3 min

Masakr na Sommě: Vojáci padali po stovkách pod kulometnou palbou

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Securitytech

Bitva na Sommě, zahájená 1. července 1916, patří k nejkrvavějším střetnutím v celé lidské historii. Za 141 dní bojů utrpěly spojenecké a německé síly dohromady přes milion ztrát na lidských životech. Kombinace selhání britského dělostřelectva, německé připravenosti a nemilosrdné palebné síly proměnila 29 kilometrů fronty u řeky Sommy ve Francii ve smrtící past. Série chybných rozhodnutí britského velení vedla ke katastrofálním ztrátám.

Dělostřelecká příprava, která Němce nezlomila

Ofenziva probíhala na zhruba třicetikilometrovém úseku podél řeky Sommy ve Francii a jejím cílem bylo prolomit německé linie a zároveň ulevit francouzským jednotkám u Verdunu.

Britský generál Sir Douglas Haig nařídil od 24. června týdenní dělostřelecké bombardování německých pozic, během kterého Britové vypálili více než milion kusů munice. Záměrem bylo zničit německé ostnaté dráty, příkopy, dělostřelectvo a také nalomit morálku nepřítele. Výsledek byl ale opačný. Více než polovina britských dělostřeleckých granátů vůbec nevybuchla, většina německých krytů byla nepoškozena a ostnaté dráty zůstaly z velké části neporušené.

Němci navíc využívali terén s maximální účinností. Krajina kolem Sommy se skládala převážně z křídy, která se dobře hodila pro zákopovou válku. Vybudovali zde hlubokou síť opevněných zákopů s týlními zásobovacími fortifikacemi a zakopanými komunikačními linkami. Britská pěchota, která vyrazila přes okraj zákopů 1. července v 7:30 ráno a očekávala minimální odpor, byla okamžitě pobíjena německým dělostřelectvem a kulometnou palbou. Pohyb útočících vojáků navíc zpomalovalo vybavení, protože většina vojáků nesla přibližně 60 liber výstroje, včetně krumpáčů, pytlů s pískem a lopat. Britské velení vojáky vybavilo těžkou výstrojí v domnění, že budou okamžitě opevňovat dobytá území.

Mnoho britských praporů vstupovalo do boje poprvé a generál Sir Henry Rawlinson vydal rozkaz, aby pěchota postupovala krokem v pravidelně rozmístěných liniích. Vojáci, kteří hledali průchody v německých zátarasech, se hromadili u mezer a stávali se snadnými cíli. Německé kulomety tak měly devastující účinek. Jeden z obránců později vzpomínal, že stačilo neustále nabíjet a střílet. Britové byli seskupeni tak hustě, že prakticky nebylo nutné mířit.

Navzdory katastrofálním ztrátám prvního dne rozhodlo britské velení pokračovat v útocích. Bitva se tak změnila v dlouhé vyčerpávající opotřebovávací střetnutí. Vypáleny byly miliony dělostřeleckých granátů, použity chemické zbraně i plamenomety. Právě zde se také poprvé objevila nová technika – britské tanky, které měly zlomit patovou situaci.

Postupem času britská armáda upravila taktiku a dosáhla dílčích úspěchů. Cena však byla extrémní, kdy za zisk necelých deseti kilometrů území zaplatila přibližně 300 tisíci padlými.

Nejhorší den v historii britské armády

Ze 120 000 spojeneckých vojáků včetně Australanů, Indů, Jihoafričanů, Novozélanďanů a Kanaďanů, kteří se účastnili prvního útoku, bylo téměř 20 000 zabito, většina z nich v první hodině, a dalších 37 000 bylo zraněno. Každé 4,4 sekundy byl zabit jeden voják a 1. červenec 1916 se stal nejkrvavějším dnem v historii britské armády.

První nasazení tanků a děsivé ztráty

Bitva na Sommě představuje zlomový moment v dějinách vojenské techniky. 15. září Britové nasadili 32 tanků Mark I v útoku u Flers-Courcelette. Bylo to vůbec první bojové nasazení tanků v historii. Výsledek byl zklamáním, primitivní tanky linii neprolomily a mnoho obrněných vozidel s osmičlennou posádkou bylo vyřazeno kvůli mechanickým poruchám nebo uvízlo v rozryté krajině. Nový válečný nástroj, plazící se rychlostí 3 mil za hodinu, byl příliš pomalý, aby udržel pozice při protiútocích, a zranitelný vůči nepřátelské palbě.

Mark_I_male_tank, By Ernest Brooks - This photograph Q 2486 comes from the collections of the Imperial War Museums(collection no. 1900-09), Public Domain — Mark I male tank, By Ernest Brooks, Public Domain

Velení na obou stranách odmítalo ustoupit a obě strany tak byly uzamčeny na děsivě malém prostoru, do nějž byla soustředěna obrovská palebná síla. Britové utrpěli v bitvě na Sommě 420 000 ztrát, z toho 125 000 mrtvých. Francouzi ztratili 200 000 vojáků a na druhé straně 500 000 německých vojáků. Za 141 dní bojů Britové a Francouzi postoupili celkem o pouhých pět mil.

Zdroj: History.com, National Army Museum
Autor/Licence fotografie: Irský regiment, By Royal Engineers No 1 Printing Company. – This photograph Q 1 comes from the collections of the Imperial War Museums(collection no. 1900-02), Public Domain

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Masakr na Sommě: Vojáci padali po stovkách pod kulometnou palbou

Stavební úřad uložil Turkovi pokuty za stavby bez povolení

KVÍZ: Největší historické pikantnosti: Jak dobře znáte tajný život slavných velikánů?

V životě nenapsal e-mail a stále používá Nokii 3310. Lábus Hollywood odmítl kvůli létu na chalupě

„Síla byla taková, že bourala stany." Čechy při unikátním výstupu překvapila lavina

Eva Perkausová ukázala formu v bikinách z Turecka. „Kam se hrabe Borhyová,“ reagují fanoušci