Největší silou brankáře by mělo být bruslení, říká Jan Strmeň

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Od pondělí tým Banes Motor znovu společně trénuje na ledě. Je u toho znovu i gólman Jan Strmeň, který se chystá již na svou osmou sezónu v řadě v českobudějovickém dresu.

Největší silou brankáře by mělo být bruslení, říká Jan Strmeň

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Jaká pro vás byla dosavadní část letní přípravy?
S Kloudym jsme oba dva dostali zelenou pro individuální letní přípravu. Myslím si, že pro gólmany je to super, trenér na vás může celou dobu dohlížet a hlídat vás. Připravovali jsme se pod dohledem STACA. Byla to pro mě novinka, jinak jsem vždy spolupracoval s trenérem Tomášem Cibulkou. Letos jsem si chtěl na stará kolena něco zkusit, s Tomášem jsem ale byl pořád v kontaktu. Roli hrálo i to, že jsem se takto mohl připravovat ve skupince s více brankáři. S Kloudym, Hráškem a dalšími. S týmem jsem absolvoval soustředění na Lipně a také každý středeční trénink. To býval na programu kruhový trénink a poté hokejbal, kde jsme s Kloudym chytali.

Jaké to pro hokejového gólmana je, postavit se do brány při hokejbale?
Určitě náročnější. Měli jsme na sobě kompletní výstroj, v hale bylo extrémní vedro, takže nic příjemného a máte z toho takové kardio až saunu. Co se chytání týče, tak míček trochu plave, takže bohužel tam padly i nějaké góly od červené čáry (úsměv). Zatímco po ledě se při některých zákrocích sklouznete, v hokejbale to nejde a styl chytání se musí trochu změnit.

A co hráči z pole, kdo zářil v hokejbale?
Matěj Toman byl šikovný, Pepa Koláček, Roman Vráblík dával v každém zápase snad dva tři góly. Hokejbal je něco úplně jiného, ale celkem nám to šlo, tak už jen abychom to přenesli na led.

Jaké pocity zažívají brankáři při prvních trénincích na ledě po delší pauze?
První pocit bude zjistit, jestli ještě vůbec umím bruslit. To je taková klasika, než se člověk s ledem zase trochu seznámí. Pak už se člověk postaví do brány, je třeba se soustředit na úhlování a stát v bráně na místě, kde bych měl. To je na tom začátku to nejhorší, než si to vše sedne, než si oči zvyknou na tu rychlost, to také dva tři tréninky trvá. Ale to půjde rychle, tréninků máme dost a za pár dní se do toho všichni dostaneme. Větší boj spíš bývá s novou výstrojí.

Co si pod tím představit?
Určitě nepůjdu rovnou komplet do nové výstroje, která mi před sezónou dorazila. To by se totiž člověk vůbec nepohnul. Jednotlivé části výstroje se totiž musí rozhýbat. Polda Bláha už se na mě určitě těší, až za ním po každém tréninku budu chodit. Rukávy nové vesty jsou hodně tvrdé, u betonů trvá, než se zlomí v těch správných místech pod kolenem nebo u brusle. Takže ty zákroky v nové výstroji bývají zprvu takové těžkopádné. Druhá věc je, že betony zase časem vyměknou moc a člověk už se zase těší na ty nové (úsměv).

Vy jste si místo v červencovém volnu vyhradil pro vedení brankářského kempu.
S nápadem za mnou přišel Petr Vojtěch Buchta s tím, zda bych mu v Budějovicích nepomohl s brankářskou školou, kterou chystal. Chtěl jsem si to zkusit, možná tímto směrem se bude ubírat moje budoucnost po kariéře. V prvním ročníku jsem mu vypomáhal, teď už za sebou máme třetí ročník a jde už víceméně o můj kemp. Loni jsme na něm měli 18 dětí, letos už 27, za což jsme moc rádi. Díky nově navázané spolupráci s firmou Bauer jsme pro ně měli i dárky a ceny pro nejlepšího brankáře dne. Doufám, že to děti baví, že se jim to líbilo a že jsme je něco naučili.

Jak kemp probíhal?
Je nás celkem pět trenérů, letos se přidal Pavel Kantor. První tréninky byly bruslící, v dalších jsme se už soustředili na chytání. Úhlování, řešení herních situací, práce s holí a různé hry.

Práce s dětmi vás naplňuje?
Měl jsem ze začátku obavy, jak to s dětmi budu umět a jak to budu zvládat, ale děcka byla úplně skvělá. To jejich nadšení mi hrozně pomohlo, nakoplo mě to a moc mě to bavilo. U menších dětí je hlavní, aby dobře bruslily, aby se dobře naučily základní brankářské postavení, u starších už pak měníte detaily a jdete více do hloubky. A navíc, bonus pro měl byl, že když jsem viděl různé brankářské chyby z pohledu trenéra, tak i já si uvědomil, že něco dělám blbě, proč že já to vlastně nedělám takhle. A můžu na tom nyní pracovat.

Zrovna Petr Vojtěch Buchta uvedl při hodnocení kempu, že dle něho by brankář by měl být nejlepším bruslařem týmu. To může být pro někoho překvapující.
Ono to vypadá, že toho moc nenabruslíme, ale každý centimetr bruslení a postavení je v případě brankáře velmi důležitý. Úhlování, malé krůčky do strany, to je potřeba perfektně zvládat. Děláte na ledě různé úkroky, brzdy, odrážíte se z jedné nohy, kdy musíte dobře chytnout hranu nože na brusli. Naprosto souhlasím s tím, že největší silou brankáře by mělo být bruslení.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Největší silou brankáře by mělo být bruslení, říká Jan Strmeň

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na ruský Amazon

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Krajky, pouta i dominance. Erotické snímky staré přes sto let překvapí svou odvahou

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy