Orlík se po modernizaci za osm miliard korun promění v jednu z největších vodních baterií v Česku. Přečerpávací část bude schopna uložit až 750 MWh energie, tedy přibližně pětinu kapacity přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která dokáže akumulovat kolem 3700 MWh a poloviční v porovnání s hydroelektrárnou Hatta v dubajské poušti, která má akumulační kapacitu 1500 MWh. Díky přestavbě dvou ze čtyř soustrojí bude Orlík od roku 2033 schopen v době přebytku elektřiny čerpat vodu z níže položeného Kamýku a později ji využít k výrobě elektřiny.
Přípravy největšího projektu české hydroenergetiky za posledních 30 let už probíhají. V hydraulické laboratoři společnosti Litostroj Engineering v Blansku nyní odborníci testují třináctkrát zmenšený model reverzní Francisovy turbíny. Skutečné soustrojí bude mít turbínu o průměru pět metrů, zatímco testovací model měří 421 milimetrů.
Během dvouměsíčních zkoušek odborníci postupně simulují různé provozní situace a provádějí až 3000 měření. Sledují především hydraulické vlastnosti, účinnost a provozní stabilitu. Výsledky následně poslouží k optimalizaci skutečné turbíny. Litostroj Engineering se přitom podílel také na projektech přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice.
„Orlík je klíčovým článkem energetické části Vltavské kaskády a jeho proměna je vrcholem modernizačních aktivit na vodních elektrárnách ČEZ uskutečněných v posledních dvacet letech. Přestavba dvou ze čtyř soustrojí na přečerpávací provoz je unikátní zkouškou a nemůžeme podcenit žádný detail. Věřím, že díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových specialistů ČEZ i dodavatelů, se nám podaří připravit Orlík na provoz v moderní české energetice 21. století. Z pohledu provozu je důležitá postupná přestavba, při níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl Róbert Heczko, ředitel vodních elektráren ČEZ.
Po modernizaci zůstane celkový výkon elektrárny 364 MW. Dvě klasické turbíny budou mít výkon 95 MW každá, další dvě reverzní turbíny po 87 MW. V době přebytku elektřiny v síti budou čerpat vodu z níže položené nádrže Kamýk zpět do Orlíku. Takto lze jednorázově uložit až 750 MWh energie, což odpovídá přibližně denní spotřebě 80 tisíc českých domácností.
Při zvýšené poptávce po elektřině pak Orlík vodu znovu využije k výrobě energie. Modernizace zároveň prodlouží život elektrárny, která funguje už více než 60 let, a zvýší její význam pro stabilitu české energetické soustavy.
René Pajurek
zdroj: ČEZ
Víte, že…
- Orlík jako největší klasická vodní elektrárna v ČR má výkon 364 MW, který může dodat energetické soustavě už za 128 vteřin od povelu energetického dispečinku?
- Orlík dodá každý rok do sítě elektřinu pro desítky tisíc domácností?
- výkon tří současných velkých přečerpávacích vodních elektráren řídí dispečink ČEZ z Prahy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS?
- rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má výšku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
- hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
- na Orlíku proteče až 150 m3 vody za vteřinu? Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru 5 metrů a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru.
- každý ze čtyř přivaděčů elektrárny Orlík má průměr 6,25 metru, což je o 1,25 metru více než tunely pražského metra?
- připravovaná přestavba fungující elektrárny, hlavně pak samotná výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy, budou světovými unikáty?