Analýza washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS), kterou zpracovali Mark F. Cancian a Chris H. Park, ukazuje, že operace Epic Fury, tedy vojenský střet USA s Íránem probíhající od konce února 2026, vážně nahlodala americké zásoby protiraketové obrany. Podle otevřených zdrojů kleslo množství interceptorů Patriot z předválečných přibližně 2 330 kusů na 759 až 827 kusů, tedy o zhruba 65 procent. Zásoby systému THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) se snížily z přibližně 452 raket na 234 až 278 kusů. Tři osoby obeznámené s interními odhady Pentagonu podle CNN potvrdily, že se čísla CSIS blíží skutečným vojenským datům.
VIDEO
Napětí mezi Íránem a Izraelem, doprovázené americkými údery, vygradovalo v únoru 2026 v otevřený konflikt. Írán reagoval salvami balistických raket, řízených střel a dronů nejen proti Izraeli, ale i proti americkým základnám a spojencům v Zálivu – Kataru, Spojeným arabským emirátům, Saúdské Arábii, Kuvajtu a Bahrajnu. Obranu proti těmto útokům zajišťovaly především baterie Patriot (starší varianty PAC-2 a modernější PAC-3 MSE) a THAAD, doplněné částečně o námořní systémy Standard Missile, jejichž nasazení však závisí na poloze plavidel v oblasti.
Příměří dosažené na počátku dubna 2026 se ukázalo jako křehké a bojová činnost se následně obnovila, byť s nižší intenzitou íránských útoků než v úvodní fázi konfliktu. I tak spotřeba interceptorů dále rostla.
Válka s Íránem: Zásoby nebyly připraveny pro intenzivní konflikt Patriot je víceúčelový systém schopný zasahovat letadla, řízené střely i část balistických hrozeb, zatímco THAAD je specializovaný na ničení balistických raket v koncové fázi letu ve vysoké nadmořské výšce. Doktrína obrany proti balistickým hrozbám přitom obvykle počítá s vypuštěním dvou až tří interceptorů na jeden cíl, aby se maximalizovala pravděpodobnost zásahu. To ale znamená, že i zdánlivě rozsáhlé zásoby se mohou při masivních salvách vyčerpat překvapivě rychle. Klíčovým omezením systému THAAD je i malý počet radarů AN/TPY-2, kterých má americká armáda k dispozici odhadem 13 kusů. Případné poškození, ztráta nebo přesun těchto radarů může omezit počet operačních sektorů bez ohledu na to, kolik interceptorů zbývá.
Podle Cancianovy analýzy tak nižší zásoby nutí velitele k rizikovějšímu rozhodování, místo automatické obrany každého cíle mohou volit méně agresivní taktiku, například vypuštění dvou interceptorů namísto tří, nebo dokonce rezignaci na zásah projektilů mířících na neobydlené části základen. Server NBC News uvedl, že američtí velitelé již tuto taktiku v praxi uplatňují, aby šetřili omezené zásoby.
Výroba nestíhá tempo války Americký obranný průmysl dlouhodobě vyráběl v průměru jen kolem 225 raket Patriot ročně. Současná, částečně navýšená produkce dosahuje odhadem 600 až 650 kusů PAC-3 MSE a přibližně 96 raket THAAD ročně. Čísla, která na doplnění válečných ztrát nestačí. Podle CNN se aktuální tempo dodávek pohybuje kolem 20 nových raket Patriot a 15 střel Tomahawk měsíčně, přičemž pro rok 2026 nejsou plánovány žádné nové dodávky THAAD.
Rámcová dohoda uzavřená s Lockheed Martin v lednu 2026 počítá s roční kapacitou blížící se 2 000 kusům Patriot a 400 kusům THAAD kolem roku 2030, tedy až za několik let. Návrh rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá přibližně 95 miliard dolarů na munici v rámci obranného rozpočtu a dalších 21 miliard dolarů formou válečného dodatku. CSIS nicméně odhaduje, že návrat zásob na předválečnou úroveň si vyžádá minimálně tři roky, přičemž hlubší zásoby potřebné pro potenciální válku s vyspělým protivníkem by trvaly ještě déle.
Podle CSIS mají Spojené státy stále dostatek munice pro pokračování konfliktu s Íránem v jeho současné intenzitě, zejména proto, že tempo íránských útoků po úvodní fázi kleslo a levnější prostředky dokážou řešit část hrozby útoků dronů. Obnovení masivních balistických salv by ale rychle vrátilo spotřebu na válečnou úroveň. Patriot a THAAD přitom nelze nahradit levnějšími řešeními tam, kde hrozí balistické útoky.
Patriot a THAAD: USA nezvládne další konflikt Ještě před operací Epic Fury odborníci hodnotili americké zásoby Patriotu, THAAD, Tomahawků, JASSM, PrSM, SM-3 a SM-6 jako nedostatečné pro vysokointenzivní konflikt s vyspělým protivníkem. Válka s Íránem tento deficit pouze urychlila. Čína disponuje rozsáhlým arzenálem balistických a řízených střel dlouhého doletu i silnou protivzdušnou obranou, což by v případě konfliktu v západním Pacifiku mohlo generovat spotřebu interceptorů výrazně převyšující íránský scénář. Vzdálenosti v Pacifiku navíc znásobují problémy s přepravou a předsunutým rozmístěním zásob a raketa uskladněná mimo „divadlo operací“ nemůže ovlivnit dopad úvodních salv, které často rozhodují o funkčnosti letišť a velitelských sítí.
Ukrajina od začátku ruské agrese obdržela více než 600 interceptorů Patriot, avšak vyčerpané americké zásoby snižují prostor pro další transfery. Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně poukazoval na to, že každý interceptor použitý na Blízkém východě znamená o jeden méně pro Ukrajinu. Podobný tlak pociťují Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které potřebují podporu systémem THAAD, zatímco Švýcarsko a další odběratelé Patriotu čelí možným zpožděním dodávek . Přibližně polovina roční produkce Patriotu totiž historicky směřuje k zahraničním odběratelům, takže upřednostnění jednoho z nich nevyhnutelně prodlužuje čekací doby jinde.
Zdroj: CSIS , Stars and Stripes , CNN Autor/Licence fotografie: Patriot, RTX