2 min

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Je to globální virální hit: obří čínská stavba je prý tak těžká, že posunula zemskou osu a zpomalila rotaci planety. Zní to jako sci-fi, ale je to pravda? Vědci z NASA a JPL mají jasno. Podíváme se na fyziku přesunu miliard tun vody a zjistíme, o kolik přesně se Země "pohnula" doopravdy – a proč je v celkovém kontextu mnohem děsivější jiná síla, která mění délku dne.

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Co tvrdí vědci (a co ne)

Když naplníte obří rezervoár desítkami miliard tun vody, přesunete hmotu po povrchu planety. Změní se moment setrvačnosti Země – podobně jako když krasobruslař natáhne ruce a zpomalí rotaci.
Důsledek? Nezanedbatelné pro geofyziky, mikroskopické pro běžný život.
NASA/JPL dlouhodobě ukazuje, že redistribuce vody (ledy, oceány, rezervoáry) může měnit rychlost rotace i polohu rotační osy.
Pro přehradu Tří soutěsek publikovaly populárně-naučné i odborné rozbory výpočty vycházející z dřívější práce Benjamina Fonga Chaa (NASA/GSFC): při plném stavu rezervoáru by se den prodloužil cca o 0,06 mikrosekundy (60 miliardtin sekundy) a pól by se posunul zhruba o 2 cm.
To je “hodně” na lidskou stavbu, ale málo ve srovnání s přírodními událostmi (viz níže).

1280px-200407-sandouping-sanxiadaba-4.med

Kontext: příroda s námi hýbe víc

Velká zemětřesení přesunou hmotu skokově a efekt je často silnější než u nádrží.
Např. Japonsko 2011 (M9, Tóhoku) – zkrácení dne asi o 1,8 µs a posun osy; u Sumatry 2004 NASA rovněž kvantifikovala změny rotace.
Dlouhodobě pak rotaci zpomalují přílivy a nově i klimatická změna.
NASA v r. 2024 upozornila, že tání ledů a přelévání vody může v tomto století prodloužit den až o ~2,6 ms/století, tedy o řádově větší efekt než jediná přehrada.

Three_Gorges_Dam,_Yangtze_River,_Hubei_Province,_China_(47007987002)

Medialní boom: „Stavba posunula osu Země“? Jak číst titulky

Ano, posun osy (přesněji polohy rotační osy vůči zemskému tělesu) o řád centimetrů je v principu reálný a ve shodě s fyzikou i družicovými měřeními hmoty (GRACE).
U tak malých hodnot ale mluvíme o jemném „meandrování“ osy v čase pod vlivem mnoha zdrojů, nejen jediné nádrže.
Délka dne: u Tří soutěsek vychází prodloužení o ~0,06 µs.
Některé články přitom nesprávně zaměňují znaménko (uvádějí „zkrátilo“).
Správně: víc hmoty dál od osy → větší moment setrvačnosti → pomalé zpomalení rotace → delší den.

Nejde o jednu přehradua: globální stopa vodních děl

Nová analýza prezentovaná AGU (2025) ukazuje, že globální výstavba přehrad v různých obdobích měřitelně přispěla k driftu pólů – nejde tedy o unikát jedné stavby, ale o souhrnný efekt mnoha nádrží.

Three_Gorges_dam (1)

Co z toho plyne pro nás?

Vědecky: je to skvělá demonstrace, jak je Země dynamický systém – i „maličkosti“ v rozložení hmoty jsou zachytitelné přesnými metodami.
Mediálně: titulky typu „stavba pohnula Zemí“ jsou svůdné, ale je fér dodat: měřítko je zanedbatelné pro každodenní život.
Politicky/klimaticky: z dlouhodobého pohledu klimatická redistribuce vody ubírá či přidává řádově větší setrvačné změny než jediná přehrada; infrastruktura je „jen“ malý, ale poučný dílek skládačky.

Mini-FAQ:

Zkrátila, nebo prodloužila se délka dne?
→ U Tří soutěsek prodloužila o cca 0,06 µs (rotace se nepatrně zpomalila).

O kolik se posunula osa?
→ O řád centimetrů (cca 2 cm je často citovaná hodnota z výpočtů). V globálním rozpočtu je to maličkost a navíc se osa přirozeně „toulá“ i z jiných důvodů. Je efekt jedné nádrže důležitý?
→ Pro vědu ano (ověřuje teorii a kalibrace), pro běžný život ne. Větší dopady mají zemětřesení či klimatická redistribuce vody.

Zdroje: NASA, Science Focus, IFL Sience, Foto: Wikimedia Commons

Reklama

Další články z Kód Enigma

Podivné monstrum z hlubin už 160 let straší zoology. Co opravdu viděl Giglioli uprostřed oceánu?

Webb našel v jediné mladé galaxii až tři černé díry současně. Dvě dělí jen 620 světelných let – proč se ještě nesrazily?

Když se dvě černé díry dostanou dostatečně blízko, gravitace by je měla postupně přivést ke společnému...

Přistání na Lukle má jeden zásadní problém. Když ho pilot pochopí pozdě, už není kam uhnout

Z okénka se nejprve objeví Himálaj. Pak úzké údolí, svahy a nakonec něco, co vedle běžného letiště vypadá...

Dva kilometry pod povrchem našli svět, který tam neměl být. Tajemství jeskyně Krubera sahá ještě hlouběji

Na povrchu je jen otvor ve vápencovém masivu západního Kavkazu. Pod ním se ale rozbíhá systém propastí,...

Fyzikové chtěli konečně zjistit, jak se taví diamant. Výsledek vyřešil dvacet let starou záhadu

Diamant je symbolem téměř nezničitelného materiálu. Ani on ale není věčný. Fyzikové z Lawrence Livermore...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Ukrajinský deník: Válka mě připravila o psa, manžela a teď i o auto

Spor Vémolových se vyostřuje. Karlos vysvětlil odtažení auta, s Lelou se přou i o peníze na děti

Přistání na Lukle má jeden zásadní problém. Když ho pilot pochopí pozdě, už není kam uhnout

Děti zatáčejí doleva výrazněji než dospělí. Studie z pěti kontinentů hledá vnitřní kompas, který řídí směr lidské chůze

Celá kapela Mirai si kvůli vážné nemoci kytaristy oholila hlavu. Všechno začalo bleskovou operací