2 min

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Je to globální virální hit: obří čínská stavba je prý tak těžká, že posunula zemskou osu a zpomalila rotaci planety. Zní to jako sci-fi, ale je to pravda? Vědci z NASA a JPL mají jasno. Podíváme se na fyziku přesunu miliard tun vody a zjistíme, o kolik přesně se Země "pohnula" doopravdy – a proč je v celkovém kontextu mnohem děsivější jiná síla, která mění délku dne.

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Co tvrdí vědci (a co ne)

Když naplníte obří rezervoár desítkami miliard tun vody, přesunete hmotu po povrchu planety. Změní se moment setrvačnosti Země – podobně jako když krasobruslař natáhne ruce a zpomalí rotaci.
Důsledek? Nezanedbatelné pro geofyziky, mikroskopické pro běžný život.
NASA/JPL dlouhodobě ukazuje, že redistribuce vody (ledy, oceány, rezervoáry) může měnit rychlost rotace i polohu rotační osy.
Pro přehradu Tří soutěsek publikovaly populárně-naučné i odborné rozbory výpočty vycházející z dřívější práce Benjamina Fonga Chaa (NASA/GSFC): při plném stavu rezervoáru by se den prodloužil cca o 0,06 mikrosekundy (60 miliardtin sekundy) a pól by se posunul zhruba o 2 cm.
To je “hodně” na lidskou stavbu, ale málo ve srovnání s přírodními událostmi (viz níže).

1280px-200407-sandouping-sanxiadaba-4.med

Kontext: příroda s námi hýbe víc

Velká zemětřesení přesunou hmotu skokově a efekt je často silnější než u nádrží.
Např. Japonsko 2011 (M9, Tóhoku) – zkrácení dne asi o 1,8 µs a posun osy; u Sumatry 2004 NASA rovněž kvantifikovala změny rotace.
Dlouhodobě pak rotaci zpomalují přílivy a nově i klimatická změna.
NASA v r. 2024 upozornila, že tání ledů a přelévání vody může v tomto století prodloužit den až o ~2,6 ms/století, tedy o řádově větší efekt než jediná přehrada.

Three_Gorges_Dam,_Yangtze_River,_Hubei_Province,_China_(47007987002)

Medialní boom: „Stavba posunula osu Země“? Jak číst titulky

Ano, posun osy (přesněji polohy rotační osy vůči zemskému tělesu) o řád centimetrů je v principu reálný a ve shodě s fyzikou i družicovými měřeními hmoty (GRACE).
U tak malých hodnot ale mluvíme o jemném „meandrování“ osy v čase pod vlivem mnoha zdrojů, nejen jediné nádrže.
Délka dne: u Tří soutěsek vychází prodloužení o ~0,06 µs.
Některé články přitom nesprávně zaměňují znaménko (uvádějí „zkrátilo“).
Správně: víc hmoty dál od osy → větší moment setrvačnosti → pomalé zpomalení rotace → delší den.

Nejde o jednu přehradua: globální stopa vodních děl

Nová analýza prezentovaná AGU (2025) ukazuje, že globální výstavba přehrad v různých obdobích měřitelně přispěla k driftu pólů – nejde tedy o unikát jedné stavby, ale o souhrnný efekt mnoha nádrží.

Three_Gorges_dam (1)

Co z toho plyne pro nás?

Vědecky: je to skvělá demonstrace, jak je Země dynamický systém – i „maličkosti“ v rozložení hmoty jsou zachytitelné přesnými metodami.
Mediálně: titulky typu „stavba pohnula Zemí“ jsou svůdné, ale je fér dodat: měřítko je zanedbatelné pro každodenní život.
Politicky/klimaticky: z dlouhodobého pohledu klimatická redistribuce vody ubírá či přidává řádově větší setrvačné změny než jediná přehrada; infrastruktura je „jen“ malý, ale poučný dílek skládačky.

Mini-FAQ:

Zkrátila, nebo prodloužila se délka dne?
→ U Tří soutěsek prodloužila o cca 0,06 µs (rotace se nepatrně zpomalila).

O kolik se posunula osa?
→ O řád centimetrů (cca 2 cm je často citovaná hodnota z výpočtů). V globálním rozpočtu je to maličkost a navíc se osa přirozeně „toulá“ i z jiných důvodů. Je efekt jedné nádrže důležitý?
→ Pro vědu ano (ověřuje teorii a kalibrace), pro běžný život ne. Větší dopady mají zemětřesení či klimatická redistribuce vody.

Zdroje: NASA, Science Focus, IFL Sience, Foto: Wikimedia Commons

Reklama

Další články z Kód Enigma

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?

Pod antarktickým ledem našel krajinu, kterou nikdo předtím neviděl. Při návratu pod led ale náhle zmizel

Z povrchu vypadá antarktický šelfový ledovec jako obrovská zamrzlá plošina. Pod hladinou ale pokračuje...

Známe ho z bojů proti nacistům. Ještě před válkou ale Patton bombardoval Havaj. O jeho plánu se dodnes vedou spory

George S. Patton vstoupil do dějin především jako jeden z nejslavnějších amerických generálů druhé světové...

Mozek může vymazat vzpomínku, ale ne pocit. Alzheimer ukazuje jednu z nejpodivnějších vlastností paměti

Člověk už neví, co viděl. Nedokáže popsat děj, nepozná postavy a někdy si nepamatuje ani to, že před...

Tisíce lidí zakouší biblický průchod mořem. Spojení mezi korejskými ostrovy Jindo a Modo funguje pouze hodinu a pak zase zmizí.

Z dálky to vypadá, jako by se moře skutečně rozdělilo. Hladina ustupuje a mezi jihokorejským ostrovem Jindo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Šok pro celé Španělsko. Vrahové rozstříleli těhotnou ženu přímo v turistickém ráji

Malý Štika, nebo malá Štika? Charlotte už zná pohlaví miminka a prozradila jméno

Odbory tvrdě proti Babišovi. Jde ve stopách Fialovy vlády, vzkázal odborářský boss

Stará láska nerezaví. Jana Doleželová se po letech vrátila k Davidu Trundovi

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?