1 min

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Na zimním nebi vysoko nad polárními krajinami se objevují oblaka, která popírají všechny zákony barvy i světla.

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Perleťové oblaky, tenké vrstvy ledu schované vysoko ve stratosféře, se rozzáří i dlouho po západu slunce – jako by nebe samo hořelo duhou. Jejich krása ale není nevinná. Tyto křehké oblaky totiž urychlují rozpad ozonu, a tak v sobě spojují nejčistší podívanou i nejchladnější varování planety.

Jak se oblaky rodí

Na rozdíl od běžných mraků vznikají perleťové oblaky ve stratosféře, tedy ve výšce 15–25 kilometrů nad zemí. Tvoří se při extrémně nízkých teplotách kolem –80 °C, které se vyskytují v zimním období v polárních oblastech. Kapičky kyseliny sírové a vody vznášející se ve vzduchu pak rozptylují sluneční světlo tak, že vytvářejí duhové perleťové odstíny.

Hra světla po západu slunce

Perleťové oblaky jsou nejkrásnější krátce po západu nebo těsně před východem slunce. V tu chvíli je zemský povrch ponořený do tmy, ale vysoko položené oblaky jsou ještě osvětlené slunečními paprsky. Proto září na tmavé obloze tak intenzivně a jejich barvy působí téměř nadpřirozeně.

Krása i hrozba

Ačkoli jsou perleťové oblaky fascinující, vědci zjistili, že právě na jejich povrchu dochází k chemickým reakcím, které urychlují rozklad ozonu. Jejich výskyt tak není jen estetickým úkazem, ale i připomínkou křehkosti atmosféry, která nás chrání před ultrafialovým zářením.

Vzácný dar polární oblohy

Vidět perleťové oblaky na vlastní oči je vzácný zážitek. Nejčastěji se objevují v zimních měsících nad Skandinávií, Kanadou či Antarktidou. Ti, kdo měli to štěstí je spatřit, popisují pocit, jako by obloha byla posetá perleťovými stuhami nebo zářícími křídly andělů.

Zdroje: Wikipedia, National Geographic, MetOffice, Foto: Shutterstock

Reklama

Další články z Kód Enigma

Sto let nikdo nevěděl, proč mají kočky tuk v ledvinách. Odpověď možná souvisí s tím, jak po sobě nechávají své „jméno“

Denisovany jsme znali jen díky jejich DNA a několika zubům. Čínská jeskyně poprvé ukazuje, jak skutečně žili

Denisované už pomalu přestávají být lidmi, které známe hlavně z molekul. Jeskyně Bianfu nedávno vydala...

AI se po aktualizaci začala chovat jinak. Někteří lidé reagovali podobně, jako kdyby ztratili vztah

Technologická firma změní model a z jejího pohledu je to aktualizace softwaru. Pro některé uživatele ale...

Zpívající lemur používá stejný trik jako operní sopranistka. Nikdo ho přitom zpívat neučil

Když operní sopranistka míří k vysokému tónu, upraví tvar úst tak, aby její hlas lépe rezonoval a nesl se...

Proč někde volíte člověka a jinde celý seznam: Jak politické strany změnily samotný význam voleb

Volby kdysi nemusely znamenat souboj stran a jejich kandidátek. Politické skupiny vznikaly postupně a ještě...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

„Roboti útočí jako první.“ Ukrajinci zaskočili Rusy naprosto unikátní operací

Předpověď počasí: velký víkendový zvrat. Podívejte se na mapu, jak bude u vás

V českých barvách až do světové TOP 5 . Ukrajinka Diana dokazuje, že krása nemá věk a sny se plní

Pavel to s Rusy odhadl správně. Prezident tepal Moskvu, Macinka vydržel až do konce

Sto let nikdo nevěděl, proč mají kočky tuk v ledvinách. Odpověď možná souvisí s tím, jak po sobě nechávají své „jméno“