Zpočátku nedávala jejich vztahu velkou naději, ale Michal pro ni byl příjemným překvapením. Konečně potkala muže, se kterým si rozumí i beze slov. Bylo na něm znát, že o ni skutečně stojí. Nemusela čekat na odpověď do druhého dne, ozýval se jí několikrát denně sám od sebe, volal jen proto, aby jí popřál dobrou noc. Když měla náročný týden, přivezl jí do práce dort a květiny. Staral se o ni jako o královnu a své city jí dával otevřeně najevo. Po tolika zklamáních už v to ani nedoufala. Měla pocit, že žije v romantickém filmu a přála si, aby nikdy neskončil.
„Bylo to poprvé, co jsem muže nemusela nahánět, doprošovat se. Cítila jsem z jeho slov i gest, že mě doopravdy miluje, potřebuje. Já to měla stejně. Trávili jsme spolu každou volnou chvíli. Když ne fyzicky, tak alespoň online,“ popisuje nedávné začátky vztahu Martina s tím, že pro ně přestal okolní svět existovat. Rodina i kamarádky šly v tu dobu stranou. Jenže pak se ozvala Elen, její nejlepší kamarádka. Zvala ji na oslavu svých narozenin, která měla být ryze dámskou jízdou. Znělo to víc než lákavě. Dají si dobrou večeři, zajdou do kina a pak tančit. Najednou se na tu ženskou energii začala těšit. Jenže když tu zprávu volala Michalovi, její nadšení nesdílel. Mírně řečeno.
„Chvíli mlčel a pak rozmrzele řekl, jak myslíš. A zase ticho. Zarazilo mě to. Taky mi bylo líto, že musí rušit náš společný program. Ale šlo jen o sledování seriálu u mě doma. Nic neodkladného. To kamarádčiny narozky nejsou každý den. Nenapadlo mě, že by s tím mohl mít problém. Pak z něj vypadla ta věta, která mě trochu vyděsila. Prý že když se dva milují, tráví spolu veškerý čas. Nemají potřebu courat se po nocích s kdoví kým. Ale když jsou mi milejší kamarádky, než večer s ním, bránit mi nemůže. Najednou jsem se cítila provinile, aniž bych něco udělala,“ přiznává Martina, která na oslavu nakonec přece jen šla. Ačkoli na svém příteli viděla, jak je mu její sólo akce proti srsti. Tak mu celý večer alespoň odepisovala na zprávy. A večer před spaním mu i zatelefonovala. Byť byly tři hodiny ráno. Čekal, cítil potřebu popřát jí dobrou noc. Jako každý večer.
„Už je to mezi námi zase v pořádku. Zase jsme na stejné vlně. Jenže já pořád nemůžu dostat z hlavy tu jeho větu o tom, jak bych měla čas trávit výhradně s ním. Je to jen čerstvou zamilovaností? Potřebou být si momentálně pořád nablízku? Nebo to zavání manipulátorstvím, závislostí? Nějak to zatím po těch čtyřech společných měsících nedokážu rozklíčovat. Nerada bych zbytečně opouštěla tak skvělého chlapa. I kdyby byl v tomhle směru nějak narušený, třeba se s tím dá pracovat. Nevím. Každopádně mě to trápí a čekám, co bude příště. Až mě zase někdo někam vytáhne,“ dodává nejistě.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Martina ve svém doposud idylickém vztahu pocítila první varovné signály. Je pochopitelné, že v počáteční fázi zamilovanosti máme intenzivní potřebu trávit s milovaným protějškem co nejvíce času. Do zdravého vztahu však patří respekt k přátelským vztahům druhého, které jsou pro něj hodnotou i legitimní potřebou. Martina dobře pojmenovává obavy z manipulativního jednání, ke kterému se Michal uchýlil, formou vyvolání pocitu viny za večer strávený bez jeho přítomnosti. Dalším varovným signálem je podmiňující věta o společném trávení veškerého času (naivní a nezralá představa „lásky“), KTERÁ NEMÁ CO DĚLAT VE SLOVNÍKU ZRALÉHO PARTNERA. To je již zcela otevřená manipulace s očekáváním naplnění Michalových potřeb, které mohou mít mnoho vrstev, jež však rozhodně nejsou zdravé. Ať už se jedná o kompenzaci nedostatku pozornosti v dětství či zranění z předchozích vztahů, v párovém soužití dvou dospělých jedinců není tato potřeba na místě. Dalším varovným signálem je nerespektování hranic, kdy Michal esemeskami vstupoval do soukromého času Martiny a tím si vynucoval pozornost. Martina mu však ochotně vyhověla a na jeho zprávy reagovala. Tím sama podpořila rozehranou partii a Michalovi tím legalizovala jeho nátlak, který je dosud pravděpodobně zahalen rouškou „starostlivosti a lásky“. Martina, která evidentně musí zapracovat na schopnosti nastavovat hranice, je v současné zamilovanosti skvělý objekt pro každého manipulátora. Pokud chce dát vztahu s Michalem šanci, aniž by se časem ocitla v emoční pasti manipulací a citového vydírání, je potřeba toto téma s partnerem otevřít s jasnou konfrontací o vzájemných představách o párovém fungování a jasným pojmenováním svých vzájemných potřeb. Bohužel se v jejím příběhu objevují známé rysy, které znají ženy v souvislosti se svou zkušeností s manipulativním partnerem.
Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.
Vzdělání a odbornost: Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta. Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.). Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem). Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články