3 min

Peníze možná nerostou na stromech, ale zlato ano. Vědci našli mikročástice zlata v jehličí

Sdílet

Zní to jako pohádka – stromy, které v sobě skrývají zlato. Jenže tentokrát nejde o legendu alchymistů, ale o výsledek seriózního výzkumu.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Vědci z Univerzity v Oulu a Geologického ústavu Finska objevili v severofinském Laponsku zlaté nanočástice uvnitř jehličí smrku ztepilého. A co je ještě překvapivější – tyto drobné zlaté krystalky zřejmě vytvářejí bakterie, které v jehlicích žijí.

Strom, který „těží“ zlato

V boreálním lese v severním Finsku vědci odebrali 138 vzorků jehličí z 23 stromů rostoucích nad známým ložiskem zlata v oblasti dolu Kittilä. Pomocí elektronového mikroskopu a chemické analýzy zjistili, že v některých jehlicích se skutečně nacházejí nanočástice ryzího zlata – drobné, ale jasně rozpoznatelné.

Vědci zároveň sekvenovali DNA bakterií, které v jehlicích žijí, a objevili zajímavou souvislost: tam, kde se vyskytovalo zlato, rostlo i množství specifických druhů bakterií, například Cutibacterium či Corynebacterium.

„Naše výsledky naznačují, že mikrobi žijící v rostlinách mohou ovlivňovat, jak se zlato v přírodě hromadí,“ vysvětluje dr. Kaisa Lehosmaa z Univerzity v Oulu.

Jak se zlato dostane do jehličí

Zlato v zemi se může vyskytovat ve vodou rozpustné formě – jako ionty rozpuštěné v podzemní vodě. Stromy spolu s vodou vstřebávají i tyto stopy kovů. Uvnitř rostlin pak dochází k dalším chemickým reakcím.

A právě tady přichází na scénu bakterie. Žijí ve speciálních biofilmech – tenkých, lepkavých vrstvách na povrchu buněk, které jim umožňují měnit lokální chemii. V tomto mikroprostředí se může rozpustné zlato přeměnit zpět na pevné částečky, které se usadí přímo v tkáních stromu.

Mikroskopické zlaté důlky v korunách stromů

Zajímavé je, že ne všechny stromy obsahovaly zlato. Podle vědců to souvisí s tím, že jednotlivé stromy čerpají vodu z různých vrstev půdy a mají odlišné mikrobiomy – tedy soubory bakterií a hub, které v nich žijí.

V jehličí, kde se zlato našlo, bývala menší rozmanitost bakterií, ale zato výrazná přítomnost několika druhů, které zřejmě „umí“ se zlatem pracovat. Na snímcích z mikroskopu bylo často vidět, že zlaté tečky leží těsně u kolonií bakterií obalených biofilmem – jakoby právě tam vznikaly.

Co z toho plyne: zlatá stopa pro ekologickou těžbu

Vědci zdůrazňují, že tento objev může mít praktický dopad na hledání ložisek zlata. Už dnes geologové analyzují rostliny, aby zjistili, jaké minerály se nacházejí v půdě pod nimi – tzv. biogeochemický průzkum.

Nový výzkum ale přidává další rozměr: nejen samotné prvky v rostlinách, ale i typy bakterií uvnitř nich mohou prozradit, co se děje hluboko pod zemí.

„Pokud dokážeme určit, které bakterie souvisejí s výskytem zlata, můžeme výrazně zpřesnit průzkum a omezit počet zbytečných vrtů,“ říká prof. Maarit Middleton z Geologického ústavu Finska. To znamená méně ekologických zásahů a nižší náklady – zlatý poklad, který najdete pomocí DNA, nikoliv dynamitu.

Zlaté bakterie jako pomocníci i čističi

Stejné biologické procesy by se daly využít i opačně – k odstraňování kovů z vody a půdy. Pokud bakterie dokážou z rozpuštěných kovů tvořit pevné částečky, mohly by se stát klíčovými hráči v biologickém čištění vod v okolí dolů nebo průmyslových oblastí.

„Podobné procesy sledujeme i u mechů v potocích zasažených těžbou,“ dodává dr. Lehosmaa. „Mikroorganismy mohou pomáhat zachytávat a srážet kovy, čímž přírodní cestou čistí vodu.“

Živé důlní sondy

Rostliny nejsou izolované organismy. Vědci je dnes vnímají jako „holobionty“ – složité systémy, kde rostlina a její mikrobi tvoří nerozlučnou jednotku. Právě tyto neviditelné bakteriální společenství mohou rozhodovat o tom, jak rostlina hospodaří s minerály a jak reaguje na chemické složení prostředí.

Laplandské smrky tak fungují jako živé detektory zlata – nenápadné, ale nesmírně přesné. Stačí vzorek jehličí a trocha genetické analýzy, a vědci mohou zjistit, zda se pod povrchem skrývá zlatá žíla.

Zlatý les budoucnosti?

Ještě před několika lety by myšlenka „zlatých stromů“ zněla jako báje z alchymistické knihy. Dnes se stává reálnou vizí budoucí, ekologické těžby, která nevyžaduje dynamit, ale mikroby a lesní vzorky.

Zlato v jehličí tak není jen kuriozita – je to okno do vztahu mezi geologií a biologií, mezi živým a neživým světem. A také připomínka, že i obyčejný strom může být poklad, když se na něj díváme pod správným úhlem – mikroskopem.

Zdroje: Environmental Microbiome – Microbial mediation of gold nanoparticles in Norway spruce needles, 2025, University of Oulu – Faculty of Science, Geological Survey of Finland (GTK), Earth.com – Money might not grow on trees, but gold sure does, Nature Geoscience – Biogeochemical exploration and microbial mineralization, Foto: Pexels

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora