydalo poklad s denáry, jaké numismatika neznala. Na jednom je možná první psané české slovo

Zdroj: Foto: This file was donated to Wikimedia Commons as part of a project by the Metropolitan Museum of Art. See the Image and Data Resources Open Access Policy - licence CC0

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 24.10.2026 19:18

V roce 2015 prošel detektorář zoraným polem u Chýště na Pardubicku. Do Východočeského muzea pak odnesl asi sedm set drobných stříbrných mincí. Archeologové se na místo vrátili o rok později a v ornici, kterou orba léta roznášela po okolí, našli další stovky kusů. Celkem nález čítá 1 669 mincí a jejich zlomků. Znalci ocenili odevzdanou část na 23,5 milionu korun. Pardubický kraj vyplatil nálezci mimořádnou odměnu dva miliony, což je zhruba 8,5 procenta z této částky.

Vyšehradský denár, na kterém numismatik přečetl slovo „Bože“

Numismatik Jiří Lukas soubor podrobně zpracoval a datuje mince do let 991 až 999. Jde tedy o sklonek vlády Boleslava II., který zemřel právě v posledním roce tohoto rozmezí. Podle Východočeského muzea pocházejí denáry ze dvou dílen, z pražské a z vyšehradské mincovny. Recenze Lukasovy monografie v Archeologických rozhledech uvádí, že vyšehradská mincovna vznikla nejpozději na přelomu 80. a 90. let 10. století. Pražská dílna tehdy přestala stačit, protože objem raženého kovu skokově narostl. Poklad tak zachycuje stát, který krátce předtím zdvojnásobil počet svých mincoven.

Typologicky se podařilo zařadit zhruba 80 procent mincí, zbylou pětinu ne. Už v zařazené části se našly ražby, které byly dosud známé z jediného exempláře, a řada variant, které numismatika vůbec neevidovala. Díky nim lze sledovat, jak se podoba českých denárů měnila rok od roku během poslední dekády 10. století.

Nejvíc pozornosti přitahuje vyšehradský denár typu ruka-kaplice. Lukas na něm čte slovo „Bože“ a předkládá ho jako vůbec první zaznamenané české slovo v psané podobě.

Pět bavorských mincí prozrazuje, kudy vedly obchodní kontakty

Domácí ražby v pokladu jasně převažují. Z ciziny pochází jen pět mincí bavorských vévodů, tedy zhruba tři promile celého souboru. Přesto jsou jednou z mála hmatatelných stop, podle kterých lze určit směr hospodářských styků přemyslovských Čech.

Víc prozrazují obrazy na samotných denárech. Jejich motivy svědčí o silných vazbách českých elit na Římskou říši. Odtud Přemyslovci přebírali vzory, symboly i představu o tom, jak má vypadat panovnická mince. Recenze Lukasovy práce připomíná, že denáry tehdy končily hlavně v rukou nejvyšších vrstev a fungovaly jako nástroj prestiže, odměny a politické loajality.

Kdo poklad ukryl a proč se pro něj už nevrátil, muzeum neví. Místo leželo nedaleko významné obchodní stezky 10. století a takové množství stříbra se se skromnými úsporami venkovana nerýmuje. Když se denáry soustřeďovaly u elit, majitel nejspíš patřil k okruhu lidí napojených na knížecí dvůr nebo k obchodníkům. Jeho jméno žádný pramen neuvádí.

Kolik mincí ukrýval největší moravský poklad ze 17. století

Titul největšího pokladu se dá měřit počtem mincí, penězi nebo vědeckým přínosem a každé měřítko dává jiný výsledek. Podle počtu vede Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, kde nálezce v červenci 2020 narazil na mince v trati Za skálami. Následný archeologický výzkum odtud vyzvedl 12 zlatých a 7 088 stříbrných mincí. Dohromady je to víc než čtyřikrát tolik co u Chýště. Regionální muzeum v Litomyšli tento soubor označuje za největší známý mincovní poklad ze 17. století na historickém území Moravy.

Majitel do něj přidával peníze po desítky let. Začal ve druhé polovině 20. let 17. století a nejmladší ražba pochází z roku 1671. Mince přišly z rakouských zemí, Saska, Benátek, Milána, Sedmihradska i ze švýcarského Sankt Gallenu, takže soubor ukazuje oběh peněz napříč Evropou. Hodnotu v korunách muzeum veřejně neuvádí, takže finanční srovnání s Chýští udělat nelze.

Téhož roku odkryli archeologové u Sepekova na Písecku přes 800 brakteátů, tedy tenkých, jednostranně ražených stříbrných mincí ze 13. století, které se připisují Přemyslu Otakaru II. Až na dva kusy patří všechny k jedinému typu a orba je rozvlekla po velké ploše podobně jako denáry u Chýště. Táborský poklad tvoří téměř čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období. Byly ukryté ve džbánech pod podlahou domu městského písaře ve Svatošově ulici a část z nich vystavuje Husitské muzeum v Bechyňské bráně a na Kotnově. Pro poznání nejstarších českých dějin má přesto největší váhu Chýšť, protože mincí ze 17. století se v Evropě dochovaly miliony a denárů z doby Boleslava II. jen hrstka.

Do druhého dne: jak postupovat, když v hlíně najdete minci

Chýšťský poklad patří Pardubickému kraji a od roku 2020 je kulturní památkou. Ochrana se vztahuje na všechny denáry i na fragment keramické nádoby, ve které byly uložené. Vystavený je na pardubickém zámku jako jádro stálé numismatické expozice Východočeského muzea „Peníze si do hrobu nevezmeš“. Mince leží v trezorové místnosti, do které se může podívat každý návštěvník.

Kdo na podobný nález narazí, musí podle zákona o státní památkové péči nejpozději druhý den informovat Archeologický ústav, nejbližší muzeum nebo obecní úřad. Předměty i místo pak mají zůstat beze změny až do prohlídky, nejméně pět pracovních dnů od oznámení. Národní památkový ústav upozorňuje, že nejcennější informaci nese nálezový kontext.

Movité archeologické nálezy zpravidla připadají kraji. Náhodný nálezce může požádat o odměnu. U drahých kovů může dosáhnout nejvýš ceny materiálu, v ostatních případech nejvýš 10 procent kulturněhistorické hodnoty. Hledání s detektorem úřady obvykle za náhodný nález nepovažují.

Reklama

Další články z Centrum Extra: Věda

Nejdelší pěší trasa Česka vás nechá vystoupat tři a půl Everestu. Severní stezka Via Czechia měří přes tisíc kilometrů

Až devět z deseti jadranských delfínů se krmí za trawlery. Závislost na sítích už přebírají i mláďata

Na začátku devadesátých let se delfíni za rybářskými loděmi v severním Jadranu ukazovali jen občas....

Jedna kosatka drží měsíčníka, druhá do něj vrazí. Z ryby dorůstající přes tři metry zbydou kousky pro mláďata

Kosatky z Kalifornského zálivu porcují úlovek nárazem a jejich postup teď popsala vědecká studie. Dvě...

Náplast na prstu vám odstává kvůli tvaru, lepidlo za to nemůže. Dva střihy nůžkami ji udrží i na kloubu

Rovný proužek omotaný kolem prstu a pořádně utažený se po chvíli zvedne, u špičky propouští vodu a pod...

Révokaz zdecimoval vinice od Bordeaux po Krym, korčulský grk přežil. Zachránil ho písek, který škůdce nemá rád

Grk roste téměř výhradně v jediné obci na východním cípu Korčuly a jeho květ se sám špatně opyluje. Proč...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Centrum Extra: Věda

Objevy, výzkumy a překvapivé poznatky ze světa vědy. Vesmír, příroda, technologie, lidské tělo i historie poznání podané srozumitelně a v souvislostech.

Pole u Chýště vydalo poklad s denáry, jaké numismatika neznala. Na jednom je možná první psané české slovo

Hrdina z Krakova se probral po těžké operaci. Jeho první slova všechny dojala

Školačka se pokusila zavraždit své příbuzné, chtěla je upálit v domě

„Škoda = šrot“? Výsledky 9,5 milionu technických kontrol: dva modely Škody patří k nejlepším autům, jeden k propadákům

Po výprasku od Češky skončila u psychologa. Teď má Sabalenková obavy z kouzel Muchové

8 věcí, kterým jsme věřily, protože je opakoval celý internet. Věda je mezitím dávno opravila