Blíží se další hlasování o nedůvěře vládě, které samozřejmě dopadne jako vždycky. Ovšem při sledování aktivit Babišovy sestavy to vypadá, že by jí měli nedůvěru začít vyjadřovat především její vlastní voliči. Kabinet přichází s kroky, které jdou proti volebním slibům jednotlivých stran, a dokonce proti vlastnímu programovému prohlášení. Variantně pak s nápady, které před svými voliči taktně zatajil, přitom se jich budou zatraceně týkat.
Můžeme si to ukázat na třech nejkřiklavějších případech.
Daně. Vzpomínáte na kampaň hnutí ANO, kdy na billboardech rozpřahoval Andrej Babiš otcovsky náruč a slogan hlásal „Volte nižší daně“? A pamatujete si, že se to projevilo v programovém prohlášení vlády nekompromisní větou „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně“?
Tak už je všechno jinak. Vláda už při tvorbě prvního rozpočtu zjistila, že nemá peníze, a závazek je ten tam. Plánuje nyní nejen zvyšování daní z hazardu a alkoholu, ale i zvýšení daní z nemovitostí na investiční byty. A Andrej Babiš mluví dokonce o zvýšení DPH u nových bytů nad 60 metrů čtverečních, což by tisícovkám rodin zkomplikovalo cestu k novému bydlení. Přijdou samozřejmě pokusy to nějak „okecat“, ale realita je jasná: Stát zašmátrá v peněženkách lidí hlouběji než kdykoli předtím, ačkoli ti, kteří ho nyní řídí, vyhráli volby i kvůli slibu, že to nikdy neudělají. Jak to nazvat jinak než jako přímočarý podfuk?
Nemocenská. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka souhlasí s návrhem Motoristů, že by se měla vrátit takzvaná karenční doba, tedy tři dny, kdy zaměstnanec na nemocenské nedostane žádné peníze. Pro zaměstnavatele je to samozřejmě fajn, ušetří miliardy. Problém je ovšem v tom, že vláda jaksi zapomněla svým voličům-zaměstnancům říci, že něco takového plánuje. Znovuzavedení karenční doby nenajdeme ani v programech koaličních stran, ani v programovém prohlášení vlády.
Podpora v nezaměstnanosti. Hnutí ANO chce srazit podporu v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících z 80 procent na 65 procent. Andrej Babiš tvrdí, že podpora je příliš vysoká a že motivuje lidi k tomu, aby nepracovali. Je to samozřejmě věcný nesmysl – dovede si někdo představit zaměstnance, který by odešel ze zavedené stabilní práce jen a jen proto, aby dva měsíce dostával osmdesát procent platu? Navíc Babišův nápad bourá celou reformu zaměřenou na větší flexibilitu pracovního trhu, pro kterou v minulém období sám Babiš se svými lidmi hlasoval.
Pro účely tohoto textu je ale podstatné něco jiného: Ani v tomto případě není ani v programech vládních stran, ani v programovém prohlášení vlády náznak toho, že by se podpora v nezaměstnanosti měla snižovat. Slovo „nezaměstnanost“ dokonce nenajdeme v programovém prohlášení ani jednou.
Nehodnotíme nyní, jestli popsané kroky nemohou být z nějakého pohledu, například z pohledu plnění státního rozpočtu, obhajitelné. Jde o něco jiného: O totální nesoulad mezi prohlášeními vládních stran a jejich reálnou politikou. Pravda je taková, že se Babiš a spol. ke svým voličům zachovali stylem: „Posloužili jste nám u voleb, a pokud jste brali vážně to, co říkáme, a nepředvídali, že uděláme to, co neříkáme, je to jenom vaše chyba. LOL, vy nuly!“
Dá se samozřejmě namítnout, že rozpor mezi prohlášeními a činy je integrální součástí politiky. A že například Fialova vláda v minulém volebním období také tvrdila, že nezvedne daně, a pak to udělala. Ovšem je tady jeden podstatný rozdíl: Fialova vláda začala od svých předvolebních slibů ustupovat v reakci na mimořádný vnější šok – ruskou invazi na Ukrajinu, energetickou krizi, vysokou inflaci a jejich dopady na veřejné finance. Babišova vláda naproti tomu začíná své velmi kategorické předvolební sliby revidovat v podmínkách podstatně stabilnější ekonomiky, aniž by nastal srovnatelný mimořádný zlom vnějších podmínek.
A navíc: Když byl Fiala přinucen porušit své sliby, změnil aspoň programové prohlášení vlády. Babiš se naproti tomu na nic neohlíží, jede dál a zvesela pěje něco úplně jiného, než co má na playlistu. Fialovu vládu proto můžeme nazvat vládou amatérských smolařů. Vládu Babišovu ale nutno pojmenovat razantněji: Je to kabinet profesionálních volebních podfukářů.