Když se po jídle s rýží ozve žaludek, podezření obvykle padne na mikrovlnnou troubu nebo pánev, ve které se příloha ohřívala. Kdo ale hledá viníka až u ohřívání, přichází pozdě. Rozhodující chvíle nastává o mnoho hodin dřív, když se rýže dovaří a zůstane stát mimo lednici.
Rýže uvařená na zítřek Představte si, že vaříte s předstihem. Večer uvaříte velký hrnec rýže na zítřejší oběd, necháte ho vychladnout na lince a do lednice ho uklidíte až ráno. Právě takové pomalé chladnutí považují odborníci na bezpečnost potravin za skutečný problém.
Britský úřad pro bezpečnost potravin (FSA) upozorňuje, že se bezpečnost ohřáté rýže odvíjí hlavně od toho, jak rychle se po uvaření dostala do chladu. Úřad proto výslovně radí nenechávat rýži chladnout v hrnci, v rýžovaru ani v napařovači.
Přečtěte si také: Prababičky to věděly odjakživa. 1 lžička této suroviny do vánočního cukroví a bude křehké ještě v lednu
Spory přežijí i var Spory bakterie Bacillus cereus se v syrové rýži vyskytují běžně. Bakterie žije v půdě, ve vodě i na rostlinách, takže se do rýže dostane už na poli. Kontaminaci potravin těmito sporami se zabránit nedá, a prevence proto stojí hlavně na tom, aby se bakterie v hotovém jídle nepomnožila. Samotný var totiž spory nezničí.
Dokud je rýže horká, spory zůstávají v klidu. Podle Státního zdravotního ústavu při teplotě 60 °C a vyšší neklíčí, zato kolem 30 až 35 °C se bakterii daří nejlépe. Velký hrnec, který pomalu chladne při pokojové teplotě, jí tak na několik hodin nabídne ideální podmínky. Bakterie se v rýži mohou pomnožit a začít do ní uvolňovat toxin.
Ohřátí už nepomůže Tady je háček celé věci. Otravu může způsobit i nepatrná dávka toxinu, který bakterie v teplé rýži vyrobí. Vysoké teploty mu přitom nevadí, takže ho z rýže nedostane ani důkladné prohřátí v mikrovlnné troubě nebo na pánvi.
Přečtěte si také: Otevřete dnes mrazák a podívejte se na těsnění dvířek. Pokud tam uvidíte 1 věc, platíte za elektřinu zbytečně
Toxin, který bakterie vytvoří v teplé rýži, odolá i důkladnému ohřátí v mikrovlnné troubě nebo na pánvi. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Otrava se nejčastěji projeví nevolností a zvracením během několika hodin po jídle, někdy také průjmem a křečemi v břiše. Většina lidí má mírný průběh, malé děti, těhotné ženy, senioři a lidé s oslabenou imunitou ale mohou onemocnět vážněji. Pokud potíže neustupují nebo se objeví u někoho z ohrožených skupin, poraďte se s lékařem.
Rýže má pověst bezpečné přílohy Jak rozšířený může být zvyk nechávat uvařenou rýži mimo lednici, naznačuje průzkum agentury Newspoll mezi Australany, který si v roce 2014 objednala tamní Rada pro informace o bezpečnosti potravin (Food Safety Information Council). Víc než pětina dotázaných (22 %) neviděla nic špatného na tom, když uvařená rýže stráví bez chlazení až šest hodin nebo celou noc. Do tohoto čísla patří i ti, podle kterých ji chladit vůbec netřeba. Stejně benevolentně se ke kuřecím pokrmům nebo majonéze ze syrových vajec stavěla jen 4 % respondentů.
Česká data k tomu chybí. Státní zdravotní ústav ale upozorňuje, že otrav touto bakterií je u nás nejspíš víc, než ukazují statistiky. Potíže totiž odezní rychle a lidé kvůli nim většinou k lékaři nejdou. Rýže tak jako viník často zůstane neodhalená.
Přečtěte si také: Kdo má na chalupě starou termosku po dědovi, sedí na pokladu. Sběratelé za 1 typ dávají i 16 000 Kč
Jak s rýží zacházet po dovaření Po dovaření postupujte v tomto pořadí:
Nejbezpečnější je sníst rýži hned, dokud je horká, případně ji do podávání udržovat při teplotě aspoň 60 °C. Zbytek je potřeba zchladit rychle, nejlépe během první hodiny po uvaření. Rozdělte rýži do několika mělkých krabiček nebo nádobu ponořte do studené vody. Tenká vrstva vychladne mnohem rychleji než vysoký hrnec plný přílohy. Do lednice ji dejte, jakmile z ní přestane stoupat pára. Britský úřad FSA doporučuje vychlazenou rýži sníst do 24 hodin. Ohřívat ji smíte jen jednou, a to tak, aby byla horká v celé porci včetně středu. Kdo vaří do zásoby, může vychlazenou rýži zamrazit a před jídlem ji nechat rozmrazit v lednici.
Zdroje: https://www.gov.uk/government/publications/home-food-fact-checker/home-food-fact-checker, https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/02/Bacillus_cereus_s_logem.pdf, https://www.foodstandards.gov.au/consumer/safety/foodborne-illness/bacillus-cereus, https://www.sciencealert.com/microbiologist-reveals-the-leftovers-most-likely-to-cause-food-poisoning, https://www.startitup.sk/?p=1205720, https://www.foodsafety.asn.au/food-safety-report-card/, https://www.foodsafety.asn.au/dont-leave-your-cooked-rice-on-the-benchtop-overnight-food-safety-experts-warn-8-november-2014/