Nejnebezpečnější potravina na světě si ročně vyžádá 200 obětí, jí ji půl miliardy lidí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V našem vnímání světa je jídlo synonymem života, energie a bezpečí. Jen stěží si dokážeme představit, že by některá potravina, kterou konzumuje pár stovek milionů lidí, mohla být nebezpečná. A právě jedna taková plodina skutečně existuje, a není samotná.

Maniok lze připravovat na mnoho způsobů.

Zdroj: Techsvět

V tropických oblastech Afriky, Asie a Jižní Ameriky roste rostlina, jejíž jméno je pro tamní obyvatele stejně běžné jako pro nás pšenice nebo brambory. Jde o maniok, známý také jako kasava či yuca. Pro více než půl miliardy lidí je navíc absolutní záchranou před hladem. Jeho neobyčejná schopnost prosperovat v chudých, suchých půdách, ve kterých by jiné rostliny nepřežily, z něj činí důležitého hráče v boji proti hladovění. Je to robustní, na živiny bohatý zdroj sacharidů, který dodává tělu potřebnou energii, a navíc obsahuje významné množství vitamínu C, draslíku a vlákniny. Jeho neutrální, lehce oříšková chuť a všestrannost z něj činí ideální surovinu pro výrobu mouky, kaší, placek i příloh k masu. Právě pro tuto nepostradatelnost si vysloužil přezdívku „chléb tropů“. Jenže maniok není jen přínosný, může být i smrtelně jedovatý.

Maniokové kořeny — Maniok neobsahuje žádný tuk a je přirozeně bezlepkový. Zdroj: Shutterstock

Chemická podstata nebezpečí

Celá rostlina manioku, od kořenů až po listy, obsahuje kyanogenní glykosidy, především látku zvanou linamarin. Rostlina si takto vytvořila důmyslný obranný mechanismus proti škůdcům. Samotný linamarin je neškodný, ovšem pouze do chvíle, než dojde k porušení rostlinných buněk, tedy při krájení, strouhání nebo žvýkání. V tu chvíli se uvolní enzym, který glykosid rozštěpí a spustí chemickou reakci, na jejímž konci je prudce jedovatý kyanovodík. Ten funguje jako zabiják; blokuje schopnost buněk využívat kyslík, což vede k vnitřnímu udušení na buněčné úrovni.

Nebezpečnost se liší podle odrůdy. Takzvaný „sladký“ maniok obsahuje relativně nízké množství toxických prekurzorů, které lze snadno odstranit pouhým povařením. Naopak „hořký“ maniok, který je výnosnější a odolnější, může obsahovat až padesátkrát vyšší koncentraci těchto látek. Nesprávné zpracování takové hlízy může vést k akutní otravě, která se projevuje závratěmi, křečemi, a v nejhorších případech i ochrnutím dýchacího systému a smrtí.

Čtěte také: Tato vajíčka v Lidlu ani Kauflandu v září nekoupíte. Američané si nechápavě klepou na čelo

Jak se neotrávit

Otázka je nasnadě: jak je možné, že takto nebezpečná plodina může být základem stravy? Odpověď spočívá ve znalostech předávaných po staletí. Domorodé komunity vyvinuly propracované metody, které dokáží jed zcela neutralizovat. Prvním a nejdůležitějším krokem je důkladné oloupání hlíz, protože nejvyšší koncentrace jedovatých látek se nachází právě ve slupce a těsně pod ní. Oloupaný kořen se následně strouhá, drtí nebo krájí na tenké plátky. Tím se naruší buněčná struktura a spustí se uvolňování jedu. Následné dlouhé máčení ve vodě umožní, aby se rozpustné toxiny jednoduše vylouhovaly. Voda se poté samozřejmě vylije. Posledním krokem je důkladné vaření, pečení nebo smažení. Vysoká teplota zničí zbytky enzymů a těkavý kyanovodík se z pokrmu bezpečně odpaří. Teprve po tomto pečlivém procesu se z nebezpečného kořene stává bezpečná a výživná potravina. Produkty, které se dostanou na náš trh, jako jsou tapiokové perly nebo manioková mouka, již prošly průmyslovým zpracováním a jejich konzumace je tedy naprosto bezpečná.

Manioková mouka z kořene rostliny manioku je oblíbená díky svým skvělým výživovým hodnotám. Zdroj: Shutterstock

Maniok není jedinou nebezpečnou potravinou

Maniok je sice nejvýraznějším příkladem, ale zdaleka není jedinou potravinou, která vyžaduje specifické zacházení. Například červené fazole obsahují v syrovém stavu lektin, který způsobuje vážné zažívací potíže; proto je nutné je dlouze máčet a intenzivně vařit. Známá je také japonská ryba fugu, jejíž vnitřnosti obsahují smrtící tetrodotoxin, a připravovat ji smějí pouze certifikovaní mistři. Dokonce i u nás běžná rebarbora má jedlé pouze stonky, zatímco její listy obsahují toxickou kyselinu šťavelovou. Konzumace většího množství by vás mohla usmrtit. Dalšími příklady jsou pak ovoce ackee, korejský pokrm Sannakji ze syrových chapadel chobotnice nebo Hákarl, fermentované maso grónského žraloka.

Reklama

Další články z Techsvět

Tento článek byl publikován ze zdrojů Techsvět

Magazín, který umí přiblížit svět technologií, vědy a inovací tak, aby mu rozuměl každý – a přitom se nenudil ani ten, kdo má techniku v malíčku. Obsah se pohybuje od novinek ze světa mobilů, počítačů a chytrých zařízení, přes moderní dopravní prostředky až po vědecké objevy, které mění naše...

Nejnebezpečnější potravina na světě si ročně vyžádá 200 obětí, jí ji půl miliardy lidí

Dovolená, na kterou nezapomenou. Svěřili mu psy i klíče od bytu, po návratu našli doma cizí ženy

Vědci konečně našli kompas poštovních holubů. Ukrýval se v místě, kde ho nikdo nečekal

„Tyto automobilky nás oškubaly.“ Čínských aut bez náhradních dílů v Rusku přibývá

Chtěli zemřít, ale sebevražda byla hřích. Tak vraždili kvůli vlastní popravě - nejtemnější trend v historii, který opravdu existoval

Kvalitní hráč, ale jako člověka ho neuznávám, pálí kouč. Český talent popudil výlevem