Operace If Day: Když nacisté „obsadili“ kanadský Winnipeg

Sdílet

Operace If Day, v překladu „Kdyby nastal ten den“, byla jednou z nejzajímavějších a nejlépe organizovaných propagandistických akcí druhé světové války. Dne 19. února 1942 proběhla v kanadském Winnipegu a okolních oblastech provincie Manitoba simulovaná nacistická invaze a okupace. Cílem této naturalistické akce bylo přimět kanadské občany k nákupu válečných dluhopisů.

Zdroj: Securitytech

Organizátorem byla skupina Greater Winnipeg Victory Loan, regionální pobočka National War Finance Committee pod vedením prominentního winnipežského podnikatele J. D. Perrina. Akce If Day se stala největším vojenským cvičením v historii Winnipegu a získala pozornost médií po celé Severní Americe.

Kanada ve druhé světové válce a válečné dluhopisy

Kanada vstoupila do druhé světové války v září 1939 jako první ze svazových zemí Commonwealthu. Celkové náklady války pro Kanadu nakonec přesáhly 21,8 miliardy kanadských dolarů, což v přepočtu na dnešní hodnoty odpovídá stovkám miliard dolarů. K financování válečného úsilí vláda vydávala válečné dluhopisy (Victory Bonds), jež byly půjčkami státu od soukromých osob i firem. Druhá série těchto dluhopisů byla zahájena 16. února 1942 a trvala do 9. března 1942. Národní cíl kampaně činil 600 milionů dolarů, přičemž provincie Manitoba měla přispět 45 miliony a z toho samotný Winnipeg 24,5 miliony.

Přestože kampaň probíhala, veřejnost vnímala válku jako vzdálený konflikt, který se jí přímo nedotýká. Prodej dluhopisů potřeboval výrazný impuls. Organizátoři se proto rozhodli přinést válku doslova do ulic Winnipegu.

Válka přijde i k vám domů

Přípravy na If Day trvaly celé měsíce. Organizátoři si od hollywoodského dodavatele pronajali autentické uniformy německých vojáků s helmami, opasky, odznaky i botami. Dobrovolníci z Young Men’s Section of the Winnipeg Board of Trade je oblékli a po celý den hráli roli nacistických vojáků. Reálnou obranu města zajišťovalo přibližně 3 500 kanadských vojáků a záložníků.

Letadla Královského kanadského letectva (RCAF) byla přemalována na německé stroje a již den před akcí, 18. února, přelétávala nad městem. Mosty byly „vyhozeny do vzduchu“ pomocí dynamitu a uhelného prachu. Vše bylo dopředu pečlivě naplánováno: ústupy, přesuny vojsk i padlí obránci. Aby se předešlo panice, informovala místní média veřejnost o plánované akci několik dní předem. Upozornění obdrželi i obyvatelé sousední severní Minnesoty, neboť tamní rozhlasové přijímače mohly zachytit vysílání „nacistů“ z dobytého Winnipegu.

19. února 1942 se Winnipeg změnil na Himmlerstadt

Ráno v 6:00 hodin zahoukaly sirény a město se ponořilo do tmy. Kolem sedmé hodiny dorazily „nacistické“ síly k první obranné linii a po čtyřiceti pěti minutách boje obránci ustoupili. Winnipeg kapituloval v 9:30 dopoledne.

Obsazení bylo zcela realistické. Město bylo přejmenováno na Himmlerstadt po šéfovi SS Heinrichu Himmlerovi. Hlavní ulice Portage Avenue se stala Adolf-Hitler-Strasse. Kanadské dolary nahradily říšské marky v podobě speciálně vyrobených propagandistických bankovek s nápisem „Occupation Reichsmark“. Na rubu bylo vytištěno varování: „Kupujte válečné dluhopisy… a udržte tyto ‚krvavé‘ peníze mimo Kanadu.“

Fiktivní gauleiter plukovník Erich von Neuremburg dal zatknout primátora Winnipegu Johna Queena, premiéra Manitoby Johna Brackena, místopředsedu vlády a řadu dalších prominentních politiků. Ti byli uvězněni v Lower Fort Garry, který sloužil jako nacistické internační středisko. Gestapo zřídilo své velitelství ve městě. Na kostelích se objevily vyhlášky zakazující bohoslužby. Kněží, kteří protestovali, byli zatčeni.

Rozhlasové stanice začaly vysílat Hitlerovy projevy a pochodovou hudbu. Vojáci přepadli knihovnu a vynesli knihy do ulic, kde je symbolicky pálili. Noviny Winnipeg Tribune vydaly speciální „nacistické“ číslo pod názvem Das Winnipeger Lügenblatt, tedy něco jako Winnipegský plátek lhářů, které ukazovalo, jak by vypadal nacistický tisk.

Obyvatelé byli náhodně zastavováni na ulici, prohledáváni a část z nich byla skutečně zatčena. Na veřejných místech byly vyvěšeny vyhlášky diktující pravidla okupace: zákaz vycházení po 21:30, zákaz shromáždění více než osmi osob, povinné ubytování pěti vojáků v každém domě a okamžitý trest smrti za organizování odporu.

Hrůza z nacistů

Přestože akci předem avizovaly noviny, mnoho obyvatel bylo zaskočeno. „Všude byli němečtí vojáci. Byla jsem tak vystrašená,“ vzpomínala Diane Edgelow, která tehdy jako dvanáctiletá šla koupit chléb a narazila na hlídky na mostech. „Nikdo u nás doma noviny nečetl.“

Mediální pokrytí akce bylo mimořádně rozsáhlé. Reportéři z velkých kanadských i amerických novin a filmové zpravodajské společnosti posílali zprávy z celé akce. Někteří čtenáři a diváci zpočátku věřili, že se jedná o skutečnou invazi. Fotografická a filmová dokumentace akce se dochovala dodnes. Britská společnost Pathé natočila zpravodajský filmový záznam.

Rekordní výtěžek válečných dluhopisů

Operace If Day splnila svůj účel zcela s přehledem. Jen v samotném Winnipegu se v den akce vybralo přes 3,2 milionu kanadských dolarů. Do 24. února Winnipeg překonal svůj cíl 24 milionů dolarů. V celé provincii Manitoba bylo nakonec vybráno přes 60 milionů dolarů, tedy výrazně nad stanoveným cílem 45 milionů. Úspěch akce vyvolal zájem i za hranicemi Kanady. Americká vláda kontaktovala organizační výbor se žádostí o podrobnosti a metodiku. V kanadském Vancouveru proběhla menší verze podobné akce s použitím materiálů z winnipežské kampaně. Inspirovány akcí If Day uspořádaly podobné akce i další komunity.

Operace If Day: Když nacisté „obsadili“ kanadský Winnipeg

Móda na Oscarech: Luxus, třpyt i odvážné střihy. Podívejte se na nejlepší modely večera

Česko má Oscara: Zazářil film o Putinovi, Babišova poradkyně si na snímek stěžovala

„Nejsem ničitelka rodin. Muži u mě hledají něhu a pochopení,“ říká profesionální společnice

Ukrajinské děti vědí, že mohou každou chvíli zemřít. Kameraman popisuje Generaci Nika

„Nic mi není,“ vyvracel Tomáš Holý zprávy o své smrti týden před autonehodou